Blue Valentine: Milostný příběh

Kontrastní souhra scén ze současnosti a flashbcků z minulosti umocňuje ambivalentní pocity z každého "nepohádkového" vztahu - stojí za to, se zamilovat, když chemie nakonec vyprchá? Stojí za to milovat, když vám to druhý neoplácí stejnou mincí? Z filmu si lze odnést jak depresivní pocit z bezvýchodnosti vztahů, tak pocit naděje, že to stojí za to zkoušet... Stopáž se mohla trochu uskromnit, snímek není natolik přemýšlivý, aby ospravedlnil své loudání. Vztah mezi protagonisty je však vykreslen skvěle, je z něj cítit pravdivost a život, nicméně osobně mi přijde dávka pesimismu kolující v žilách snímku trochu navíc (resp. působí prvoplánovitě). 7/10 (06.06.2013)

(500) days of Summer v manželské podobě. A neskutečně pravdivé a depresivní. Plus Grizzly Bear. Top Film. Update po 8 letech: shit, fakt netuším, jak jsem v 18 dokázala tenhle film takhle ocenit, když jsem ještě nic nezažila a věděla jsem velký nic, ale u názoru, že to je top film, pořád zůstávám. Jen je to čím dál tím těžší, se na takovej film koukat, protože je to pravidivý a pravda bolí:( (30.01.2011)

Why do I save all of this madness / In the nightstand drawer / There to haunt upon my shoulders zpívá Tom Waits v písni, podle které je film pojmenovaný, a skvěle tak vystihuje nečekanou hloubku postav, jejichž některé pohnutky známe a jiné ne, a v jejichž životě se mnoho nemění a přesto je všechno jinak. Brilantně napsaný a natočený celovečerní debut (!) Američana Dereka Cianfrance (*1975) - který tak svou vymazleností připomíná jiný bravurní první film, a sice Single Man (2009) od Toma Forda - sleduje ve dvou časových rovinách vzestup a pád jednoho vztahu, který diváka uhrane svou opravdovostí a upřímností. Cianfrancův portrét "obyčejného" manželství se obejde bez tradičních berliček (smrt, nevěra, nemoc,...) a velmi přesvědčivě zachycuje nuance každodenního života, lásky, hádek, práce v příběhu, kde se jako v životě postav mnoho neděje, ale na jehož konci je všechno jinak (analogie se psem v úvodní scéně - tušíte, že tam byl, ale najednou tam není, a nikdo neví proč, jen víme, že chybí). Dlouhodobá autorská (Cianfrance film chystal 10 let) i herecká (oba protagonisté spolu měsíc žili) příprava se bohatě vyplatila, film je ve výsledku neuvěřitelně realistický (přirozené dialogy - viz báječná zpívací a stepovací scéna na ulici či rozhovory stěhováků o ženách atd. atd.) a v detailech skvěle propracovaný (funkčně opodstatněný asynchronní střih nebo natáčení scén z mládí na 16mm v kontrastu s chladnou digitální kamerou současnosti, aj.). Nelze nezmínit omračující výkony jak Michelle Williams (nominace na Oscara i Zlatý Glóbus), tak Ryana Goslinga (nominace na Zlatý glóbus), jejichž postavy jsou jak samy sobě, tak divákovi sympatické i nesnesitelné (to je umění!), ale přesto nám na nich záleží, protože se v nich poznáváme. Navrch může Cianfrancův snímek sloužit jako pocta filmům, co se obejdou bez efektů. Kdybych tomuhle filmu nedal pět hvězd, tak už nevím kterému jinému. Favourite quote: "How can you trust a feeling when they disappear like that?" "I guess the only way to find out is to have feelings." PS: Zdá se, že kritika většiny uživatelů tu směřuje k tématu, méně ke zpracování. Jistě, deprese není pro každého a navíc - chce to čas. (19.11.2011)

V komentáři se budou objevovat SPOILERY! Jedno si ujasněme - Blue Valentine není hloupým filmem. On totiž přesně ví, co chce říct a jak. Jenže mi někdy přišlo, že k tomu jde příliš náročně, místy až krkolomně. Nicméně hloupý není. Vemte si např. ty (pro mnohé, jak čtu, zmatené) retrospektivní scény, kdy se vracíme do doby, než se potkali. Zatímco přítomnost je snímána normálními kamerami, tak tyto retrospektivní scény jsou točeny roztřesenou ruční kamerou. A tohle se mi opravdu líbilo. Totiž, tohle přidalo těm scénám na realističnosti. Další věc, která se mi v souvislosti s těmito scénami líbila - zatímco v jedné rovině sledujeme postupný rozpad vztahu, v retrospektivě sledujeme jeho začátek. Nejlepší byl kontrast na konci, kdy se přítomnosti rozvádí a v minulosti berou. A právě kvůli těmto scénám mi tenhle snímek zůstane v paměti. Je škoda, že občas jakoby zabloudí do slepé uličky, takže jsem se místy nudil, nicméně něco mi říká, že tohle si určitě dám znovu. Možná kvůli dokonalé Michelle, možná kvůli skvělému Ryanovi a možná kvůli tomu, že tenhle film má co nabídnout. 80 %. (04.02.2011)

Trailer podivne láka na nejakú love story, ale film je skôr sondou do nie príliš šťastného manželstva. Spomienkami a flasbackmi sa vraciame späť do doby, keď sa táto dvojica stretla a zažili to šťastnejšie obdobie. Postupne sa dozvedáme stále viac až sa s nimi dostaneme do stavu, kde jeden druhého nemôžu ani vystáť a hádka začína na začiatku každého pokusu o rozhovor. Čistokrvnej love story by som sa asi vyhol, ale tento príbeh je podaný presne tak, akoby som ho rád videl. Myslím, že takto ladený film som ešte nevidel. Podobnou zmenou prejde takmer každé manželstvo, tipujem že asi každé druhé sa dostane do podobného štádia ako naša dvojica. R. Gosling je tradične presvedčivý . Kecami, chlastaním a rozoberaním každej blbosti si toho pohnojil dosť, ale mal som pocit, že na udržaní rodiny mu dosť záležalo, niekedy možno viac ako jeho manželke. Film by som povinne premietal všetkým zamilovaným pred vstupom do manželstva. Viem, že by sa bránili. " Ja nie, my nie, my takto nedopadneme..." Ale hej, možno nie presne takto, ale zmena určite príde... 80%. (26.11.2013)