Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Jakou cenu má oddanost samuraje k jeho pánovi? Světově proslulý japonský režisér Takaši Miike během své zatím dvacetileté kariéry realizoval na osmdesát celovečerních filmů a televizních seriálů. Ačkoli pracuje coby námezdný režisér, do povědomí filmových nadšenců, kritiků i dramaturgů prestižních festivalů se zapsal coby všestranný tvůrce, který zadané látce vždy dokáže vetknout osobitý styl, který maximálně vytěží potenciál výchozího konceptu. Tento přístup aplikoval nejen ve videobranži, kde v 90. letech začínal a díky minimálním rozpočtům měl nad projekty v zásadě absolutní tvůrčí svobodu, ale posléze také v hlavním proudu, do kterého pronikl na přelomu tisíciletí. Jeho početná filmografie obsahuje tituly všemožných žánrů od krvavých gangsterek a psychologických hororů přes avantgardní artové snímky či absurdní komedie po dětské pohádky i muzikály. Nicméně až donedávna Miikemu chyběl zářez v žánru, jenž bývá s japonskou kinematografií spojován především – samurajském filmu.
Tento nedostatek se vyřešil angažováním Miikeho k natočení remaku samurajského snímku 13 zabijáků režiséra Eiičiho Kudóa z roku 1963. Miike adekvátně žánru i výchozímu snímku zvolil umírněný klasický styl, který perfektně vystihuje zdejší komplexní úvahu nad samurajskou ctí, která se má odvíjet od absolutní poslušnosti pánovi, jemuž slouží. Kníže Naricugu se zvrácenou krutostí naplňuje hierarchický systém feudálního Japonska, který pánům dával absolutní moc nad životy jejich podřízených. Když má být jmenován do šógunátní rady starších, a tudíž hrozí, že by mohl uvrhnout celou zemi do krutovlády, ustanoví se na žádost jednoho z členů rady skupina samurajů, která na sebe vezme úkol knížete spolu s jeho početným doprovodem vlákat do léčky a zabít.
Tvůrci v čele s Miikem tentokrát klasický příběh pojali jednak s patosem, jenž je pro žánr samurajských dramat charakteristický, ale také s nenápadnou jízlivou nadsázkou. Do kontrastu s etickými problémy samurajů staví každodenní úděl obyčejných lidí z nejnižších vrstev tehdejší společnosti. Současně sugestivně vystihují absurditu vysokých ideálů samurajského kodexu, když vyprávění nechávají kulminovat čtyřicetiminutovým epickým masakrem, kde titulních třináct hrdinných samurajů stane proti dvoustovce protivníků. Film měl slavnostní premiéru v rámci hlavní soutěžní sekce prestižního festivalu v Benátkách a získal několik japonských výročních cen. (Česká televize)

(více)

Videa (3)

Trailer 1

Recenze (230)

Fallen_One 

všechny recenze uživatele

Výborná záležitost. Skvělé akční sekvence, příběh a Yusuke Iseya - jen jsem to s jeho postavou tak úplně nepochopil na konci. Doporučuji pro všechny milovníky syrových nářezů a genia loci japonského ducha. Jediné, co občas strhává hodnocení, je přílišná ukecanost. Ale pak nastane boj a ten skončí až se závěrečnými titulky. ()

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Tak priamočiare, že som chvíľu váhal, či ísť s hodnotením tak vysoko, ale nedá sa svietiť - tá žánrová rýdzosť je dnes veľká vzácnosť. Na jednej strane partia absolútnych sympaťákov, proti nim odporný zloduch (ale všetci zahraní pekne pri zemi a načisto civilne, čo je pri ázijských produkciách vždy veľké prekvapenie) a medzi nimi 200 nohsledov. Napočudovanie ma omnoho viac bavilo prvých cca 75 minút. Niežeby to, čo nasleduje po vete "Totálny masaker! Zabite ich všetkých!", nebola veľká akčná lahoda, ale 50 minút porciovania žltého mäsa nadrobno už mi predsa len prišlo trochu priveľa. ()

