Tak se ptám
Obsahy(1)
Ovdovělá čtyřicetiletá Marie (I. Janžurová) si našla novou lásku a chtěla by se vdát. Jenže její šestnáctiletá dcera Eva (M. Chytilová), jež až chorobně vyžaduje matčinu pozornost, na jejího nového muže Martina Kalába (A. Švehlík) od prvního okamžiku žárlí. Pak ale Eva i Kaláb dostanou žloutenku a matka na doléčení ubytuje muže u sebe doma. Oba jsou najednou uvázáni na lůžko ve společném bytě a mají tak dost času k sobě nalézt cestu. Jsou spolu každý den od sedmi do čtyř a Kaláb má šanci přesvědčit Evu, že její matku má opravdově rád. Podaří se mu to? (Česká televize)
(více)Recenze (26)
Tři lidé, jedna místnost a dokonale sepsaný psychologický příběh o stárnoucí matce jedné dospívající dívky, která si až příliš pozdě uvědomí, že se chovala sobecky a chtěla matku jen pro sebe. Naprosto vycizelované dialogy, dokonce s občasným humorným nadhledem a odlehčením ("ještě vám tady budu nosit poštu"), kterým dominují ty mezi Švehlíkem a Chytilovou, v nichž se jeho postava snaží té dospívající holce nějak nevtíravě přiblížit. Žena tento víkend sledovala několik současných českých kinofilmů, a tahle malá televizní inscenace je svým napětím a dokonalou charakteristikou postav strčí zlehka do kapsy. ()
Jsem si říkal, když lezl do dveří, jestli bude mít karafiáty. Měl je :-) Plus několik dalších úsměvností a drobných nelogičností včetně základní výchozí situace, kdy dva lidi celej děj pobíhají v županech po bytě, trošku srážejí moje hodnocení. Ale jako příběh je to dobře napsané a v dialozích zazní pár perliček. Janžurová se Švehlíkem nepřekvapili, zatímco Miriam Chytilová bravurně zvládla podobu pubescentního vzdoru. ()
16letý sebestředný fracek který si plete lásku s vlastněním. Až po nastěhování partnera maminky, který ji řekne co si o ní myslí jí dojde, co je to láska a co sobectví. Líbila se mi jedna část :" Ty nevíš že šťastnej člověk může mít rád stokrát víc,když miluje o jednoho člověka navíc.Ty si to představuješ jako hokynář, že mámina láska váží kilo a když se rozdělí tak na tebe zbude jen půl kila. Za herecké výkony si zaslouží všichni absolutorium. ()
"Máš to zapotřebí? Vždyť už je ti čtyřicet!" Na ovdovelú matku Janžurovú prehnane citovo naviazaná dospievajúca Chytilová je tak nadšená zo zoznámenia s jej novým vyvoleným Švehlíkom, až z toho dostane žltačku, ktorou pohotovo obratom nakazí potencionálneho otčima (mohli by sme mať nejaké múdre reči o inkubačných dobách, ale nebudeme). Po pobyte na infekčnom oddelení sa následne spoločne doliečujú pod starostlivým dohľadom Janžurovej, ktorá je ale pracujúca a tak denne v čase spomenutom v názve sa ponevierajú po byte pyžamách a županoch, pripaľujú hrnce, hrajú spoločenské hry, vedú filozofické reči a pokúšajú sa, jeden programovo a druhá proti svojej vôli, vytvoriť si nejaký fungujúci vzťah. On sa snaží, ona to sabotuje a útočí pri najmenšej príležitosti. Vynikajúca netypická konverzačka v uzavretom priestore, skvele napísaná a famózne zahratá. Obzvlášť mladá si silne koleduje o výchovný preplesk. Výtečné. "Máš mít naprostej klid na lůžku a mrskáš nohama!" ()
Taková ukecaná inscenace o nějakym bizranim vztahu mezi dcerou, její matkou a motherfuckerem, kdy 2/3 z tohoto osazenstva navíc onemocní žloutenkou. Skoro z toho má člověk pocit, jestli ten motherfucker nešoustal tu dceru a nenakazil se od ní pohlavnim stykem. Jinak nejvíc mě dostalo, když tam Miriam Chytilová zahlásí, že Švehlík je nějak moc vzdělanej s ohledem na to, že je obyčejnej dělňas. A Janžurová na to odpoví, že u nás už i dělňasové jsou vzdělaný. Ale tak těch 76 minut docela uteklo. A navíc se tam asi na 2 minuty mihla moje skoro sousedka Daniela Bartáková, která z nějakýho neznámýho důvodu v databázi čsfd figuruje pod jménem Daniela Pokorná. ()
Reklama