Králova řeč

T-t-tenhle film Vás odnaučí koktat. Neboť na jeho konci nebudete mít slov. Chladná, sešněrovaná, konzervativní a neskutečně atmosférická podívaná, která má duši. Bezchybně fungující od režie, hereckého obsazení, kamery, hudby až po práci se statisty. Hooperovo velké řečnické vítězství. I'm speechless! (26.01.2011)

Oslava velkolepé úlohy Britského impéria v nejtěžších okamžicích lidstva, kdy se naprosto osamoceno postavilo nezměrnému zlu, přičemž tím jediným, co spojovalo nesourodé národy z kolonií po celém světě, byla jen a pouze autorita panovníka a koruny. King's Speech je zajímavé a přinejmenším cenné nahlédnutí do soukromí fascinující osobnosti, jakou Jiří VI. zajisté byl, byť si to dnes mnoho lidí nepřipouští. Zde se mihnuvší Chruchill byl mozkem válečného úsilí, zato Jiří VI. srdcem a morální integritou, což snímek v náznacích velmi hezky zobrazuje. Brilantně koncipovaný scénář, špičkoví herci a uhlazená režie - celkově film ze staré školy, který ne všechny uchvátí jako Fincherovy stylistické hrátky, ale pro nás, zapřísáhlé staromilce se jedná o ojedinělou lahůdku ... Bůh ochraňuj krále. (22.01.2011)

Brilantní režie Toma Hoopera, který vše naservíroval na hladinu filmařiny v celé své kráse. Rush byl velmi příjemným doplňujícím tempem díla a Hoopera nechal svým výborným výkonem jak chladnou klapku, tak dotek na srdci při pomoci krále v nejtěžších chvílích života. Výprava mohla vyhrát cenu - tak jako kamera. Ve scénáři bych se přiklonil k Fincherovi (Sociální sít'). Celý film na mě působil velmi příjemně a ze dne na den mi ještě připomíná lehkost, která mě po celou dobu doprovázela. (31.01.2012)

Čiší z toho typický britský chlad, odtažitost a konzervatismus. Film je však nad očekávání vtipný a rozverný. Bohužel to nejzajímavější (logopedovy netradiční metody) vyzradí trailer. Herci jsou všichni skvělí a na Oscarech o nich jistě uslyšíme. Ale občas jsem měla chuť zařvat, ať už se ten Firth konečně vymáčkne:). A G. Pearce nevypadá strarší než Firth ani pod tunou mejkapu, tohla volba se příliš nezdařila./// *spoiler* O pompézní scénu korunovace nás Hooper lišácky připraví. *konec spoileru* (Pokud od filmu očekáváte komorní drama, výtku ignorujte). Jinak se na KS nedostatek financí nijak neprojevuje Kostýmy, kulisy, dekorace... Vše působí nadmíru autenticky, aniž by se kamera onanisticky vyžívala v detailních záběrech různých serepetiček. Jedna technická: Kameraman používá oblíbené Kubrickovy 18mm čočky - a to v je v kombinaci s detaily a polocelky znát. Nehledě na rybí oko (jízda výtahem), které přímo vyvolává voyeurský pocit šmírování jako skrz domovní kukátko. Postavy výrazně vystupují z pozadí, aniž by však ono samo bylo rozmazané, úhel pohledu je širší, což umožňuje vidět mnohem víc z dané scény. Kamera tak vytváří určitý pocit intimity, jsme blíže dění, jednání postav - mnohem více než by se u královské rodiny slušelo./// Konec je dojemný, Britové z něj musí být emočně rozhození, jejich duch národa povzbuzen. Je to však jeden z mála silných momentů filmu. Tempo je až moc pozvolné a zadrhává se stejně jako král. KS je však příjemně civilní, nikoliv majestátní – ve chvíli, kdy král hovoří o svých příkořích v dětství, je to jen obyčejný člověk, u nějž potlačení osobnosti vedlo k tak nepříjemnému defektu, jejž musel překonat akutněji, než my ostatní, kteří jsme se neochotně courali k logopedovi a opakovali otravné „trnky brnky“. 75%. P.S. Tři herci z H. Pottera se jen tak v tomtéž filmu nesejdou. Kuriózní, že?:) (25.01.2011)

Z hlediska filmu jako uměleckého díla zdánlivě není co hodnotit. Je to celou dobu bezchybně konfekčně střižený příběh, jako ulitý, nic neurazí a všechno potěší, vyvolá správné reakce na správných místech, aniž by to bolelo, aniž by se i prostřední divák musel namáhat dívat nebo přemýšlet, aby se nechal dojmout. Přesně namíchaný koktejl, napětí mezi tradicí a novou dobou, soudržností a rozpadem, láskou a povinností, ješitností a umem, zranitelností a mocí v historicky vypjatém momentu. Plus správná míra ironie a vtipu. A dojemné finále - happy-end bez zadrhnutí. ** Jenomže výsledný efekt tentokrát za pozornost skutečně stojí - radují se všichni na plátně a všichni v kině, vydechnou úlevou a dojetím, neboť král Anglie dokázal bez zakoktání oznámit, že Evropa právě vstoupila do druhé světové války. Radují se. Radujete se. Začíná druhá světová válka, všichni mají čerstvě v paměti zvěrstva té první, takže už vědí, jaká hrůza se na ně svolává, a přitom v okamžiku oznámení o nastávajícím pekle jsou všichni, na které se díváte, a s nimiž se díváte, šťastní. Obsah té nejhroší zprávy v dějinách Evropy totálně přebíjí její forma. To tedy musí být královská řeč. Ten moment, přesunutí významu, ohniska a druhu emoce z oznámení o vyhlášení 2. světové války (jejž vnáší do dějin až tato interpretace, tento vizuální diskurz - ale kdo si to uvědomí?) za to stál, prožít ho v plném kině radujících se, dojatých lidí je rozhodně silné finále, bravurně vystavěné, a plně v intencích snímku. Čas sledování to sice zpětně neomluví, není to film k plnohodnotnému dívání, ale je zřejmé, že kdyby to nebyl tak logicky vypočítaně chytlavý, mainstreamově postavený snímek, který strhne divácké masy, nemohl by nás nechat zažít, jak se tvoří dějiny. Jako nesmírně chytrou hříčku, mocenský diskurs se silnou výpovědní hodnotou i o naší dnešní společnosti, je rozhodně třeba tento počin docenit. *** Mimochodem, po vánočním televizním dívání musím ocenit také skvělou práci českého dabingu - byl to dost specifický oříšek. (05.07.2011)