Reklama

Ellmariachi 

všechny recenze uživatele

Je to přesně ten druh filmu, který kdybych viděl v jiný den, na jiné TV a měl na sobě jiný ponožky, tak je hodnocení jiné. Jenže mě zrovna sedlo to, že bílá je zde čistě bílá a v černé se utápím. Hraje se prostě na to, že ti hodní jsou ti nejčestnější na světě a zloducha vám film ukáže jako čisté zlo a monstrum. Toto se táhne první polovinou filmu a po té se přejde na samurajská jatka. Ne vždy bych to vítal s otevřenou náručí dokořán jako teď. Ale ten masakr mi nějakým způsobem sedl. Už jen proto, že na filmech kde jde pár jedinců, když ne samotný hrdina, proti přesile jsem vyrostl. Mírné zklamání byl závěr ale to vem čert. Celkově velká spokojenost a 90 procent. ()

klerik 

všechny recenze uživatele

Film je vystavaný na rovnakom princípe ako SEDEM SAMURAJOV čiže dosť dlho sa nič nedeje (a navyše tu chýba dostatočne prekreslený sociálny podtón), ale postupne ako divák začne rozoznávať jednotlivých Japoncov, sa všetko zlepšuje a keď príde na rad dlhoočakávaný súboj v dedine, je to riadna mela s výbuchmi a litrami krvi... ()

Fr 

všechny recenze uživatele

,,NADEŠEL ČAS POLOŽIT NAŠE ŽIVOTY ZA VĚTŠÍ VĚC. JSTE PŘIPRAVENI?“..... /// Když musí bejt za svoje krutosti potrestanej vysoce postavenej padouch, je třeba nejdřív začít ukout pykle. Ty japonský intriky jsou plný (dlouhých) uctivých a diplomatických keců. Ovšem pomsta se už nese ve westernovým duchu. Jasně, zabijáci nejsou žádní zavšivení vyvrhelové západní společnosti. (Ale to nevadí, hlavně že jsou ochotní splnit svůj úkol.) Ozdobou je potom 30ti minutová řežba, hodná velkoleposti samurajů. /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, že i v Japonsku byla pakárna sehnat dobrýho samuraje. 2.) Samurajská řežba ve mě nemusí vyvolávat emoce. 3.) Když se skloubí samurajskej a westernovej film, nemůže vzniknout nic špatnýho. /// PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE *** NAPĚTÍ * ()

Galerie (32)

Zajímavosti (6)

  • Herec Yûsuke Iseya, který ve filmu ztvárnil postavu Kigu Koyata, během velké závěrečné bitvy zemře poté, co je zasažen do krku Wakizašim a následně je mu rozseknuto břicho. Na to by nebylo nic zvláštního, ale v závěru filmu se objevuje živý a zdravý. Režisér Takashi Miike prohlásil, že jde o Tengu - japonského horského skřeta, který lidem v lese provádí zlomyslnosti a může na sebe vzít lidskou podobu. Na otázku, proč se rozhodl do filmu stvoření umístit, odpověděl: "I bohům a jiným japonským mytickým stvoření se nelíbilo počínání knížete, a tak se rozhodli zasáhnout a takto pomoci hrdinům." (Yoshitsune)
  • Plán zaútočiť na Matsudaira Naritsuga počas jeho cesty do Edo (dobové meno Tokya) vychádza zo zvyku, ktorý bol praktizovaný v ére Edo. Každý japonský šľachtic musel cestovať do Eda a pobudnúť tam určitú dobu. Táto cesta niesla názov Sankin-kotai, alebo taktiež Oficiálna cesta. Šľachtici tým dokazovali vernosť svojmu šógunovi a tomu zas systém pomáhal efektívnejšie kontrolovať ich aktivity. (beso74)

Související novinky

Filmasia 2010 – asijské „best of“

Filmasia 2010 – asijské „best of“

30.11.2010

Letošní festival Filmasia se koná v Aeru 3. - 5. prosince 2010. Uvidíte nové filmy od jmen jako Andrew Lau, Takashi Miike, Hayao Miyazaki, Tsai Ming-liang nebo Kim Ji-woon! Asijský víkend začíná v… (více)

Vyhřezlá střeva ve 3D

Vyhřezlá střeva ve 3D

21.09.2010

Máte na ně chuť? Obstará vám je odborník – Takashi Miike (foto). Tento týden mají v Japonsku premiéru jeho samurajská jatka 13 Assassins a zdá se, že Miikemu zachutnaly remaky i historická témata. V… (více)

Reklama

Reklama