Pokoj

V téhle zdegenerované době lze věhlasu v audiovizuální tvorbě dosáhnou nejen tím, že jste skvělý herec či vynikající režisér, ale také pokud jste třeba kompletně vypatlaný, vyšinutý, maniakálně narcistický pičus bez jakéhokoliv talentu. A když k tomu navíc máte prachy, abyste pět let nechali viset obří reklamu na vlastní hovno uprostřed Losích Andělic, kýžená publicita se nakonec dostaví, přičemž v dnešním jeblém a kulturně upadajícím světě sere pes, je-li negativní nebo pozitivní, publicita je prostě publicita a na jejích marginálních efektech lze solidně profitovat na obou koncích spektra. Na tom řitním někdy prostě stačí to, že vám v tak tak zvládnutém souboru neurovegetativních funkcí nezbylo místo pro rozum, soudnost, sebeúctu a vkus. Pro příklady nemusíme chodit daleko. Třeba na Tytrubku se enormně pakuje odporný, trapný, neumětelský potrat, co miluje Májkraft a hraje Pokémongou, ačkoliv měl být dávno v lihu v muzeu genetických anomálií, jakož i armáda dalších kreatur. A všichni jsou očividně stejně blahoslaveně hrdí na to, jací jsou to dementi, jako tuhle Tomek. Lidé jsou prostě od přirození fascinováni bizarními vymaštěnci, po nichž by, nebýt soudobého virového šíření asociálními sítěmi, neštěk ani pes, a jejich neum pravděpodobně nikdy neopustil území klecového lůžka. Hovno kult, tohle je prostě jen obludná velesračka odpudivého pšontkovského degena, plná slizkých amatérských pornoherců a downích "dialogů", jakých jsou plné žumpy. Ovšem skvělý matroš k parodii, jsem zvědav. (22.12.2017)

Musím říct, že hodnocením si nejsem úplně jistá. Čím si jista jsem, že tenhle film asi nemá cenu sledovat sám. Minimálně lahev chlastu by člověku měla dělat společnost. Já jsem měla štěstí, že jsem měla po boku bezva osobu i tu lahev. Brát vážně se to skutečně nedá, snímek nema vůbec žádnou filmovou hodnotu, ale je to tak krásně špatné. Vůbec se nedivím hromadným projekcim někde v kině, protože to musi být jistě super zážitek. Určitě jsem to neviděla naposled, ale příště to zkusím s Marií.. :) (10.12.2017)

Ještě u žádného filmu, který jsem kdy ohodnotil odpadem, jsem se tak královsky nebavil. Proč tedy odpad? Jednoduše proto, že je film špatný ve všech ohledech. Jakákoli jihoamerická telenovela je proti němu profesně dokonalá a zralá na cenu kritiky. Jenže právě příšerné výkony před i za kamerou způsobily, že jsem si málem potrhal bránici. Všechny postelové scény, neustále se objevující a mizející postavy (Denny v tomhle vládl), Johnnyho smích, všechny dialogy (hlavně ten v květinářství) a postava nejlepšího přítele Marka vytvořily gejzír fantastické zábavy. Sice hodnotím odpadem, ale: "Wake up, Johnny!" (09.01.2020)

Tak tohle bylo něco, od první scény film nedává absolutně žádný smysl. To co herci servírují také ne. Podíváme se do nitra režiséra, který má svůj sen a tak si ho splní. To co vidíte tady, neuvidíte nikde a právě proto se vám The Room vryje do paměti do konce života. Nejsmutnější na tom je, že jsem se smál, bavil a i scénář je natolik komický, že posadí na zadek, pokud ho nebudete brát vážně. Tento unikát se nedá ohodnotit, buď vás baví a nebo jednoduše ne. Nic mezitím tím být nemůže! Film vznikl jako vážný, ale vyplavala z toho nezapomenutelná komedie. 15/10 = 155% a tak jak nedává smysl celý snímek, tak samozřejmě ani mé hodnocení. (25.05.2018)

Už dlouho jsem neviděl film, ve kterém by byla nejsympatičtější postavou rakovina prsu. Nepopsatelná demence The Room dotažená k extrému má nepopiratelné charisma. Po uležení se nebojím dát plný počet. Ne Plán 9, to až The Room naráží na strop filmové hlouposti s takovou silou, že ho proráží a míří až do nekonečna. Ten film říká tolik věcí! I když povětšinou jiné věci, než které říkat chce. A nepřestává mě to fascinovat. (01.08.2013)