Režie:
Daniel AlfredsonScénář:
Ulf RybergKamera:
Peter MokrosinskiHudba:
Jacob GrothHrají:
Michael Nyqvist, Noomi Rapace, Lena Endre, Annika Hallin, Jacob Ericksson, Sofia Ledarp, Anders Ahlbom Rosendahl, Micke Spreitz, Georgi Stajkov (více)Obsahy(2)
Lisbeth Salanderová plánuje pomstu. Chce se pomstít lidem, kteří se ji pokusili zabít, a také vládním institucím, které jí téměř zničily život. Zásadní komplikací je ale kulka, která jí uvízla v hlavě. Lizbeth leží pod přísným dozorem na jednotce intenzivní péče s nepatrnou šancí na uzdravení. Pokud se jí to povede, bude souzena za tři vraždy a jeden pokus o vraždu. Už tak bezvýchodnou situaci ještě vyhrocuje jiný pacient, který leží ve stejné nemocnici - její vlastní otec Alexander Zalaščenko, který se chce své dcery jednou provždy zbavit. Lisbeth totiž znamená nebezpečí pro něj i pro “Sekci” – nelegální skupinu uvnitř tajné policie, která mimo jiné odpovídá za to, že tenhle bývalý agent sovětské výzvědné služby zůstane i nadále v utajení... Novinář Michael Blomkvist se rozhodne, že nenechá Lisbeth v rukou státní spravedlnosti a požádá svoji sestru advokátku, aby Lisbeth u soudu zastupovala. Pokud přežije, bude muset s její pomocí prokázat svou nevinu a přimět soud a veřejnost, aby uvěřili jejímu neuvěřitelnému příběhu, v němž figuruje řada významných lidí, kteří se dopouštěli nebo alespoň tolerovali bezprecedentní násilí vůči bezbranným spoluobčanům ve snaze udržet se u moci. V souvislosti se soudem proti Lisbeth chystá nakladatelství Millennium zvláštní číslo, které má odhalit totožnost těchto lidí a jejich napojení na “Sekci”. Ta má ale dost prostředků a metod na to, aby tenhle „požár“ uhasila, ještě než se doopravdy rozhoří. Stačí umlčet Lisbeth a pisálka Blomkvista. (oficiální text distributora)
(více)Videa (2)
Recenze (540)
Je až neuvěřitelný kam se nám celá triloška dostala. Všechno to začínalo jako temná atmosférou nabitá krimoška a skončilo to jako thrillerovský hon na mocipány. Ovšem uzrálo to pěkně. Ze všeho nejvíc se mě líbily herecký výkony. Žiju v domění, že vůbec nejtěžší herecký projev je obyčejný pohled beze slov, podle mně to zahrát, tak abych já jako divák v tom pohledu cítil emoce, vyžaduje už opravdovský talent a umění. A u toho soudu jsem doslova chrochtal blahem, jak si tam vyměnovala Noomi pohledy s Michaelem, to bylo fakt prvoligový. Závěrečný díl nenabízí příliš akce ani mrazivou atmosféru, ale má v sobě neskutečně poctivou filmařinu, díky který uteče 147 minut stejně rychle, jako pěkná holka od impotenta. Navíc to napětí jestli svině dostanou pořádně naložíno a nebo to bude jako v Český republice, kde lež a nenavist pravidelně vítězí pravdou a láskou. Dneska všechny filmy co komentuju chválím tak jsem teď asi dvě minuty přemýšlel co bych zkritizoval, abych nebyl za měkotu, ale vůbec nic mě nenapadá. Nezbývá než popřát Michaelovi a Noomi hodně štěstí v další kariéře a až mě budou klepat na televizní obrazovku mile rád si je do ní pozvu. ()
Obdivuhodné zvŕšenie trilógie. Thrillery na pokračovanie sú vo filmovom priemysle veľkou raritou, a hlavne z hľadiska komerčného využitia sú viac-menej nepodporovaným artiklom, takže som rád, že niečo podobné vzniklo pod profesionálnou taktovkou skupiny, či už hereckej, alebo tvorcovskej. Ani záverečnej časti nechýba správna dávka napätia, gradácia atmosféry a veľmi dobré suverénne herecké výkony. Súdno-procesovou časťou sa trošku pozmenilo ladenie celej trilógie, takže sa dostal k slovu aj krimi žáner, ale to len osviežilo celý dojem. 85%. ()
