Pokoj

Když ti chybí talent, ale peněz máš dost, prostě si publicitu koupíš. A koupíš si i kino premiéru vedle jmen jako jsou Jackson, Spielberg, Marshall, Scorsese, Synger nebo Polanski. Není to sice nejhorší film všech dob, na to je příliš zábavný, ale všiml by si ho někdo, nebýt velkého snu a zkoupené reklamy? To je to. Mistr Wiseau sice nemá talent na režii, scénář, produkci, herectví a vůbec cokoli, co s filmem nějak souvisí, ale zase má sen. A hlavně prachy, aby si svých pět minut slávy koupil. O Pokoji jsem slýchávala, ale nebýt filmu Disaster Artist a všech těch pikantních historek ze zákulisí natáčení (začátečníkům stačí pročíst zdejší zajímavosti), v životě se na něj nepodívám. Protože hlášky jako "Objednám pizzu." "Ne, nechci pizzu!" "Už jsem jí objednala." "Ty myslíš na všechno." sice vážně nemají chybu a donutí vyprsknout poslední slinu, ale bez vší té publicity, viděl by někdo vůbec tenhle film? Jak obdivně říkají současná režijní esa: "Na kasovní trháky, jejichž návštěvnost tehdy bořila kina, dneska už skoro nikdo nekouká. Na The Room se ale chodí dodnes." Tenhle film totiž totálně zabíjí obraz amerického snu (s talentem a odhodláním to dotáhneš do síně slávy) a místo toho mezi řádky jasně hlásá: "Slávu si koupíš za prachy." A za tu upřímnost tři hvězdy, seš vlastně frajer, Tomku. Možná zkouknu i Big Sharka. (07.12.2019)

Hele, já fakt nemám rád, když tu lidi dávaj recesisticky vysoké hodnocení špatným filmům. Fakt ne. Neulítávám na guilty pleasure zážitcích, nemám rád špatné filmy hloupých a neschopných tvůrců. Považuju to obyčejně za urážku jiných tvůrců, kteří se aspoň snaží. Ale The Room je úplně jinej případ! Tenhle výslednej filmovej tvar kdyby totiž někdo natočil záměrně, tak by to byla geniální komedie - a skutečnost, že to vzniklo spíše souhrou náhod a díky jakémusi bizarnímu mimozemšťanovi, nemůže smazat jednoznačně pozitivní emoci, kterou z toho "filmu" mám. Bez prdele, mně už dlouho žádnej snímek takhle nezaujal. Sice tím, jak moc je špatný, a jak nepravděpodobným způsobem je občas špatný, ale i tak. (24.02.2018)

Tohle je jinej level. Jinej svět. Paralelní dimenze Tommyho Wiseau, která (ne)oplývá jak geniální zápletkou, tak precizní režií a v neposlední řadě uvědomělým herectvím. A ty seksuální scény... oh yeah, to je divočina. Škoda, že jsou tak krátké. No prostě je to tak až moc hroznej film, až je to vlastně docela slušná prdel. (20.02.2018)

Monument. Vitrína špatných až hrozivých filmařských rozhodnutí a bohnických dialogů, které jsou ale uskutečňovány s takovou upřímností a vervou, až vlastně perfektně odráží to, proč máme všichni tak rádi filmy a proč je tak lákavé být jejich součástí. Zjev jménem Tommy Wiseau, za běžných okolností doplňovač banánů v Tescu, člověk bez sebemenší známky talentu či kreativity, stvořil dílo, u něhož se pro jeho neskrývanou debilitu budou bavit generace filmových fandů - a přiznám se, že patřím mezi ně. Lisa je největší kráva, Mark nejhorší nejlepší kamarád a Wiseau nejvtipnější herec historie, a společně s dialogy, nad nimiž zůstává rozum stát, nebo opravdu nezapomenutelně špatným vedením herců, kteří se náhodně a nesmyslně zjevují a zdraví se při každém setkání, prostě nejde The Room alespoň trochu provinile a upřímně nemilovat. Zážitkově minimálně za 4*, kvalitativně odpad, dávám smířlivé 2*. (07.01.2018)

V téhle zdegenerované době lze věhlasu v audiovizuální tvorbě dosáhnou nejen tím, že jste skvělý herec či vynikající režisér, ale také pokud jste třeba kompletně vypatlaný, vyšinutý, maniakálně narcistický pičus bez jakéhokoliv talentu. A když k tomu navíc máte prachy, abyste pět let nechali viset obří reklamu na vlastní hovno uprostřed Losích Andělic, kýžená publicita se nakonec dostaví, přičemž v dnešním jeblém a kulturně upadajícím světě sere pes, je-li negativní nebo pozitivní, publicita je prostě publicita a na jejích marginálních efektech lze solidně profitovat na obou koncích spektra. Na tom řitním někdy prostě stačí to, že vám v tak tak zvládnutém souboru neurovegetativních funkcí nezbylo místo pro rozum, soudnost, sebeúctu a vkus. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba na Tytrubku se enormně pakuje odporný, trapný, neumětelský potrat, co miluje Májkraft a hraje Pokémongou, ačkoliv měl být dávno v lihu v muzeu genetických anomálií, jakož i armáda dalších kreatur. A všichni jsou očividně stejně blahoslaveně hrdí na to, jací jsou to dementi, jako tuhle Tomek. Lidé jsou prostě od přirození fascinováni bizarními vymaštěnci, po nichž by, nebýt soudobého virového šíření asociálními sítěmi, neštěk ani pes, a jejich neum pravděpodobně nikdy neopustil území klecového lůžka. Hovno kult, tohle je prostě jen obludná velesračka odpudivého pšontkovského degena, plná slizkých amatérských pornoherců a downích "dialogů", jakých jsou plné žumpy. Ovšem skvělý matroš k parodii, jsem zvědav. (22.12.2017)