Zpověď zabijáka

V podstatě naprosto průměrnej USA akčňák, který se drží maličko nad nízkorozpočtovejma srajdama, ale na druhou stranu nejde ani nijak zvlášť vysoko, žádnej "akční hardcore" to není, ale udrží pozornost, akce zabírá většinu stopáže, no a hlavně co mi na filmu sedlo, tak choreografie osobních soubojů. Střižený sice jsou, ale velice decentně tak, aby divák přesně viděl, "co komu kdo dělá" ... I když na sebe Snipes se šmejdama pořád míří bouchačkama a občas po sobě střílej, nakonec se většinou dostane na osobní souboj a zde Snipes prostě opět exceluje. Radost pohledět a člověk fakt čumí, kolik technik ten týpek ovládá a jak je strašně rychlej. Vysněný duel Gary Daniels vs Wesley Snipes se nakonec koná a není vůbec špatnej ... Danielsovy drtivý kopačky jedna za druhou a Snipesovy šíleně rychlý ruce ... Daniels jako jedinej protivník, kterej proti Snipesovi docela obstojí, no nakonec stejně skončí jako všichni oponenti předem ... Děj je fakt jednoduchej, celkově se nejedná o kdo ví co, ale ty souboje jsou fakt v pohodě ... proto ta třetí * ... (12.12.2010)

Pan Snipes konečně zjistil, že jediné dvě životní jistoty (daně a smrt) ošálí pouze ve filmech, neboť na nekompromisně vysávající upíry z finančního úřadu by nestačil ani frajer Blade a jal se před nástupem trestu další role v bídném béčkovém nekasaštyku. Tentokráte z americké půdy a se snahou o moderní vizuál kamerových hrátek, který po hříchu působí mezi obstojně natočenými fighty spíše rušivě. V lochu je každá rada drahá, takže Wesley: nedívej se do očí a hleď si svého, pozor na spadlá mýdla ve sprše ve společnosti skupinky nadržených neonacistů a nezapomeň pro tyto případy na kovový pás cudnosti Leslieho Nielsena z Bláznivé střely. A hlavně, udržuj se ve stejné formě, v jaké si byl doposud, protože bych byl hrozně nerad, aby jsi se po propuštění zařadil k culíkatému kolegovi z branže, který dokáže zničit své protivníky už jen tím způsobem, že je zalehne, podobně jako na pláži dětmi postavený hrad z písku z moře vyplavená samice keporkaka. V jeho případě březí. A čekající dvojčata.. (21.02.2011)

Klasický příklad drtivého vítězství formy nad obsahem. Pokud tomuhle akčňáku opravdu něco schází, pak je to dobrý příběh. Jasně, co taky chtít od filmu, který se v podstatě odehrává v reálném čase, že jo. Bohužel, děj má jen 78 minut, někteří dobří herci, jako Robert Davi nebo Ernie Hudson jsou naprosto nevyužití, zatímco dřevochlapice Zoë Bell, je skoro v každém záběru. Na druhou stranu, tempo je solidní, hudba a režie překvapivě dobré a Snipes i Daniels mají slušnou formu. Celkově, velmi příjemné akční rozptýlení, které člověk zapomene dřív, než skončí závěrečné titulky. (27.12.2010)

Dva znepřátelení tajní agenti CIA Wesley Snipes a Gary Daniels stojí proti v sobě v celkem svižném akčním filmu režiséra Giorgia Serafiniho. Mezi nimi jsou dva mocní mafiáni Robert Davi a Quinn Duffy. Prvně jmenovaný agent měl za úkol infiltrovat se do zločinecké organizace a stát se bodyguardem mocného bosse a druhý agent mu měl krýt záda, jenže zatoužil po mafiánově penězích a zrada v řadách CIA na sebe nenechá dlouho čekat. Wesley Snipes bude muset v nemocniční budově, a následně v budově zločinecké korporace, prostřílet si a promlátit si cestu ven. Budou praskat kosti, údy a vazy. Po dlouhé době jsem si pustil film s drsným Wesley Snipesem a ani trochu jsem nelitoval. Je stále ve formě, mrštně eliminuje své protivníky přesnými chvaty, kopy a údery na krční tepnu a skoro jsem zalitoval, že bitek ve filmu nebylo ještě víc. Rozhodně jsem se však nenudil, protože dialogy se zredukovaly na minimum a větší prostor dostala akce doplněná několika originálními záběry na soustředěného Snipese a "koženého" specialisty na záporáky a mistra v bojovém umění v jednom Garyho Danielse. Od jejich závěrečného souboje na střeše jsem si sliboval mnohem víc, a možná scénu v kostele se zpovídajícím se Snipesem ze svých hříchů, bych do akčního filmu nezařazoval, ale jinak celkem spokojenost. (24.12.2010)

Vesly se nám patrně díky nějaké nadržené kikině z berního úřadu vylízal ze svých daňových přečinů a poučen z předchozích nezdarů zvolil novou, geniální taktiku, jak se vyhnout budoucímu placení daní a přitom nebýt jedničkou draftu na několikaletý basketbalový kontrakt v dresu SingSing Fuckers. Točením slaboduchých béček budou totiž jeho zdanitelné příjmy natolik zanedbatelné, že nebude stát IRS ani za místní šetření nadměrného odpočtu dépéháčka. Netvrdím, že se mi z toho chtělo vyloženě Blade, ale u urostlého černocha jeho formátu by jeden očekával větší kalibr! (30.12.2010)