Lehce nadprůměrné zpracování, lehce nadprůměrné (oddechové) knižní předlohy. Nic víc, nic míň. Jedno ale musím Alfredsonovi přičíst k dobru. Zatímco S. Larsson s postupujícím dějem (trilogie) dělal z téměř rachytické dívky chodící vraždící monstrum, Daniel z toho vyšel (v rámci možností a a již zmiňovaným okolnostem) jako vítěz. Při představě, že by se látky chopil „renomovaný“ hollywoodský tým, ne nutně tandem J. Bruckheimer-M. Bay, (R. Emmerichovi se prý také sbíhají sliny) mohli bychom se dočkat opravdu „velkých věcí“. Taková scéna v opuštěné továrně (cihelně) k tomu přímo vybízí. Co všechno by tam šlo napasovat, tj. kolika krásných WTF momentů se mohl divák dočkat. Jedno oko by nezůstalo suché. Co naopak zamrzí, je vyškrtnutí vztahu M. Blomqvista s detektivkou M. Fiquerolaovou (vzhledem k faktu, že se jedná o jeden z hlavních rysů hlavního hrdiny). Krátit se muselo, hodně a taky se krátilo, hodně, ale v tomto případě (ne poprvé a ne naposled) poněkud neštastně resp. necitelně. Přesto, jak už jsem výše zmínil, z toho Alfredson (alespoň v mých očích) vyšel se ctí. Byť toho neodbytného pocitu, tj. nebýt obeznámem s knižní předlohou- ztrácel bych se, se tak úplně nezbavím. S osobním dovětkem na závěr. Remaku bych se, Davide, i přes poměrně zdařilý první počin, rád nedožil. Na odpočinek se však, alespoň v blízké budoucnosti, nechystám. To aby bylo dostatečně jasno. Když pominu holou skutečnost naprosté zbytečnosti, jsem přesvědčený, že to není (i vzhledem ke knižní předloze) kam posouvat. První díl (knižní trilogie) byl zároveň i jejím vrcholem. 65% P.S. co se však, bez jakýchkoliv pochyb povedlo, je obsazení M. Spreitze alias „chodícího nadopovaného bezkrka“ R. Niedermanna. Tady se naše představy, Danieli, vzácně shodují. Zajímavý komentář (úhel pohledu) pro mě: Sawy ()
Jej, tak tohle nebylo příjemný. Jednička byla skvělá, dvojka obstojná, trojka rozporuplná a nezáživná. Už dvojka byla zmatená, ale dělo se to aspoň zábavně, kdežto tady člověk opět moc neví, co se děje, ale ještě se k tomu nudí. První dvě třetiny totiž stráví s Lisbeth v nemocničním pokoji, kde se neděje až na pár výjimek nic, střídá se to s prostřihy na rozhovory s nějakejma staříkama, co se tam do teď neobjevili, ale maj mezi sebou ultra-tajný techtle mechtle a odkazujou se na nějaký tajný společnosti a minulost, o který divák nic neví, a do toho ještě vrtá Blomkvist a ani jeho počínání není zrovna úplně přehledný a logický. Pak najednou nastoupila závěrečná část ze soudní síně, která měla grády, byla zajímavá a napínavá a člověk věděl, co se děje. Ten začátek to ale vynahradit nedokáže. Pro mě hodně velký zklamání, i když herci byli opět výborný. ()
To najlepšie a najnapínavejšie ponúkla prvá časť trilógie a ten zostatok napätia a príbehu si spravodlivo rozdelila dvojka a trojka. Lisbeth Salanderová si poriadne kopla do osieho hniezda, znova v nej ožíva rebélia a krehkosť zároveň a "jej príbeh" sa treťou časťou pútavo končí. Napätie je síce neporovnateľne iné, v porovnaní s prvým dielom ide na pol plynu, avšak skompletizovaná mozaika krimi príbehu je elegantne dotiahnutá ( výborná scénka v súdnej sieni). ()
Reklama