Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Významný polský spisovatel Henryk Sienkiewicz napsal v roce 1896 román "Quo vadis", ve kterém na půdorysu romantického milostného příběhu líčí počátky křesťanství v Evropě a vypráví o krutém pronásledování a vraždění křesťanů za vlády římského císaře Nerona. V roce 1951 vznikla v pořadí čtvrtá (avšak první zvuková) filmová adaptace tohoto historického románu. Režisér Mervyn LeRoy natočil dokonalý film pro velké plátno, maximálně věrný knižní předloze. V popředí filmu je sice ústřední milostný motiv Marka Vinicia a Lygie, ztělesněných tehdejšími hollywoodskými hvězdami první velikosti Robertem Taylorem a Deborah Kerrovou, skutečnou dominantou je však herecký výkon Petera Ustinova, který za efektní portrét římského krutovládce Nerona dostal kromě oscarové nominace také Zlatý glóbus. V němé epizodce jedné z Lygiiných otrokyň se krátce mihne tehdy šestnáctiletá Sophia Lorenová a v jedné z davových scén údajně účinkuje Elizabeth Taylorová, která v roce 1950, kdy film vznikal, trávila v Římě líbánky se svým prvním manželem, hoteliérem Nickem Hiltonem. Jeden z komerčně nejúspěšnějších filmů počátku 50. let byl realizován v římských ateliérech Cinecitta a ve vybraných italských exteriérech s tehdy rozmařilým rozpočtem 7 milionů dolarů. Vysloužil si nominace na 8 Oscarů, nezískal však ani jednoho. Divácký úspěch filmu však podnítil hollywoodské tvůrce k natočení celé série výpravných biblických a náboženských eposů. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 2

Recenze (95)

filmmovier 

všechny recenze uživatele

Hollywoodské výpravné velkofilmy z dob starověkého Říma (nebo Řecka) patří k zárukám kvality a k těm vůbec nejlepším ve filmov historii - přičemž ty filmy z Říma byly vždycky o něco lepší, páč tam je víc důvodů k velkoleposti. A ačkoliv Ben Hur zůstal v mých očích nepřekonán, Quo Vadis mu šlape na sandály. Majestátní podívaná s fantastickým Peterem Ustinovem v roli krásně šíleného Nera, lahůdkové herecké výkony, ohromující, dechberoucí záběry a monumentální záběry s milionem lidí, velkolepou hudbou a neskutečnou výpravou. Tři hodiny fakt nejsou problém, tenhle film jich využil naplno. Tyhle padesátkové spektákly dosud nikdo nepřekonal, protože fakt překonat nejsou. Tak moc jsou dobré. Nesmrtelné. Nezapomenutelné. Možná stejně jako sám císař Nero. 100%. ()

Radyo 

všechny recenze uživatele

S knihou naprosto, ale opravdu naprosto nesrovnatelná filmová adaptace, původní rozsah celého románu by totiž vydal na tři takovéto filmy. Přesto se musí nechat, že tvůrci vměstnali do necelých 3 hodin vše podstatné a i když by se jim dalo vytknout mnoho chyb a chybiček, za snahu poprat se s nelehkým úkolem si zaslouží ocenění v podobě oněch 4 hvězdiček. ()

Reklama

lamps 

všechny recenze uživatele

Důstojná adaptace vynikající knihy, jejíž motivační a psychologickou obsáhlost se tvůrcům skrze pár důležitých změn celkem povedlo znázornit. I když k dokonalosti má film v tomto ohledu pořád daleko - logicky se vypichuje linie cézarova odboje proti křesťanům, která směřuje k finále v aréně, ale nepřesvědčvě naopak působí linka romantická a přerod Vinitiovy osobnosti, který byl v románu klíčový. Závěr pak postrádá kýženou emocionální hloubku, na druhou stranu však dobře uzavírá velkolepou rekonstrukci historické římské etapy, již si každý spojí s krutovládou matkovraha a žháře Nera. Jeden z vizuálně nejepičtějších snímků své doby, jakkoli trpící zjednodušováním a občasnou kýčovitostí.. 75% ()

