Pan Wonka a jeho čokoládovna

(1001) -"What is this, Wonka? Some kind of funhouse?" -"Why? Are you having fun?" Film sice vizuálně zcela odpovídá době, ve které vznikl, a písničky také patří k tradičnímu nudnému americkému muzikálovému průměru, ale nejspíš kontrast toho "normálního" s "divným" dělá z tohohle filmu jedinečný zážitek. Výborný začátek, který na pozadí hledání zlatých kupónů zesměšňuje lidstvo s nesmírným elánem, dělá si legraci z účinkujících i z diváků, no radost pohledět. Nejvíc se mi líbila scéna s psychiatrem a potom třeba s počítačem. Roald Dahl si prý stěžoval, že se film moc soustředí na Wonku a málo soustředí na Karlíka, a já bych naopak řekla, že se film moc soustředí na Karlíka a málo soustředí na Wonku, protože Gene Wilder je bůh a koho zajímá ten zbytek. A tohle je nejspíš dobrý moment pro prudkou odbočku ke srovnávačce dvou filmů, protože musím říct, že Burtonovu Čokoládovnu jsem viděla dřív a mám ten film ráda, ačkoliv se mi zdá, že obecně na něj lidé spíš plivou. Určitě je na něm ale například vidět pokročilost ve scenáristickém řemesle. Burton se svým scenáristou Augustem si sice přifabulují dějový rámec a některé detaily, nicméně všechno ve jménu funkčnosti a sevřenosti pod hávem maniakální sarkastické fantazie, jejich film je sice inspirovaný a podpíraný knihou, ale je také jiný a svůj a více zaměřen na děti v tom smyslu, že tam nic nezůstává nezodpovězeno a všechno souvisí se vším. Stuart a Seltzer by očividně chtěli udělat podobný radikální krok, ale příliš se bojí otevřeně proklamovat vzdálení od předlohy a tak zůstávají někde na půli cesty. Jejich a Wilderův Wonka je skvělá moderní postava a přijde mi prostě škoda, že je uvězněná ve filmu, kde je celá jedna píseň věnována unylé písni Karlíkovy maminky o tom, ať její chlapec dál sní... A nebo kde Jack Albertson očividně není schopen projevit ani špetku sebeuvědomění, sebereflexe či sebeironie. (A já si dávám za domácí úkol rozjímat, jaký je rozdíl mezi těmito slovy.) Oproti tomu Wilderova vrstevnatost a kamenná nekamenná tvář a nezapadající důstojná aura a kotrmelec na červeném koberci a zcela bezkontextuální mental breakdown při jízdě tunelem... Ach ano. Každý milovník bizarního si přijde na své a jistě odejde nadšen, ale já bych přesto lobovala pro nějaký hybrid, kde Wilder-Wonka bude dál trousit Shakespearova a motivační citáty a slam poetry a nic nebude vysvětleno, ale starosvětský svět filmového muzikálu bude nahrazen eklektičtější ironií hudby Dannyho Elfmana z Burton verze. -"But Charlie, don't forget what happened to the man who suddenly got everything he always wanted." -"What happened?" -"He lived happily ever after." (aktualizováno 21. 3. 2019) (01.07.2009)

Typický príklad, co dovede reklama... Milý rodinný film pro všechny štamgasty cukrárny. Bohužel je to pořád o tom samém a jen se jde a jde dál a dál čokoládovnou... Skladba dětí je typická rodinným filmům (hlavní hrdina alá Mirek Dušín a ostatní jsou prolhaní, chamtiví a lakomí spratci). Gene Wilder hodně dobrý, ale opravdu se těším na Johnyho Deppa, který snad bude pod taktovkou mého oblíbeného Tima Burtona lepší. (30.05.2005)

Burtonovu verzi mám radši, ale ani tahle ze sedmdesátek vůbec není k zahození. Své kouzlo rozhodně má, dívá se na ní dobře a líbí se mi, že se podrobněji věnuje hledání kupónů a celé té mánii okolo nich. Gene Wilder je jako Willy Wonka skvělý, ale přece jenom mi Johnny Depp sedl víc. Dokonce i ty písničky tady byly ok. Jediné, co mi vadilo bylo to, že část v továrně na čokoládu sice má zajímavé a na svou dobu dobře zpracované nápady, ale celá ta prohlídka podle mě byla probraná až moc rychle, což moc nešlo dohromady s tou pomaleji podanou první polovinou. Ale jinak se mi i tahle verze líbila, své kouzlo jistě má a klidně bych se na ni podíval znova. Silné 4* (04.06.2020)

Detský film, ktorý si užijú možno viac dospelí. Niekoľko vydarených vizuálnych fórikov, absolútna dada atmosféra a nedopovedanosť osudov zvyšných decák (tu bol Burton doslovnejší). Stuart si dáva načas, do továrne sa dostaneme pomaly až v polovici, ale to šialenstvo okolo zháňania lístkov nie je o nič horšie, ako následný okázalý vedomý gýč. Pôsobí to podobne ako Marry Poppins viac britsky, ako americky, čím si ma tvorcovia taktiež získali. Pesničiek nie je nijako prehnane veľa a neotravujú. (24.10.2015)

V továrně na čokoládu je sice mnohem víc lízátek než čokolády, ta se vyskytuje prakticky jenom v řece (řeka čokolády a je mi čokolády málo? vážně jsem napsala tohle?), její majitel Willy Wonka je jen podivín od slova "podivný", nikoli od "největší psychotik tohoto a tří nejbližších kontinentů", umpalumpové jsou fest divní trpaslíci s oranžovými ksichty, zpívající při stylizovaných tanečcích písničky na stále stejnou kolovrátkovou melodii (nebo je to jedna písnička na pokračování, čert ví) a navíc tam chybí veverky!, jenže, ať spadnu pod čokoládový vodopád, jestli lžu, tahle verze je mnohem pohádkovější, zábavnější a příjemnější, než ta novější s Deppem a veverkami. Takže Umpadumpa dumpady du, silné čtyři hvězdy a upřímné přesvědčení, že na tuhle legrácku jsem se v prvním vidění nedívala naposledy. (05.01.2018)