Lepší svět

Další dánský příspěvek do filmového světa. Jak to Ti Dánové dělají, že ať natočí cokoli, má to svoji kvalitu, myšlenku a nápad. Konkrétně Susanne Bier je režisérská extratřída, definitivně jsem si ji zařadil do své topky. Film, který se zabývá mnoha tématy, žádné z nich nepitvá do hloubky, což může být výhoda i nevýhoda. Mě kupříkladu zaujalo jedno zcela vedlejší téma - vztah Dánů a Švédů, který nám Čechům neznalým regionálních podrobností uniká. Mikael Persbrandt se mi líbil nejvíc. Z mého pohledu zasloužená ocenění. (03.08.2012)

Niečo úžasného. Mala som v pláne napísať výmluvný komentár, ale neurobím to, myslím, že by som to nevystihla. Som skeptik, čo sa filmov o pohnutých ľudských osudov týka, ale tentokrát to tí severskí bastardi podali tak neuveriteľne excelentne, že som sa nechala uniesť a doslova celú stopáž som zostala prikovaná k obrazovke. Vážne musíte vidieť! (05.09.2015)

Ze začátku to vypadalo, že dánská režisérka Susanne Bier chce natočit skandinávskou obdobu Klass, pak ale její Lepší svět začal pokrývat mnohem širší rámec a přede mnou se postupně odkrývalo opravdu neobyčejně vrstevnaté a působivé drama o rozpadu tradičního institutu manželství a jeho dopadu na potomky. Tentokráte nejde o sociální drama, je zjevné, že tenhle fenomén prostupuje napříč společností a nevyhýbá se ani vyšší střední třídě, tedy lidem, kteří s příkladnou protestanskou morálkou a správnými hodnotovými rámci mají zdánlivě vše a jejichž životy nemůže zdánlivě nic ohrozit. Přijde-li však zásah zvenčí (smrt, nevěra) či zevnitř (vyhoření, odcizení), má to katastrofální následky a devastuje to nejen nejen vztahy, ale i samy životy. Další významnou rovinou je motiv budování/existence ,,lepšího světa", o který se nepochybně generace rodičů ve své společenské třídě snaží, tedy místa, kde neexistuje Zlo. Z podstaty světa jde ovšem jen o chiméru, Zlo je integrální součástí světa okolo nás a ať už přichází nepozorovaně a netušeně (šikana, xenofobie, hulvátství...), nebo má podobu univerzálního zla (střet lékařů bez hranic s barbarstvím umožněným válečným běsněním), nelze ho ignorovat. Obvykle u filmů nebrečím, ale u tohoto jsem několik slz uronil... (04.03.2012)

Po delší době jsem byla u filmu napnuta od začátku až do konce. Kromě toho jsem ocenila velmi pěkné přírodní záběry, hezkou hudbu a kvalitní herecké výkony v čele s Christianem. Jeho zoufalství a stesk, projevený formou agrese a zatvrzelosti, byl v jeho obličeji stále vidět. Nejsem zatížena minulou tvorbou režisérky Bier, proto nemohu srovnávat. Mám ráda psychologická napínavá témata, dobře zahraná, což tento film splňuje. Nechápu názor, že jde o obyčejný příběh obyčejných lidí. Je snad běžné, že člověk pracuje jako lékař v Africe a řeší tam závažné problémy? Že chlapci zemře ve 12 letech matka a on potom odpaluje auta? Optimistický konec mi také vůbec nevadí, protože, jak tady již někdo napsal, zlo je všude okolo nás. Psychický stav Christiana, manželství rodičů Eliase, šikana ve škole a otázka pomsty jak v Dánsku, tak v Africe, zůstávají otevřené. Konec filmu dává pouze určitou naději. (05.03.2012)

Nebudu řikat proč, ale musím se přiznat, že tenhle film mě nesmírně překvapil. Když totiž vidím Dánsko, jako zemi, ve které film vznikl, tak často očekávám silný, emocionální, brutální a hlavně realistický příběh ze života. Nicméně, ačkoliv film veškeré tyto pocity ve mně vyvolal, byl přecijen jiný a v tom tkvěla ta největší síla celého filmu. Nakonec totiž vše nevypadá tak jistě a stejně tak lepší svět zůstane lepším světem. Susanne Bier je skvělá režisérka. Sympaticky se mi jeví jak její filmy, kde nešetřím pětihvězdami, tak její samotné příjmení, které mě po filmu donutilo ihned dát jedno pivo, které mi příběhem silně zhořklo v puse. Ale donutilo mě zapřemýšlet nad základními otázkami života, které se i v tomto filmu velice dobře protáčí. (05.03.2012)