Režie:
Dušan KleinScénář:
Václav ŠašekKamera:
Jiří MacháněHudba:
Zdeněk MaratHrají:
Eduard Cupák, Małgorzata Potocka, Petr Haničinec, Juraj Ďurdiak, Libuše Geprtová, Ivan Luťanský, Karolina Slunéčková, Josef Somr, Věra Galatíková (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Tenisové kurty, kdysi symbol buržoazní dekadence, jsou stále nebezpečné - nadějná hráčka tam dokonce přijde o život! Kriminalisté rozmotávají složité předivo vztahů, které zavražděná měla k různým lidem, najmě k mondénnímu překladateli a jeho synu... Příběh sice neobsahuje žádné logické prohřešky, ale odvíjí se pomalu a bez nápadu, spadá do linie unylých, bezbarvých detektivek, jaké vznikaly v 70. letech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (44)
Zvláštní kriminálka, ve které celkem o nic zvláštního nejde, detektiv Haničinec ani celkem nemá po čem pátrat a jen tak bezděčně zasahuje do děje. Hlavní postavou je Eduard Cupák, který většinu filmu vzpomíná na svou "milenku", která zemřela za podivných okolností při autonehodě. Pomalý, nezáživný snímek bez výraznějšího emočního zážitku. ()
Nezajímavá, ukecaná, utahaná rádoby kriminálka, která je spíše psychologickým filmem a jež jsem měl problém sledovat a dokoukat. Navíc se velká část děje odehrává ve vzpomínkách hlavní postavy, v jakémsi rozostřeném pohledu, což mou pozornost ještě více snižovalo. Eduard Cupák byl asi dobrý herec, ale mě nikdy nebyl sympatický, takže jsem spíše se zájmem sledoval vedlejší, mnohem sympatičtější herce. ()
"Kam nikdo nesmí" jsem nikdy jako kriminální film nebral. Film sice začíná jako klasická kriminálka, ovšem v zápětí se změní v psychologické drama o vzpomínkách muže, který zavražděnou miloval (ve flashbackách se dozvíme leccos o jejím životě) a nyní hledá svého syna. Taková one man show Eduarda Cupáka, který byl vynikajícím hercem a ani jeho zdejší výkon jeho renomé nekazí. ()
V soutěži o nejnevýraznější snímek navzdory velkým jménům herců i režiséra si film vede velmi úspěšně. 1) Všichni se tváří, jakoby banality vycházející z jejich úst byly zásadní životní moudrosti. Vypadá to, že si to myslí i scenárista a režisér. 2) Za malou pozornost stojí snad jen pěkný 27letý Juraj Ďurdiak (spisovatelův syn Michal), 26letý Ivan Luťanský (mladší vyšetřovatel) a švihácký zatím ještě štíhlý 32letý Jan Kanyza. ()
Komorní, nelehký a zela jistě téměř až nekriminální film s poměrně dobrým scénářem (zejména v dialozích) zajímavou hudbou … trčící v melancholickém světle psychologického rozboru stárnoucího překladatele, který řeší vztah k vlastnímu synovi, jejich společné slečně, bývalé rodině, přátelům i policistům… Snímek vyžaduje vyšší divákovu přítomnost sledovat děj, který je vesměs složen zejména ze vzpomínek dotyčného, přičemž narativní linie je dost sporadicky odkrývána, kdy tudíž na jinou vlnu naladěné diváky může snímek de facto nudit. Vyřešení záhady, kdo stojí za přímým úmrtím slečny, není až tak hlavním kachlíkem s ornamentem, ale spíše listelou, co dodává mozaice uzavřený rámec. Což je možná také na škodu. Tři až čtyři. ()
Galerie (5)
Zajímavosti (4)
- Ve filmu zazní převzatá píseň „Je suis malade“, v české verzi „To mám tak ráda“ nazpívaná Mariií Rottrovou. Český text napsala Jiřina Fikejzová. (sator)
- Małgorzatu Potockou (Lucie) namluvila Marta Vančurová, Juraje Ďurdiaka (Michal) namluvil Oldřich Kaiser, Libuši Geprtovou (Marta) namluvila Libuše Švormová, Evžena Jegorova (docent Slávek Zach) namluvil Oldřich Janovský. (ilclassico)
- Ve scénách následujících po sobě Valenta (Eduard Cupák) nejdříve mluví s postavou Rudolfa Vodrážky jako tělocvikářem svého syna a posléze s Jarmilou (Karolína Slunéčková) jako svojí exmanželkou. Paní Slunéčková a pan Vodrážka byli v soukromí manželé. (Ganglion)
Reklama