Dobrodružství mladšího a chytřejšího bratra Sherlocka Holmese

Jakkoliv mám Gena Wildera rád, především za Willy Wonku (a taky trochu za Mladého Frankensteina), tak tohle se mu nepovedlo. Potenciál je docela velký a některé situace jsou skutečně vtipné, ale jako celek je film především lehce zapomenutelná nuda, kterou si asi hned tak nezopakuju. A Marty Feldman je tu fakt na pěst. (18.02.2010)

Gene Wilder je naprosto geniální, Marty Feldman a jeho kukuč tradičně snad ještě lepší. Pár zábavných situací a hlášek, skvělá dobová atmosféra i zápletka točící se okolo listin neznámého obsahu. Fajn parodie, ale bohužel jako celek žádný zázrak. Díky hercům fakt stojí za to, ale v konkurenci bohužel příliš neobstojí, ačkoliv špatná ani náhodou není. Jen mohla být geniální, nakonec má k tomu ale daleko, což je opravdu škoda. 60 %. (26.08.2023)

Čekal jsem vtipnou blbovinu a té se mi také dostalo. Sice jsem tajně doufal, že se zasměju víc, ale zklamán rozhodně nejsem. Menší problém snímku je v tom, že humorné scénky střídají situace, které jsou úplně bez vtipu. Navíc ji nejsem jistý, co chtěl Wilder vlastně parodovat; film totiž neparoduje jen příběhy o Sherlockovi Holmesovi, ale také sám sebe. Avšak díky těm OPRAVDU vtipným scénkám (ať už to bylo např. převádění rublů a franků na libry, nebo operní vystoupení) a dvojici Wilder & Feldman, nakonec hodnotím 4*. Doporučuju všem, kteří mají rádi crazy komedie. (19.10.2008)

Zabudnite na Leslieho Nielsena a hlavne ho prosím nespomínajte, akoby ho Wilder kopíroval. Leslie komédie len pozerával, keď v nich Gene už dávno exceloval. Dobrodružstvo... atď. je ešte o to vzácnejšie, že si ho Wilder sám napísal a zrežíroval a film má tie nádherné znaky zlatej doby Mela Brooksa, ktorú ja osobne milujem. Trojica Wilder-Feldman-Kahn(ová) je navyše dokonalou komediálnou zostavou pre zážitok plný smiechu, bláznivých gagov a paródie. (20.01.2006)

Nádherná blbina, ze které jako přízrak vystupuje širokoúhlý pohled Martyho Feldmana, uhlazený komický šarm Gena Wildera (jehož vážnost skutečně evokuje Leslieho Nielsena), několikero opravdu nádherných skečů a situací... no a snad ještě ta ukrutná muzikálovo-operní hudba, která nás celým filmem provází. Zdráhám se tohle dílko nazvat parodií, protože, vzato do důsledku, film paroduje spíše sám sebe... Velká škoda, že úroveň značně kolísá od hluchých míst, ze kterých se vytrácí nadheld, až k opravdu excelentním pasážím, ve kterých je kde jaká blbina prodávána s briskou vážností a odměřeností. Vliv britské humoristické školy se prostě nezapře a to je moc a moc dobře. (01.06.2005)