Pouť

"Nikdo, kdo tady putuje, není na Cestě svatého Jakuba jen tak náhodou. Všichni mají nějaký důvod." Ve filmu na dalekou cestu nastoupil se svým posláním jeden osamělý poutník, do cíle pak došli čtyři přátelé. Nebyla to zbytečná cesta, ani dvě hodiny strávené u filmu (ovšem, musel jsem si na něj udělat čas, jinak to nefunguje). Film provází mnoho malebných přírodních scenérií i sympatická podbarvující hudba. Některý z poutníků občas utrousí životní moudro a mnohé epizody jsou vskutku pozoruhodné, takže jsem se někdy bavil, jindy zase zamýšlel - jsou zde skrytá podobenství. Na Pouť se čtveřicí přátel se kdykoli rád vydám znovu. (15.03.2012)

Pro mne nejkrásnější road movie. Neuvěřitelně silný příběh o putování otce, který při postupném pohřbívání syna nalezne více, než by kdy čekal. Martina Sheena upřímně nemám v oblibě a nebyl jsem si ho schopen představit v roli zhrzeného muže. Od prvního kroku už jsem jen sledoval bez hlesu každý jeho pohyb. Pouť by ovšem nebyla tím, čím je, nebýt režisérského kompromisu na všech frontách. Mohl zvolit dlouhou cestu samotářského vlka, nebo veselé putování s přáteli. Mohl díky teskné hudbě natočit smutný a emocionální film, nebo se povznést přes vážnost děje a sázet humor kde se dalo. Mohl se zaměřit na střet kultur a lidí, nebo zabírat úžasné exteriérové scenérie. Estevez do snímku zakomponoval vše. A nevznikla žádná amatérská směska čehosi, ale velmi podmanivý snímek atakující veškeré spektrum emocí a pocitů. Člověk je během zasnění nad celým příběhem vytržen humornou vložkou, aby za chvíli uronil nějaké to zrnko sentimentu. Protikladné pasáže se střídají a dvě hodiny tak utečou rychle jako měsíční cesta s pravými přáteli. Volba dalších protagonistů dopadla taky na úrodnou půdu. Vždyť koho by nezajímala cesta uzavřeného starce, přátelského a bodrého dealera z Holandska, protivné, škodolibé Kanaďanky a trochu vyšinutého spisovatele? Subkulturní vložka by se mohla zdát nejsilnější okamžikem, pro mne jím však i po opakovaných projekcích paradoxně zůstává scéna v hotelu. Čím dál tím častěji tento snímek vidím, tím více mám chuť do těch Pyrenejí vyrazit. Prostě si zabalit a na pár měsíců zmizet. A když se pro vás film může stát skutečností; copak může být něco lepšího? Edit. Tak pouť vykonána. Když vás film inspiruje k vykonání největšího životního zážitku, přestává být pouhou obrazovou sekvencí. Je tam všechno. Všechno. Nejlepší soundtrack z filmu 100 % (10.11.2013)

Asi by se každý měl aspoň jednou za život vydat na podobnou pouť, aby poznal své nitro. Cítím velký rozdíl mezi cestováním a putováním... Cestováním jakoby člověk od sebe utíkal a putováním se k sobě vracel... Ať je to tak či tak, skrze cestu, cizí kraje, vůně a chuti se v nás probouzí více našich duševních vrstev, jež se na jednom a tom samém místě nikdy neodkryjí. S každou další cestou se člověk dostává blíže k sobě, a tudíž opět domů... Krásný film. (15.04.2012)

Někdo říká, že cesta je cíl. Já zase, když se vydám na cestu, tak na ní vidím nějaké poslání. Ať už bezvýznamené nebo jako očistu lidské duše. Líbilo se mi, jak úžasně je Pouť odvyprávěná. A jelikož mám cestování rád, neváhal jsem s pěti hvězdičkami. Ono by to k nim nemělo daleko i bez lásky k cestování. Nádherný příběh, úžasná hudba a perfektní univerzálnost pro lidi všech kategorií, kteří, pokud mají lásku k cestování velikou, se ve filmu v nějaké z těch postav zaručeně najdou. Do toho naprosto nádherná krajina, samota, seznamování s novými lidmi, přátelství, táboráky...Asi si tenhle film budu muset zopakovat ještě jednou, nebo i několikrát. Nádherný film. A ty razítka...ty jsem jim upřímně a neuvěřitelně záviděl. (18.03.2012)

3* Film potvrzuje staré moudro, že není důležitý cíl, ale cesta samotná. A na této dlouhé pouti musí snad každému něco dojít. Ale ať nesejdu z cesty, tak se vrátím k filmu samotnému. Je to sentimentální výpověď stárnoucího doktora, který se snaží vyrovnat s nečekanou smrtí syna. Někteří ho přirovnávají ke křesťanské agitce, což má podle mě k ní hodně daleko. A i když v některých momentech tlačí na emoce a přehání, tak se to dá ještě překousnout. Znovu se k němu nevrátím, ale ty dvě hodinky poklidně utekly a pokochal jsem se při tom krásnými záběry … a citlivější uroní určitě slzu ne-li dvě. [ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (16.04.2016)