Pouť

Přestože mám určitě blíž k Tomovi než Cheryl, líbila se mi víc její mnohými odmítaná Divočina. Možná jsem u Pouti, která už ze své podstaty by měla být více duchovní cestou, čekal něco víc osobního. Něco, co půjde víc do hloubky, ke skutečným pocitům, a nebude jen cestovatelskou atrakcí plnou žánrových suvenýrů. I když ona vlastně taková je i ta skutečná pouť do Santiaga. Určitě to není špatný film. Má řadu působivých momentů, několik silných obrazů i dialogů, ale klouže až příliš na povrchu a jeho atmosféru, alespoň pro mě, nabourává až moc halasná a křiklavá parta souputníků, která odvádí pozornost od hlavního tématu - Tomovy cesty. Té fyzické i duševní. Líbilo se mi to, a cestu jsem si užil, ale v podvědomí do mě něco šťouchá a našeptává mi, že to mohlo být lepší. Určitě si tuhle Pouť ještě jednou zopakuju a uvídím jestli to bude lepší, když už budu vědět co čekat a co ne. (23.04.2016)

Pro mne nejkrásnější road movie. Neuvěřitelně silný příběh o putování otce, který při postupném pohřbívání syna nalezne více, než by kdy čekal. Martina Sheena upřímně nemám v oblibě a nebyl jsem si ho schopen představit v roli zhrzeného muže. Od prvního kroku už jsem jen sledoval bez hlesu každý jeho pohyb. Pouť by ovšem nebyla tím, čím je, nebýt režisérského kompromisu na všech frontách. Mohl zvolit dlouhou cestu samotářského vlka, nebo veselé putování s přáteli. Mohl díky teskné hudbě natočit smutný a emocionální film, nebo se povznést přes vážnost děje a sázet humor kde se dalo. Mohl se zaměřit na střet kultur a lidí, nebo zabírat úžasné exteriérové scenérie. Estevez do snímku zakomponoval vše. A nevznikla žádná amatérská směska čehosi, ale velmi podmanivý snímek atakující veškeré spektrum emocí a pocitů. Člověk je během zasnění nad celým příběhem vytržen humornou vložkou, aby za chvíli uronil nějaké to zrnko sentimentu. Protikladné pasáže se střídají a dvě hodiny tak utečou rychle jako měsíční cesta s pravými přáteli. Volba dalších protagonistů dopadla taky na úrodnou půdu. Vždyť koho by nezajímala cesta uzavřeného starce, přátelského a bodrého dealera z Holandska, protivné, škodolibé Kanaďanky a trochu vyšinutého spisovatele? Subkulturní vložka by se mohla zdát nejsilnější okamžikem, pro mne jím však i po opakovaných projekcích paradoxně zůstává scéna v hotelu. Čím dál tím častěji tento snímek vidím, tím více mám chuť do těch Pyrenejí vyrazit. Prostě si zabalit a na pár měsíců zmizet. A když se pro vás film může stát skutečností; copak může být něco lepšího? Edit. Tak pouť vykonána. Když vás film inspiruje k vykonání největšího životního zážitku, přestává být pouhou obrazovou sekvencí. Je tam všechno. Všechno. Nejlepší soundtrack z filmu 100 % (10.11.2013)

Turistický průvodce po krásách světa s nádhernou hudbou. Tohle oceňuji, to potěší a vtáhne do děje. Jestli je podtext filmu uměním či americkým brakem o lidské moudrosti a životních zkušenostech už nechám na každém osobně. Já to shlédl a líbilo se mi to. Možná to chtělo pro plynulost trochu zkrátit, ale to je můj názor. (27.03.2012)

Jste li vyhořelý pražák s traumatem, jděte do Prčic! Jste li vyhořelý americký oftalmolog s traumatem, jděte do Santiago de Compostela! Musíte sice nasmažit víc řízků, protože je to kapku dál, avšak zase místo Homolkových a funících důchodců, co si cpou každý sudý kilometr pod jazyk nitrák, potkáte cestou pár zamidrákovaných idiotů, se kterými se sqěle trousí životní moudra a polemizuje nad nesmrtelností chrousta. Velmi "osvěžující"! Mexický přestřik Martina Sheena už není žádná Mladá puška! Co se mu objevili hemeroidy, poruchy erekce a osteoporóza, začal být velmi hloubavý, vrhl se na uspávací cestopisy a vážně jej podezřívám, že plácá scénáře na šňupacích večírcích svého podařeného brášky Čárlího. Nepochybuji, že katolíci, šlapky a další trekingoví nadšenci se s ním na tento unylý, dvouhodinový trip s nadšením vydají a dotlačí ho do červených čísel. No a my ostatní jen prohodíme cosi o prdeli, otočíme se na druhý bok a ráno tomu trochu zkurvíme rating. Emilio, Emilio, tak s tímhle jsi do hajzlu. Pardon, chtěl jsem říct "do Santiago de Compostela". (12.08.2011)

Podobnost této pouti/cesty s Divočinou nabádá ke srovnání, a v tom Divočina jasně vede. Už ze své podstaty je tato pouť mnohem méně divočejší, méně osamělejší a více komfortnější, ale díky tomu všemu jsem se docela nudil. Celou nekonečnou cestu jsem si přál aby se Tom odpojil od těch blbečků (a krávy) co se k němu přifařili, jejich přítomnost byla nesnesitelná. Pouť Toma v doprovodu 3x Jar Jar Binks tedy za 3* :-( (12.07.2016)