The Room
The Room
The Room
Režie:
Tommy WiseauScénář:
Tommy WiseauKamera:
Todd BarronHudba:
Mladen MilicevicHrají:
Tommy Wiseau, Juliette Danielle, Greg Sestero, Philip Haldiman, Carolyn Minnott, Robyn Paris, Mike Holmes, Kyle VogtObsahy(1)
V Česku a na Slovensku poměrně neznámé dílo si v zámoří získalo velkou pozornost publika a kultovní status. Je totiž obecně považováno za jeden z nejhorších filmů, které kdy byly natočeny.
Hlavního hrdinu Johnnyho si vystřihl sám Wiseau. Johnny nadevše miluje svou nastávající ženu Lisu (Juliette Danielle). Ta je však s jejich vztahem stále méně spokojená a tak svede Johnnyho nejlepšího přítele Marka (Greg Sestero). Johnnymu se postupně hroutí svět, který se mu za posledních sedm let podařilo vybudovat.
Film přitahuje pozornost milovníků nepovedených snímků pro svůj až komický charakter, špatnou práci s herci a absurdní repliky postav. Wiseau je někdy označován za současného Eda Wooda. Promítání filmu se uskutečňuje za bouřlivých reakcí publika, které nahlas komentuje dění na plátně.
(L_O_U_S)
Recenze (493)
V téhle zdegenerované době lze věhlasu v audiovizuální tvorbě dosáhnou nejen tím, že jste skvělý herec či vynikající režisér, ale také pokud jste třeba kompletně vypatlaný, vyšinutý, maniakálně narcistický pičus bez jakéhokoliv talentu. A když k tomu navíc máte prachy, abyste pět let nechali viset obří reklamu na vlastní hovno uprostřed Losích Andělic, kýžená publicita se nakonec dostaví, přičemž v dnešním jeblém a kulturně upadajícím světě sere pes, je-li negativní nebo pozitivní, publicita je prostě publicita a na jejích marginálních efektech lze solidně profitovat na obou koncích spektra. Na tom řitním někdy prostě stačí to, že vám v tak tak zvládnutém souboru neurovegetativních funkcí nezbylo místo pro rozum, soudnost, sebeúctu a vkus. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba na Tytrubku se enormně pakuje odporný, trapný, neumětelský potrat, co miluje Májkraft a hraje Pokémongou, ačkoliv měl být dávno v lihu v muzeu genetických anomálií, jakož i armáda dalších kreatur. A všichni jsou očividně stejně blahoslaveně hrdí na to, jací jsou to dementi, jako tuhle Tomek. Lidé jsou prostě od přirození fascinováni bizarními vymaštěnci, po nichž by, nebýt soudobého virového šíření asociálními sítěmi, neštěk ani pes, a jejich neum pravděpodobně nikdy neopustil území klecového lůžka. Hovno kult, tohle je prostě jen obludná velesračka odpudivého pšontkovského degena, plná slizkých amatérských pornoherců a downích "dialogů", jakých jsou plné žumpy. Ovšem skvělý matroš k parodii, jsem zvědav. ()
Softporno, ze kterého by se udělalo šoufl i východnímu Němci. Až skončí vesmír a všechny hvězdy vyhasnou do absolutní tmy, ani pak bych neměla dostatečné přirovnání, kterým bych mohla ohodnotit tuhle záležitost. ____ Hlavní postava - herec, režisér, scenárista, dramaturg atd. v jednom - vypadá, mluví a hraje jako debil. Vzhledem k tomu, co natočil, tak i debil bude. ____ Nesmyslnost dialogů si podává ruce s neschopností natočit scénu a šílenými hereckými výkony, takže to dohromady tvoří směs, od které jsem se nemohla odtrhnout. Něco, jako kdybyste pozorovali tankem přejetou a piraňami ohlodanou kočku pověšenou na vánoční stromeček Spolku pro vzkříšení mravních hodnot Sodomy a Gomory. ____ Nechci ale lhát: hlavně v druhé části jsem se smála jako blázen. Škoda nevyužitého talentu Carolyn Minnoott, protože ta v roli sebestředné matky z pekel podává výkon, který ji měl z fleku katapultovat do filmů Woodyho Allena. /12. 2. 15./ ()