Autogram 

všechny recenze uživatele

Hollywoodská predstava o živote v starovekom Ríme sa celkom vydarila. Román je vraj oveľa dlhší a obsažnejší, ale pre mňa boli aj tieto necelé tri hodiny až-až. Zaujali ma asi len dve postavy: pomätený cisár Nero a apoštol Peter, zvyšok vrátane všetkých ženských postáv bol akosi nevýrazný. Tento megaoscarový film pre mňa zostane len jednym z mnohých vo svojom žánri. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Řím v 1.století našeho letopočtu, 30 let po Kristově smrti. Vládne zde Nero, všemocný a šílený „božský syn“, který dal nedávno popravit svou matku i manželku a císařovnou udělal prostitutku Popeu. Do Říma se vrací Marcus Vinicius, velký vojevůdce, se svým vítězným vojskem po třech letech dobývání Británie. Nero však Viniciovi nepovolí vstup do města a ten je nucen přenocovat u starého vojevůdce Aula Flaucia. Tady se dozví o nové filozofii, založené na lásce a odpouštění a seznámí se s Ligií, Flauciovou chráněnkou. Snaží se všechny ohromit drsnými historkami z válečného pole, používá duchaplnost i moc, nikoho z přítomných, vyznávajících nové učení, však neosloví. Ligii ze všech nejméně, což ho velmi rozzlobí. Snaží se proto nové víře přijít na kloub, a to bez ohledu na nebezpečí, které mu při styku s křesťany hrozí. Křesťanství je v Římě totiž zakázané a rozvíjí se jen tajně. Po prvotních rozpacích cítí stále více lásky k Ligii, ale stále více ho také zajímají nové pravdy. Nero vojevůdci novou lásku povolí. Sám je však velmi nespokojen se vším, co ho obklopuje. Cítí se zneuznán, nepochopen, léto se blíží, město bude zase plné nesnesitelných pachů, nejlepší čas vytvořit dílo, před kterým by žasl celý svět a dokonce i historie. A pokud by se přitom zbavil i nepohodlných křesťanů, tím větší důvod, proč svůj šílený plán provést. ()

Galerie (205)

Zajímavosti (17)

  • Císařovna Popea Sabina je ve filmu uškrcena Nerem při hádce. Podle historiků jí však Nero miloval a ve skutečnosti pravděpodobně zemřela při porodu mrtvého dítěte. Nero jí v hlubokého smutku vypravil státní pohřeb, během něhož byla spotřebována roční zásoba kadidla. Verzi o násilném skonu šířili v dalších stoletích Nerovi oponenti, jako Suetonius, Cassius Dio nebo Tacitus, podle kterých Nero kopl nebo šlápl těhotné Poppei na břicho a tím ji zabil. (kenny.h)
  • Rozpočet filmu bol 7.6 milióna am. dolárov, čo s neho v dobe natáčania robilo najdrahší film na svete. Aj keď film zarobil 21 miliónov dolárov, prehnaný rozpočet sa nepáčil akcionárom štúdia MGM a jeho šéfa Louis B. Mayera to stálo miesto. (Raccoon.city)
  • Italský komparzista Carlo Pedersoli, který se objeví jako pretoriánský gardista v Neronově letním paláci, se později proslavil pod jménem Bud Spencer. (kenny.h)

Související novinky

Cinecittà – návrat ke slávě?

Cinecittà – návrat ke slávě?

30.11.2014

O italském filmovém studiu (čti „činečita") sídlícím v Římě jsme se tu už zmínili před několika měsíci v souvislosti s několika připravovanými nákladnými televizními sériemi (jedna z nich v režii… (více)

Reklama

Reklama