13 samurajů

Miikeho všestrannosť je veľkou raritou. Nepoznám všetky jeho zárezy v žánrových filmoch, ale minimálne čo sa týka Jidaigekov tak už po druhý krát dokazuje, že je verný princípom a pravidlám starých filmov a veľmi umne ich dokáže preniesť súčasnému divákovi. Tento žáner ako keby pomaly vymieral. Málokedy sa nájde dielo natoľko zaujímavé, aby pripomenulo slávu tohto žánru( je to asi rovnaké ako s westernami). Pripomína mi to časy keď ešte 7 samuraiov bojovalo proti presile. Tu máme 13 bojovníkov a 200 nepriateľov. Malé mestečko. Takmer 50 minutové finále. A hodinovú overturu. Vtipov je málo ale všetky rozosmejú. Postávam sa dostaneme pod kožu asi len trom. Je tam jedna zaujímavá nesmrteľná postavička a prostredie ako z rozprávky. Pre mňa veľmi príjemná záležitosť aj napriek potokom a riekam krvi. Pred koncom šogunátu musí byť vždy nejaká tá veľká bitka. A toto bol "totálny masaker". Bodaj by si po Harakiri Miike skúsil ďalšiu takúto záležitosť. Nič proti Jódžiovi Jamadovi, alebo Takeshi Kitanovi, ale chcelo by to ďalšiu rezanicu. (19.01.2015)

Rákosnická historická provenience není pro mě, to už jsem si několikrát ověřil. 13 samurajů je ale dost slušně natočená řezničina, která je i přes dlouhou stopáž zajímavá a napínavá a člověk se vůbec nenudí. Závěrečný masakr má takový body count, že si neuvědomuji film, který by to překonal, nebo se aspoň přiblížil. 90% (18.12.2016)

Absolutní samurajská řežba, středověcí rytíři třeste se, pouze 13 samurajů dokáže zabít 200 vojáků. To co se vám s vaším s vaším měčem nikdy nepovede, zvládne katana skoro za den. Tenhle film byla bomba. Nejen, že má pro mě hodnotu historickou, nejen že byl naprosto úžasný se všemi efekty, obsahoval dokonce i IAI, to v co jsem se pomalu bál věřit, že by nějaký film obsahoval Iaidžucu se najednou objevilo a já to mohl konzumovat plnými doušky. Scéna naprosto úžasná, kostými nemohli být lepší, herci důvěryhodní a hrdinští. Velice děkuji, že jsem mohl na konci sledovat pomalou agónii toho hajzla, velice děkuji, že jsem mohl shlédnout téměř nekonoečnou bitvu se vším všudy a nakonec děkuji za celou tu strategii, se kterou byl celý plán vymyšlen. tomuto dílu jako filmu nemám, co vytknout. (09.03.2013)

Dokázal jsem se přinutit zhlédnout první hodinu tohoto akčního a krvavého bijáku. Během této hodiny jsem ovšem neviděl jedinou akci. Jediné, co mě nutilo udržet pozornost, bylo, že jsem si maloval tabulky a zapisoval všechna jména, která ve filmu zatím padla, abych se vůbec zorientoval, kdo komu kdy ublížil nebo kdo se tak vlastně vůbec jmenuje. Uznejte sami Naritsugua, Mamiya, Shimada Shinzaemon, Makino Yukie, Akashi a Owari, poslední dva zmíněné jsou jakési dva klany. Ne, nepochopil jsem hierarchii těch klanů ani smysl šógunových samurajů nebýt jiných filmů. Celkem jsem zde viděl jen několik setkání postarších samurajů, kteří vcelku kecali o ničem a dost podivně se tomu furt smáli. Asi to byli nějací uznávaní muži, ale z toho filmu to tolik nepůsobilo. Po hodině žvanění jsem zjistil jen to, že 13 samurajů se konečně dalo dohromady, aby se postavilo padouchovi, kterým nebyl nikdo jiný než krutý panovník, který se obveseluje střílením šípů do dětí, usekávání končetin ženám apod. (Mám dojem, že se jmenuje právě Naritsugua, ale ruku do ohně za to nedám). Nakonec mě přemohl spánek a vysvobodil mě z uzoufání nudného filmu, o kterém všude čtu, že je to jeden z nejlepších akčních filmů. Nedalo mi to však a v rámci vlastního sebemrskačství jsem si později pustil druhou polovinu filmu. Přesně jak jsem si myslel. Dlouho očekávaná akce konečně přišla. Samurajové, aby si nadběhli Naritsuguovi, potkali několik zaprodaných roninů. Bitka to byla ale krátká a roninové zbaběle prchli. Srabi. Očekával jsem s napětím dál. Film dostal dramatický zvrat, když se 13 bojovníků dozvědělo, že Naritsugua prohlédl jejich past a povolal na 200 bojovníků. Situaci to 13 zabijákům trochu zkomplikovalo, ale poté, co jich asi sedmdesát zařvalo v několika pastích se karta obrátila. Čekal jsem cokoliv. Čekal jsem přehnané bitky, kdy zezadu nikdo nebude útočit, čekal jsem přehnané souboje proti přesile a spoustu výkřiků a máchání katan. Jak jsem byl ale vyveden z omylu. Film naservíroval tak syrové souboje, tak realistické způsoby zabití, že ještě teď mám pocit, že jsem byl toho všeho svědkem jako nějaký nezúčastněný vesničan, který tu genocidu pozoroval z povzdálí. Břinkot katan zní v uších ještě teď a já zas o něco více respektuji postarší upovídané samuraje, ať už jsou z jakéhokoliv klanu. Uznávám, že to co jsem psal v první části, bylo jen nerozvážné plácání slamy. Film je nejspíš opravdu největším akčním neamerickým trhákem poslední doby. Jen si dovoluji malou poznámku nakonec. Chtěl bych být zvukařem tohoto filmu a mít v databázi jen tři zvuky a to: švist, břink a uááá. Asi bych se uklikal k smrti, než bych je všechny a za sebou hustě rozsázel do druhé poloviny filmu. (23.05.2011)

Původní film jsem neviděl, ale při sledování jsem došel k závěru, že Miike se asi docela hodně snažil napodobit originál a nejsem si jistej, jestli to bylo zrovna dobře, protože ta nejzásadnější část celýho filmu - bitva, je sice totálně dokonalej realistickej masakr, ale s naprostou absencí hudby, což ve výsledku, spolu s ještě nedostatečným představením postav, znamená, že to nedokáže v divákovi vzbudit téměř žádný emoce a jedný se tak jen o sledování parádní krvavý vřavy, ale vůbec to nepůsobí jako hrdinskej boj 13ti bojovníků proti dvousethlavý armádě, je to docela škoda, protože jinak to bylo fakt výborný. (03.04.2011)