Na světě bylo, je a bude mnoho nedoceněných autorů. Mnoho z nich se zaslouženo uznání dočkává posmrtně, někdy i po mnoha stoletích. A jednou tímto člověkem bezesporu bude Tommy Wiseau. Jde o člověka, který natočil zásadní film. Takový film, vedle kterého se mohou jít Občan Kane, Kmotr, Forrest Gump nebo Paddington 2 jít klouzat. Stejně jako jeho autor, i Room čeká na zasloužené uznání, které si zaslouží. Za rok 2003 vyhrál Oscara za nejlepší Pán prstenů: Návrat krále, který je ovšem v porovnání s Room suchou břečkou. This is Cinema! Room je filmem, který prozkoumává lidskou společnost, silným psychologickým dramatem, které i po letech dostává poměrně výraznou bídu díky tomu, že je jiné. Wiseau byl terčem posměchu z toho důvodu, že zřejmě nabourává veškerá filmařská pravidla, právě v tom ovšem tkvěl jeho úmysl. Jedná se o revolučního umělce, který představil svět snadno evokující Matrix, protože se dá těžce věřit tomu, že se odehrává ve skutečném světě, Wiseau ovšem čerpá z vlastních pocitů, kdy svět vnímá zcela odlišně. Výsledek je nazývání věci pravými jmény. Room se tak odehrává ve světě, kde je komediálním zlatem fyzické násilí na ženách, módním vrcholem jsou lžičky, mnoha načrtnutých motivů úmyslně nikam nevede, aby Wiseau vykreslil, jak se některé věci v životě prostě dějí a následně jim prošumí. Johnny v podání Wiseaua je obětí systému, který mu nerozumí, stejně tak nepochopen i po letech zůstává samotný Wiseau. Wiseau si nezaslouží srovnávání s Ed Woodem nebo Uwem Bollem, minimálně ve stejné kategorii se totiž pohybují Stanley Kubrick nebo Steven Spielberg. Scéna, která začne hlasitým odmítáním, pokračuje šlehnutím láhve od vody o zem a vrcholí pozdravením Johnnyho nejlepšího kamaráda Marka zavání výraznou epikou, úmyslně ošklivé pozadí je poté inspirováno avantgardním uměním, které podtrhuje sofistikovanost Wiseaua. Samotný příběh je pojat skoro jako řecká tragédie, kdy se Johnny zdánlivě nachází na osobním vrcholu, následně ovšem dochází k pomalému pádu, kdy navíc dochází k odhalení jedné zásadní pravdy: Žijeme ve světě srabů. Postavy následně projevují své emoce úmyslně pasivně, kdy pokus o vraždu nebo rakovina s člověkem nějak zásadně nehýbají, vše poté vrcholí tragickým momentem, kterým Wiseau záměrně svého hrdinu nechává odejít ve vrcholné pasáži. Inspirace Macbethem nebo Médeiou nemůže být okatější, Wiseau se rázem jeví jako Shakespeare 21. století. Revoluční přístup Wiseaua spočívá i v tom, že se film natáčel souběžně na film i digitál, Wiseau se poté do role rozpadajícího muže rozhodl ponořit i na natáčení, kdy lezl celému štábu krkem, vše ovšem bylo úmyslem, aby štáb pochopil, jak je pro Johnnyho jeho rozpadající se život složitý, to vše pochopitelně bez většího pochopení. Sám Wiseau se ostatně po letech nechal zlákat a pro uspokojení lidu prohlásil, že mají pravdu a Room není psychologickým dramatem, ale úmyslnou komedií. Wiseau se tak nechal kvůli velkému nátlaku připravit o pozici filmového Mesiáše, mnozí mu ovšem i po letech dávají pravdu. Opakovaně při sledování zdraví Marka spolu s Johnnym, proti jeho nevěrné Lise by nejradši naházeli všechny lžičky světa a zahráli si americký fotbal. Wiseau se sice nechal zlomit a díky tomu si nezaslouží kdovíjak kladné hodnocení, i po letech je ovšem Room nedoceněným klenotem. A jednou to pochopí všici! () (méně) (více)
