Durarara!!

Děj Durarara se odehrává v Ikebukuro, což je jedná z části Tokia, i když se tu pořád mluví o městě. Vystupuje tu spousta postav jako různé gangy, sebevražední jedinci, stalkeři, nejsilnější člověk v Ikebukuro, parta otaků, pacifický Rus, dva kamarádi usilující o srdce trochu hentai vypadající dívky, lékaři a vědci podsvětí, městské legendy jako bezhlavý jezdec a slasher, a jedinec, který v pozadí tahá za nitky. Takový pořádný mix, ve kterém se ze začátku nedá příliš vyznat a jen stěží lze poznat, která postava je ta ústřední. Napovím, že žádná hlavní tu jednoduše není a díky maximální tvůrcovské objektivnosti si každý najde tu svou oblíbenou. 24dílný seriál je rozdělen na dva celky po 12ti dílech, které na sebe navazují s určitým časovým odstupem, a každý celek představuje jeden komplexnější příběh. Postavy a jejich mini příběhy se proplétají do děje, který plyne bez hluchých míst, se spoustou nápadů a humoru na jedné straně a určitými dilematy a serióznosti na straně druhé. Vyváženost a ukočírování tolika dějových linek a charakterů je pozoruhodné, kresba je na vysoké úrovní, kouká se na to příjemně a nenudí. Není to nejlepší seriál všech dob, ale 90% si zaslouží. (26.08.2012)

Jednou vypráví svoje zážitky nenápadný středoškolský nováček, příště uvolní prostor pohledu do života neblaze proslulého intrikána a jindy se do popředí dostane bezhlavý jezdec z dávných legend. A není to parodie. Anime s nejobtížněji vysvětlitelným názvem dokáže sloučit linky jak zdánlivě obyčejných hrdinů, kteří našim školním letům snad nemohou být bližší, s nadpřirozeným hledáním sebe sama tak, že obojí funguje zcela nenásilně, civilně a uvěřitelně. Navíc ve chvílích, kdy situaci vidíme z pohledu Mikada a úplně jindy zase z pohledu Celty, jsou sice relativně vypravěčsky průhledné, ale zas a znova dokonale působivé. O podrobnějších dějových zákrutách se mi vlastně ani psát nechce, protože v takhle komplikovaném vyprávěcím schématu je i to nejmenší překvapení důležitým střípkem mozaiky. Pro milovníky netradičního řazení scén a zásadních změn tempa vyprávění jsou osudy postav z Ikebukura povinností. (03.07.2015)

škoda rozvleklého konce, který trochu sráží celkové napětí z první půlky seriálu. Ale prostě to svou logiku. Durarara!! staví na neskutečně dobře zpracovaném prolínání děje, kdy se podstatné věci dovídáte později a s o to větším důrazem na samu sdělovanou skutečnost. Postavy jsou své, jen některým tak trochu chybí uvěřitelnnost. Což zní samo o sobě dost podivně, když je jednou z postav bezhlavá motorkářka. Ale nedpřirozeno je prostě jen z formou existencí a tak některé obyčejné postavy působí až moc "superhrdinsky". Ale klidně jim to odpustíte. Velké plus je dokonalý soundtrack, perfekně zapadající do celkové nálady seriálu! (17.12.2013)

Obrovské překvapení ... je to něco jako spin-off Baccana (dokonce se tu v jedné epizodě objeví pár známých postav), takže tu najdeme jisté prvky nadpřirozena zasazené do reálného světa gangů v Ikebukuro. První díl člověku mírně zamotá hlavu, jelikož je tu představeno hodně moc postav a jeden neví, na co se soustředit jako první. Ale další díly všechno napraví a za chvíli se v ději orientujete s naprostým přehledem. Seriál je velice (a to opravdu velice) bohatý na dějové zvraty ... škoda jen, že v závěru se žádného nedočkáme. Ale tenhle seroš je hlavně o zajímavých postavách, kde jsem si hlavně oblíbil nadpřirozeně silného cholerika Shizua ... který nenávidí násilí, ale při každé příležitosti, kdy ho někdo nasere, tak mu dá strašně přes tlamu, a když je nasranej jen tak z plezíru, tak jde sejmout největšího hajzla v seriálu ... prostě proto, že ho jen nenávidí (bo je to hajzl). Jinak je to nejvěrnější kamarád a bratr v celém Ikebukuro .. prostě sympaťák jak cyp. Kresba a animace TOP NOTCH, k tomu není co dodat, soundtrack je opět perfektní (moje nej je The Sought-after Extraordinary) a atmošce "prdel na hrnec" sedící. Kdo viděl Baccano! a nesedělo mu, tak určitě doporučuji dát šanci Durarara!!, které je o dost stravitelnější a mám za to, že i lepší. (03.08.2015)

Skvělá noir atmosféra nočního velkoměsta podpořená jazzovým doprovodem nemá chybu, ale hlavní předností tohoto seriálu jsou bezpochyby jeho charaktery a styl jakým je odkrýván jejich příběh. Každá postava má něco do sebe a z celé zápletky je cítit, že základem byla kvalitní série light novel (autor Ryohgo Narita). První polovina patří k absolutní špičce a nabízí magický realismus, za který by se nestyděl ani Haruki Murakami. Zbytek série po odhalení většiny tajemství pak v kontrastu s první půlkou působí trochu vyčpěleji, ale stále jde o skoro bezchybný top. (10.02.2011)