Pan Wonka a jeho čokoládovna

[3,5*]     "Goodbye, Mrs. Gloop. Adieu. Aufwiedersehen. Gesundheit."     Rozprávkovo čarovný príbeh so štipkou trefnej spoločenskej satiry. Keďže som silne poznačený mojou obľúbenou Burtonovou verziou, budem sa na ňu odkazovať. Obe verzie sú veľmi kvalitne nakrútené, ale v jednej veci originál trochu zaostáva a tou je hudba (a keďže ide o muzikál, je to dosť podstatný nedostatok). Nájde sa tam síce aj pár lepších kúskov (Main Title, Oompa Loompa, Pure Imagination), inak je ale hudba dosť nevýrazná, v horšom prípade až otravná (The Candy man, Cheer Up, Charlie). Perfektne obsadená je postava Willyho Wonku (výborný Gene Wilder) a som prekvapený, ako je tá postava odlišne pojatá oproti Burtonovej verzii (Johny Depp je tiež výborný, ale proste úplne iný). Z hercov sa mi ešte páčila Julie Dawn Cole v role rozmaznanej a večne naštvanej Verucy, Charlie je naopak obsadený dosť biedne (Peter Ostrum). Zaradené v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete.     "I think I'm going to be seasick!" "Here, take these." "What are they?" "Rainbow drops. Suck them and you can spit in seven different colors!" (23.04.2022)

Zbavování se pěti rozmazlených děcek bylo silně originální. Gene Wilder filmu dodal potřebnou jistotu. Myslím, že i po letech se jedná o klasiku, jenž remake nenahradí. Natočeno je to svižně a co říct k tomu, Roald Dahl film nenávidí? Jeho názor. Podle mě se jedná o velmi vydařený kousek za který se nemusí nikdo ze zůčastněných stydět. Jediná postava, která mi vadila byl Karlíkův děda, jehož otravnost byla obrovská. (15.07.2005)

Ve své době určitě znamenala tato "pohádka" něco nového. Jako první jsem viděl tu verzi od Burtona, proto budu mít k té novější verzi bližší vztah, než k této. Depp se mi rozhodně v úloze pana Wonky zamlouval více, než zdejší Wonka. Na starší verzi zase budu vzpomínat díky remixům od Poga, především díky jim jsem se na tohle podíval: https://www.youtube.com/watch?v=F1jmhbw3JHw a https://www.youtube.com/watch?v=991rzjaPQQU (20.04.2014)

„MEZI MILIARDAMI TYČENEK WONKA JE PĚT ZLATÝCH LOSŮ. A PĚT ŠŤASTLIVCŮ…“  Mám moc rád Burtonovu verzi, takže… jen ve zkratce, protože jsem se na to mrknul jako na zajímavost (a navíc jsem byl zvědavej, proč Američani mají tohle zpracování radši). Předně (– a úplně nejvíc!) nebaví mě to muzikálový pojetí. Jo, Umpalumpovský zpívánky jsou v poho, ale to ostatní… Wilder je (překvapivě) dobrej Wonka! (sorry jako, ale Depp je boží!). Děj si je hodně podobnej (logicky), ale Burtonova verze je rozmáchlejší a vizuál (taky kurva logicky) dokonalejší (vole dokonalej!). Ovšem jestli jste to ještě neviděli (a máte třeba vánoční náladu…), tak směle doporučuju… /// -------------- POD ČAROU: ------------------------------------------------ 1.) Film byl natočen podle stejnojmenné knižní předlohy Roalda Dahla z roku 1962 2.) Zatím, co příběh Williho Wonky se letos dočkal dalšího zpracování, o přímé knižní pokračování „Karlíkova“ příběhu nazvané  „Charlie a velký skleněný výtah (1972) “ se nikdo nepokusil. 3.) Spisovatel Roald Dahl tenhle film nesnášel! ///                         PŘÍBĚH  ****  HUMOR  *  AKCE  ne  NAPĚTÍ  ne (15.12.2023)

Hudební čísla na hraně snesitelnosti, naštěstí jich není moc, mnohem míň než pamětihodných hlášek („I am now telling the computer exactly what it can do with the lifetime supply of chocolate“) a sympaticky podvratných scén (psychedelický tunel a „Why don't they show stuff like that on TV?“); Wilderův Wonka jako by utekl od Monty Pythonů a všeliká varování před nástrahami reklamy, televize a vůbec života v rozvinutém kapitalismu prospějí dětem i dospělým. Burtonovu verzi jsem zatím neviděl, tudíž nesrovnávám; knížku jsem zhltl jako kluk kdesi na návštěvě u příbuzných a ještě dlouho potom choval nejasnou naději, že třeba v některé čokoládě objevím zlatý kupón, ale hlavně jsem z ní měl příjemný pocit, že se ke mně neobrací jako k dítěti, ale napůl jako k dospělému, že není „dětsky bezpečná“, že se v ní může stát opravdu cokoliv; mohu-li jako dospělý soudit, Stuartův film úspěšně vyvolává tentýž nevyzpytatelný dojem a chvályhodně se tím vymyká „normální“ hollywoodské dětské produkci. Protože kdyby Všemohoucí chtěl, abychom chodili pěšky, nestvořil by kolečkové brusle. (16.01.2019)