Ivanhoe

Kdybych chtěla hledat chyby, jistě bych je našla, protože doba vzniku je samozřejmě na všech těchto rytířských eposech znát. Robertu Taylorovi ale role Ivanhoa vyloženě sedla a na Elizabeth Taylor jako na Rebeku byla radost pohledět. Při prvním zhlédnutí jsem měla lehkou výtku k obsazení princezny Roweny, neboť nepoměr mezi jejím vzhledem a vzhledem krásné Rebeky se mi zdál až přiliš bijící do očí. Snad jsem jako Rowenu chtěla vidět spíše Deborah Kerr, která byla Robertu Taylorovi partnerkou už v Quo vadis, a moc jim to tam spolu slušelo ;-) Nicméně při každém dalším setkání s tímto filmem se mi skrytý souboj mezi ohnivou krásou Židovky Rebeky a vznešenou až chladnou krásou saské princezny Roweny líbil víc a víc. Bohužel všichni ti spolusledující, kteří si myslí, že si Ivanhoe měl vybrat Rebecu film vůbec nepochopili a nejspíš ani nevědí, jak to tehdy v Anglii a vůbec celé Evropě (a vlastně nejen v té době) s Židy chodilo. Souboje nebo obléhání hradu, s přihlédnutím k možnostem dnešní doby naivní, ale ten rytířský turnaj nebo stvárnění Božího soudu vůbec nebyly špatné. Krásný romantický příběh mě nadchl a dávám mu plný počet bodů. (18.02.2012)

Keby som sa trochu viac orientoval v dávnej európskej histórii, asi by som lepšie rozumel deju, kto s kým proti komu a tak. Inak som vnímal len konkrétne súboje, nenávisť a nie celkom záživné dialógy. –––– Zaobstaraj si prútený košík. Rozsypem naokolo anglosaské vnútornosti. –––– K akému bohu sa modlí Žid za kresťana? – K tomu, ktorý stvoril obidvoch. (15.04.2017)

Anglie 1190: Anglický král Richard Lví Srdce zůstal po křížové výpravě v rakouském žaláři. Protože jeho intrikánský bratr Jan (pozdější Bezzemek) kvůli vlastnímu vlivu váhá se zaplacením výkupného, nezbyde Richardovu věrnému rytíři Wilfredovi Ivanhoe (Robert Taylor)než, aby s tím něco provedl na vlastní pěst... Nesmrtelná klasika dobrodružné literatury anglického romantismu v neméně nesmrtelné filmové verzi. (28.03.2005)

,,KU KTORÉMU BOHU SA MODLÍ ŽID ZA KRESŤANA?" ,,K TOMU, KTORÝ ICH STVORIL OBOCH." __ O zastaralosti Ivanhoa v bojových scénach (dobýjanie hradu) už bolo napísané dosť. Už v tej dobe mohli byť spracované lepšie a nemyslím si, že by pri tom museli tiecť potoky krvi. Miesto toho treba zdôrazniť, že nominácia na Zlatý glóbus pre Najlepší film podporujúci porozumenie (medzi židmi a kresťanmi) je príhodná a opodstatnená a svoju symbolickú (ak nie inú) funkciu splnila. V prípade záverečného súboja uplatnil Miklós Rózsa podobný postup ako neskôr pri závodoch v Ben-Hurovi - teda, že táto scéna je bez hudby a iba s prispením diegetického jednoduchého opakujúceho sa rytmu bubnov, čím je výborne dosiahnutý efekt maximálneho napätia. Okrem toho Rózsa svojou partitúrou opäť dokazuje, že patril medzi najväčšie skladateľské piliere Golden age. V inak pomerne ťažkopádnej verzii z roku 1982, kde sa predstaviteľ De Bois-Guilberta v podaní Sama Neilla nechá v súboji prakticky dobrovoľne prepichnúť mečom je však týmto činom omnoho lepšie vystihnutá pravá láska, ktorú k Rebeke cíti, čo je tu trocha ledabolo odbité. O kráse Liz Taylorovej sa mi však ešte v noci snívalo. (228. hodnotenie, 25. komentár k filmu) (13.06.2015)

Miluju  Elizabeth Taylor v jejích „před-Virginií Woolfovou“ letech, snoubila totiž křehkost a krásu se znamenitým herectvím. Ona to tady drží na vodou, na rozdíl od jejího jmenovce, který je tady dušínovsky plochý jak šestkrát přehoblované prkno. Filmová 50.léta mám moc rád, ale tohle hodně zestárlo. Neohromuje to ani decentní výpravou (s o sedm roků mladším ´Ben Hurem´ to nesnese ani sebemenší srovnání) a ta choreografie bitek je spíše úsměvná, komparz tam tak zmateně pobíhá a lechtá je změť šípů jak párátka, která se od nich odrážejí. I ten Miklós Rózsa jede tak na půl plynu. (25.10.2021)