Vážně jsem čekal co na mě tenhle film nachystal. Tím jak je tenhle film špatnej, je vlastně extrémně zábavnej. Hrůznost dialogů a hudby se nedá slovy popsat, přesto si troufám tvrdit, že si postavu Johnyho a jeho debilní hihňání zamilujete. Ed Wood byl vedle Wiseaua břídil. U jeho filmů s divák nudí. U The Room se aspoň pobavíte! ()
Jedno z nejlépe zpracovaných milostných dramat, které jsem měl tu čest zhlédnout. Tommy Wiseau se ve své prvotině pustil na tenký led a zpracoval věčné téma, střet mezi ženským a mužským principem. Ano, The Room je víc než cokoliv jiného především souboj jin a jang ve své nejkřišťálovější podobě. Muž, hrdina, jako symbol síly, lásky a zodpovědnosti a proti němu stojí žena či lépe řečeno děvka Symbol proradnosti, zrady a sobectví. Konečně někdo nazval věci pravými jmény! Tragický závěr je pak jen jasným vyústěním, které reflektuje současné pojetí genderové spravedlnosti. Vynikající herecké výkony pak jen umocňují hluboký niterný prožitek ze skvěle napsaného příběhu, v němž se zrcadlí i spousta jiných závažných témat lidské společnosti. Drogy, pracovní stres, alkoholismus, rakovina a další. Zdrcující a odvážné! Tommy moc dobře věděl, že síla jeho výpovědi by mohla leckteré přivést až na pokraj zhroucení, a tak vše vyvážil dokonalými komediálními prvky. Třeba historka o zapomenutých spoďárech, kterou si divák prožije na vlastní kůži a poté je znovu jejím aktérem převyprávěna, neměla chybu. Parádní film, kterému mohu vytknout snad jen mírné puritánství v erotických scénách, více explicity bych rozhodně uvítal, náznaky v podobě Wiseauova nahého pozadí tam byly, takových záběrů jen houšť. Přesto neotřesitelných pět! ()
Galerie (29)
Zajímavosti (84)
- V původní verzi scénáře se nacházel těžko uvěřitelný kiks. Scéna, kdy se Lisa (Juliette Danielle) svěřuje své matce (Carolyn Minnott), že Johnnyho (Tommy Wiseau) podvedla, měla začínat jako jejich telefonický rozhovor a končit tím, že Lisa doprovodí matku ke dveřím, jako by byla celou dobu fyzicky přítomna. (L_O_U_S)
- Navzdory doporučením štábu trval Tommy Wiseau na tom, aby se ve filmu objevil záběr jeho odhalené zadnice. (L_O_U_S)
- Greg Sestero, představitel Marka, byl jedním z mála lidí, kteří viděli původní verzi scénáře, který prošel radikálními změnami během natáčení. Původní scénář začínal větou: "Nejsem tu jako otrok, že ne?" (KlonyIlony)
Související novinky
Festival Naruby pro fanoušky béčkových filmů
Druhý ročník filmového festivalu Naruby se bude konat 12. - 15.6. v areálu bývalého kláštera Gabriel Loci. Můžete se těšit na 5 tematických sálů, které skvělé dokreslí atmosféru béčkového, spíše… (více)
Festival Naruby holduje béčkovým filmům a rumu
Organizátorem unikátního festivalu pro dospělé, tedy výhradně pro diváky od 18 let, je Kino Balt, které začalo v Praze dělat rumové kino. Hlavní koncept je jednoduchý – každý divák v ceně vstupného… (více)
Reklama