Bestie bez vlasti

Trocha mi prekážalo, že som sa o konflikte medzi vládnymi silami a rebelmi nedozvedel bližšie pozadie, ale ak sme sa mali na dianie v krajine pozerať objektívom dieťaťa, ktoré videlo len to, čo mu predostreli dospelí (a teda boj za prízemné ideály, davový psychózu a chaos), nemám výhrady. Krvavé, kruté a plné emócií. C. J. Fukunaga, režisér skvelej prvej série True Detetctiva, ma nesklamal ani tentokrát. (21.11.2020)

Čekal jsem na jednu stranu větší drasťák, ale zároveň jsem to neočekával tak luxusně zahrané. Abraham Attah v roli malého Agu naprosto válí, působí bezprostředně, civilně a maximálně uvěřitelně. Oproti tomu Idris Elba trochu přehrává, ale to je nejspíše záměr jeho trochu vyšinuté postavy. Dobře natočené, v neokoukaném prostředí jakési středoafrické země, i když místy, zejména ke konci, mi to přišlo krapet nedořečené. (13.05.2023)

Jedna banda opic zdruzena v organizacii s trojpismenkovym nazvom bojuje proti druhej bande opic zdruzenej v organizacii s trojpismenkovym nazvom. A cele to sledujeme z pohladu malej opice a teraz pozor, s menom, ktore tvoria tri pismena. Snad to mala byt nejaka sonda do zivota detskych vojakov v Afrike, ale do hlbky to prilis nejde a cely ten vyvoj hlavneho hrdinu je tak nemastny neslany, ze na mna v ziadnom ohlade nezapôsobil. Ani ma nesokoval a ani nedojal. Vlastne mi bol dost ukradnuty. Cely film nakoniec pôsobi dost stereotypne. Neustale sa striedaju epizodky v ktorych banda opic vystriela nejaku ubohu bandu civilistov bez poriadneho a napinaveho smerovania niekam az nasho hrdinu konecne oslobodia kladne opice a je koniec. Mohlo to byt nieco ako filmy z prostredia brazilskym slumov akym je napriklad film City of God. Napriek pôsobivej teme je bohuzial vysledok sterilna nuda. Takze som si znova potvrdl, ze Netflix produkuje filmy so sice netradicnou zaujmavou temou, ale potom co daju tvorcom peniaze, tak sa o filmy nestaraju a vysledok vyzera ako zlatanina, ktorej chybal poriadny dramaturg. 4/10. (11.08.2017)

Myslím si, že na podobné téma nenajdete lepší film. Cary Fukunaga totiž použil veškerou depresi z Temného případu a vhodil nám tu do hlavní role kluka, který si v prvních dvaceti minutách hraje s jinými kluky a užívá si standardního života afrického dítěte v buši, které je rádo za každou mičudu, kterou mu západní civilizace přinese. Jenže ejhle, vznikne šok a tenhle kluk je vhozen do takového osobního teroru, že dostat se z něj, je prakticky nemožné. Cary je v tomhle totální borec, protože ve filmu vytvořil řadu scén, na které pravděpodobně nikdy nezapomenu. Také ale příběh vytvořil bez skrupulí a tak mě po celou dobu obrnil od emocí, čímž způsobil, že mě samotný film vlastně ani nijak nevyždímal. Při sledování filmu jsem tak byl jak duševně prázdná schránka, která bez emocí pozoruje hrůzy, které se v Africe dějí. Jen s tím rozdílem, že natočeno to bylo naprosto ultimátně. A to je vlastně ten jediný důvod, proč nedávám pětihvězdu. Netflix tak svým prvním celovečerním filmem hodně zaujal. (20.06.2017)

Docela velké zklamání, když film porovnám s očekáváním. Fukunaga je bez pochyb talent jako blázen a jeho inspirující filmařské hříčky jsou tím, co ten film dělá jakžtakž zapamaovatelným. Nicméně příběh je banální a absolutně zde nenacházím postavy s větší hloubkou. Je to v podstatě film o fanatickém veliteli a jeho dětskými vojáky s vymytými mozky, co si to táhnou krajinou a vraždí nevinné lidi. "Fandit" není absolutně komu. On to ten film asi dost dobře ví, ale tím spíš nejsem schopna cítít při sledování jakékoliv emoce. Chválím Elbův výkon a paradoxně "andělskou" hudbu. Hodně zjednodušená Tenká červená linie. (22.10.2015)