Pokoj

Při sledování tohoto neskutečnýho fláku jste v pozici laboratorní myši, či křečka, hozených do akvária ke kobře královské. To, co vidíte, se vám hnusí, ale jste tak hypnotizování pohledem kobry, že jen fascinovaně zíráte do jejích oči, tak dlouho, až vás had spolkne. Od tohohle exkrementu nespustíte oči, tím, jak je až galakticky hloupý, má své nepopiratelné charisma, ač to zní absurdně. Je to jako když hodíte do velkého mixéru Velmi křehké vztahy, Deníky červených střevíčků, Ulici, Ordinaci v Růžové zahradě, Esmeraldu, decentně pojatý libovolný díl Emanuelly a kompletní bibliografii Rosamunde Pilcher, smíchali to s Bleskem a Aha!, Tinou, Doteky štěstí, Moje chvilka pohody a Moje sladké tajemství, okořenili to Zdeňkem Troškou, Ovčáčkem, tureckými Hvězdnými válkami a nočními TV přenosy esoteriků na TV Barrandov, pořádně zamíchali a tuhle sračku vypili na ex, nebo se v ní rovnou utopili. Tohle si dám minimálně ještě jednou s dobře naladěnou partou. ___PS: Díky dramaturgům ´Festivalu otrlého diváka´ za vynikající titulky!! (16.04.2018)

Úsměvně toporná, utranaivní vztahovka, jakou by napsalo průměrné osmileté dítě, okořeněná kýčovitými scény sexu se zapálenými svíčkami, vlajícími záclonami a prolínačkami a la DENÍKY ČERVENÝCH STŘEVÍČKů. A k tomu Tommy Wiseau se svou tváří, vlasy a neustálým smíchem, záporačka non plus ultra Lisa, která se o tom nechce bavit, a Denny... "KDE JSOU MOJE ZKURVENÝ PRACHY, DENNY?" (16.01.2018)

Vážně jsem čekal co na mě tenhle film nachystal. Tím jak je tenhle film špatnej, je vlastně extrémně zábavnej. Hrůznost dialogů a hudby se nedá slovy popsat, přesto si troufám tvrdit, že si postavu Johnyho a jeho debilní hihňání zamilujete. Ed Wood byl vedle Wiseaua břídil. U jeho filmů s divák nudí. U The Room se aspoň pobavíte! (10.09.2011)

Hele, já fakt nemám rád, když tu lidi dávaj recesisticky vysoké hodnocení špatným filmům. Fakt ne. Neulítávám na guilty pleasure zážitcích, nemám rád špatné filmy hloupých a neschopných tvůrců. Považuju to obyčejně za urážku jiných tvůrců, kteří se aspoň snaží. Ale The Room je úplně jinej případ! Tenhle výslednej filmovej tvar kdyby totiž někdo natočil záměrně, tak by to byla geniální komedie - a skutečnost, že to vzniklo spíše souhrou náhod a díky jakémusi bizarnímu mimozemšťanovi, nemůže smazat jednoznačně pozitivní emoci, kterou z toho "filmu" mám. Bez prdele, mně už dlouho žádnej snímek takhle nezaujal. Sice tím, jak moc je špatný, a jak nepravděpodobným způsobem je občas špatný, ale i tak. (24.02.2018)

Pri pokuse nájsť v The Room nejakú logiku, systém a zmysel som sa dopátral k jedinému možnému riešeniu. Fabula rozpráva o Johnnym, zdanlivo všednom zamestnancovi banky, šťastne nažívajúcom so svojou snúbenicou Lisou. Pod rúškou naoko dokonalého amerického sna, ktorý má čoskoro spečatiť jeho pracovné povýšenie a svadba, sa však ukrýva príbeh ťažko psychicky chorého človeka, žijúceho v milostnom vzťahu silne patologického charakteru. Keď sa následne jeho perfektný svet začína rúcať, na povrch vychádza krutá pravda o ľuďoch okolo neho, do jedného egoistov, takmer bez výnimky zneužívajúcich jeho dobrosrdečnosť a naivitu. Pes je zakopaný v tom, že sujet pri prezentovaní príbehu preberá subjektívnu optiku Johnnyho. Výsledkom je tak emocionálne nabitá, strhujúca melodráma a obžaloba sebeckej a bezohľadnej modernej spoločnosti, ktorú však dokážu plne oceniť jedine ľudia trpiaci podobne závažným mentálnym postihnutím či chorobou, ako jej hlavný hrdina.____Pokiaľ by niekto ešte stále predsa pochyboval o neoddiskutovateľnom géniovi Tommy Wiseaua, dovolím si ako nezvratný dôkaz predložiť scénu, v ktorej Johnny náhle zmení tému konverzácie a položí svojmu najlepšiemu priateľovi Markovi tú jedinú podstatnú otázku: "Anyway, how's your sex life?" Zmienená pasáž nie je ničím menším než zrejme najlepšou interpretáciou, zhrnutím a paródiou freudizmu v celej histórii ľudstva. Už z toho dôvodu nemôžem ísť pod magických 100% (a film si s radosťou kedykoľvek zopakujem) (25.06.2017)