Jian yu

Další sériový ťamanský letecký den? Ačkoliv Isaac ve mě mlátí hlavou do zdi z takového popírání gravitačních zákonů a meče, píchající do zatáčky mě nutí oprášit základy metalurgie, musím konstatovat, že jinak to nebylo Woobec špatné! Dokonce se ti Tíňani ani moc nechovali jako kokoti, jak je u takových snímků obvyklé. Celý film si sice podává patos ruku s klišé, což je ale zdařile kompenzováno obsazením Mišel, jediné píchatelné asiatky na světe, kterou bych i já chtěl slyšet křičet Yeah! (22.12.2010)

Po dlouhé době skvělá ukázka wu-sia se strhujícím, dramatickým i emotivním příběhem nejen o pomstě a touze po lásce, plným nečekaných zvratů, výrazných postav i okamžiků, a samozřejmě efektních soubojů postavených na extrémně zveličených technikách bojových umění. Prohřešky proti fyzikálním zákonům mi byly zcela volné, stejně jako meče bodající za roh, a nijak nerušily zážitek z vyprávění, skvělé atmosféry a soubojů. (16.03.2011)

Zabijáci těžko věší řemeslo na hřebíček, to je známá filmová pravda, ale tento snímek mne navíc donutil k zamyšlení, kolikrát musí člověk zemřít, aby byl skutečně mrtvý. Původně jsem si naivě myslel, že tři úmrtí by měly ke smrti bohatě stačit, ale byl jsem poměrně zábavnou bojovou formou vyveden z omylu. (22.04.2012)

Deset let po "Tygr a drak" se v hromadě titulů, které více či méně zkoušely kráčet ve šlépějích filmu Anga Leeho, konečně objevil jeden, který se může důstojně poměřovat s titulem, jenž revitalizoval žánr wu-sia. "Reign of Assassins" sice není tak delikátně vybalancovaný a spíš než na mezinárodní publiku je cílený na domácí diváky, ale přesto představuje důmyslnou reflexi a intenzifikaci určitých tendencí wu-sia. Nadsazeným stylem film připomíná klasické pásově vyráběné wu-sai snímky od studia Shaw Brothers, ale stejně jako se "Tygr a drak" z klasických elementů vyzdvihl citový život a emancipaci ženských postav, tak se "Reign of Assassins" zaměřuje na soukromý život šermířů poté, co složí či alespoň na chvíli odloží zbraně, a romanticky pojaté motivy osudu a karmy. V porovnání s Leeho opusem je film debutujícího režiséra (naštěstí pouze marketingově zaštítěný jménem Johna Woo) sice stylově roztěkaný a přílišně sklouzává k povrchní dojemnosti, přesto se jedná o vítané osvěžení v žánru, který upadl do rutiny výpravných kostýmních spektáklů. (23.01.2011)

Michelle měla moje sympatie od začátku, pláchnout z klanu pomatenců mi přišlo jako jediné možné řešení a sledovat její kroky v tom obyčejném životě bylo úsměvné, zejména vstup do manželství s poslíčkem.. Je to taková krvavá pohádka o lásce, pomstě a ukradených ostatcích mnicha, kde se na fyziku či chemii nehraje.. Má to šmrnc, nadhled, humor a na Woo-seonga se moc hezky kouká, mně se to líbilo.. (01.06.2021)