13 samurajů

Začiatok sľubuje nekompromisné zobrazenie násilia a ak mám pravdu povedať, je aj najlepšou pasážou filmu. Potom nasleduje povinná kompletizácia skupinky trinástich odvážlivcov a film vrcholí 45 minútovou akčnou scénou. Tá začína, ako by sa film volal 13 McGyverov, ale nasleduje klasická samurajská "rezničina". Bohužiaľ tá pôsobí po čase už značne monotónne a v detailoch sa vyhýba explicitnostiam. Okrem jedného meča v hrdle aj také stínanie hlavy kamera pre istotu neukáže v plnej kráse. Aj napriek výhradám prevláda spokojnosť, pretože film má spád a rýchlo utečie. 70% (25.06.2017)

Hezky oldschoolově působící film, který dějově nijak nepřekvapí a ani to od něj nikdo nechce. Co ale překvapilo byla hnusota všech ženskejch. Fakt košťata a to pak přišel bonbónek v podobě chuděry s usekanými údy. Scéna to s ní ale byla silná, to zase jo. Záporák je fakt hyperzlej, ale ty jeho průpovídky alá, "Ten muž má pravdu, proto jsem ho odměnil svým krátkým mečem" (poté co hodí chlapovi meč do krku), mě bavily. Finální jatka byly bezva, mám rád tyhle bitky proti přesile. Ale nejdůležitější je, že titulní třinácka byla až na pár výjimek plná charismatických typů, kteří se mi nepletli. (21.01.2012)

║Rozpočet $6miliónov║Tržby USA $802,778║Tržby Celosvetovo $18,660,000║ Krvavý masaker pri ktorom sa miestami obracia žalúdok, čo sa týka akcie dosť slušná práca, je tam cítiť nádych 50.-60.rokov, keď samurajské filmy fičali, lenže tu je na vrch tá brutalita a takzvaný samoúčelný nekončiaci masaker v uliciach malej osady, kde sa mečuje hlava nehlava takmer polovicu celej minutáže. Okrem iného tam Takashi Miike fixuje jemu známe horrorové motívy, vyprávačský štýl chabý, akcia a nechutnosti to je jeho. /videl v kine: 60%/ (videl na festivale Art Film Fest 2012) (05.02.2011)

I Japonci remakují nějaké svoje starší kousky, ale v případě Takashiho Miikeho jsem se nebál toho, že by se nejednalo o remake velmi osobitý a silný. Ponechán je základní příběh, Miike si přidal svou drsnou stylizaci, kde se ale nesnaží zbytečně předvádět, většinou, ale všechny prvky, které jsou zde použity, tedy především násilí, jsou jen pro podtrhnutí toho, jak je příběh krutý, respektive, jak jsou krutí někteří lidé. Střelba z luku na dítě je skutečně děsivá, a to zrovna v tomhle případě Miike diváka naturalismu ušetří. Miike se však postaral i o výbornou dobou stylizaci. V tomhle filmu jsem měl navíc zase jednou pocit, že ta destrukce, která je prováděna, je skutečná. Nesmyslná, ale má význam, ne jako v "Muži z oceli". (14.02.2014)

Originál som síce doposiaľ ešte vôbec nevidel, ale nakoľko ma Takašiho「nové spracovanie」z roku 2010, mimoriadne oslovilo, tak zrovna tento môj osobný rest - zatiaľ zrejme zmeniť nemienim, i keď podotýkam, že táto recenzovaná snímka, rovnako obsahovala i niekoľko zvláštnych prehmatov, či dokonca povedzme aj kiksov, kvôli čomu v podstate nepôjdem do maximálneho hodnotenia, no i napriek tomu musím zároveň skonštatovať, že režisér mi počas dvoch hodín, a k tomu i rovných dvadsiatich minút extra naviac, vskutku, naservíroval neuveriteľnú porciu brutálnych scén, až by som normálne povedal, že sa znovu kompletne utrhol z reťaze, čím je snáď skrátka naprosto odjakživa povestným, a tak by som sa vonkoncom nad tým nemal príliš a celkovo zamýšľať, keďže som práve s týmto historickým (veľko)filmom, v priamom spojení so samurajským zameraním v podobe 12. samurajov a jedného lovca, až tak nadmieru spokojným, že mu kľudne odpustím i zopár (ne)podstatných prešľapov, tým vlastne dostáva konečnú podobu titul Trinásť vrahov. • Záverečná bojová sekvencia, trvajúca 45 minút, je vari niečo v priamej kombinácii legendárnej Bitky pri Termopylách, samozrejme, že tentoraz s oveľa menším rozsahom, lebo spomínaných len 13 mužov na čele s prvotriednym samurajom Šimadom Šinzaemonom a ďalšími, bojujú proti značnej presile v podobe okolo dvesto mužov na strane - nenávideného, skazeného a zvráteného lorda Matsudairoa Naritsuguoa, z klanu Akaši, a k tomu si tiež kľudne pripočítajte napríklad i takú strhujúcu bitku zo Siedmich samurajov od Akiru Kurosawu, a tým pádom získavate reálnu predstavu o tom, čo môžete od tohto kvalitného, dobového eposu očakávať, čoho sa mi našťastie plne dostalo. • Naozaj, už iba kvôli tej trištvrte hodinovej pasáži, váš strávený čas pre tento počin, určite nebude v žiadnom prípade iba tak prebytočným! • Obsadenie mi tentokrát nadmieru sadlo, napríklad predstaviteľ samuraja Šimadu, čiže Kódži Jakušo, sa už predtým zaskvel buď v prelomovej snímke Tampopo, kedy medzitým stelesnil Gangstra v bielom obleku, alebo aj následne potom, a to v konkrétne Iñárrituovom titule Babel z roku 2006, kde sa zase pre zmenu zhostil postavy Jasudžiróa Watajuoa, konkrétne v tej japonskej časti, kde si jeho filmovú dcéru, mimochodom zahrala Rinko Kikučiová. Jednoducho zhodnotené, že casting je prevelice vydarenou záležitosťou, vrátane Goróa Inagakiho, ako toho ústredného antagonistu, či ešte ma zrovna napadlo doplniť i Júsukeho Iseju, ktorý napokon skompletizoval túto『bandu hrdlorezov』, a súčasne taktiež trochu odľahčil i napätú atmosféru... • (07.05.2023)