Kvůli mně přestane (E08)

Z cyklu dobových filmů "Tak se ptám?". Cyklus byl snahou tvůrců upozornit na společenské problémy a mezi hlavní patřil jak tehdy, tak i nyní alkohol, který bývá udávám jako jeden z hlavních důvodů rozpadu vztahů. Často je to ale důvod sekundární, tím primárním je nenaplněný život. A alkohol je rychlé antidepresivum, rychlá droga, ale jako u všeho, tak i u něho platí že v rozumné míře prospívá, ve větší ničí.***Příběh "Kvůli mě přestane" je prostý příběh o víře ženy, že její chlapec kvůli ní přestane pít, že si ho k sobě připoutá a nebude mít na alkohol, který konzumuje s kamarády čas. A jak už to chodí, tak chlapec má raději alkohol, než vztah. Co je ale naivní a tedy nepropracované, tak jsou povahy postav, ty vyznívají spíše komicky, než aby je bral člověk vážně. A osobnost každého člověka má jasnější rysy, než jen ty v tomhle příběhu ukázané. Vše je jen v náznaku, a ta neúplnost mi přijde nechtěně groteskní. (18.09.2011)

Musím konstatovat, že jediný, kdo se choval pochopitelně, byl otec alkoholik. Ostatní pohádkové bytosti se chovaly spíše jako přirození. Naprosto vše chápající Augusta, Roden obklopený opičí láskou rodičů-dohazovačů, bandou pivních kámošů, jejichž jediným cílem je svést ho na scestí, a Cibulkovou štítící se alkoholu tak, že by se raději nechala popravit, než by požila byť jen hlt. Všemu nasazuje korunu Hadrbolcová, která sice chce pro dceru asi to nejlepší, ale vždy udělá spíše opak. (09.02.2013)

Celkem věrně zachyceny počátky alkoholismu u 18letého Jardy. Jeho milá Martina má ale otce těžkého alkoholika, tak je na každé Jardovo pití velmi alergická. Následují sliby, sliby a sliby a Jarda pořád selhává. Do věci se vloží jeho rodiče, kteří se ho snaží zachránit všemi možnými způsoby. Po dobrém i po zlém. Jenže Jarda má kamarády z práce, a na těch mu záleží mnohem víc. (04.05.2020)

Jeden z mnoha filmů o "démonu" alkoholu strašně sráží poněkud neuvěřitelný chování naprostý většiny postav. A taky některý situace jsou vyhnaný úplně do extrému. Se skutečnym životem tohle nemá moc společnýho. Týpek požádá buchtu o ruku a když si na oslavu naleje druhýho panáka, tak ona na něj už kouká, jak kdyby si před ní šlehnul herák. A u pátý skleničky se hystericky rozbrečí a je jí okamžitě jasný, že je to alkoholik a vostře mu nadiktuje, že už nikdy v životě si nesmí dát ani kapku alkoholu, jinak bude konec. A ten blbec jí to samozřejmě slíbí. Já bych s takovou krávou vyrazil dveře. Jinak celý je to o tom, že týpek se občas napije, jeho buchta ho pokaždý nachytá a dá mu kopačky. Týpek a jeho rodiče jí jdou potom překecávat, že už se víckrát alkoholu ani nedotkne, ona mu odpustí a za chvilku se to opakuje znova a znova a znova a bohužel to ani nemá žádnej pořádnej konec... Jinak Karel Roden měl odkoukat od Jana Teplýho, jak má zahrát někoho pod vlivem. Když Roden hrál vožralýho, tak to vypadalo, jak když vožralej hraje střízlivýho. Ale s ohledem na to, že to byl Rodenův debut, tak se celkově se svou rolí vypořádal se ctí. Stejně tak i Vilma Cibulková. Z ostatních herců mě zaujal jenom zmiňovanej Jan Teplý. Ten má sice ve filmu jednu krátkou scénu na začátku a pak jednu krátkou scénu na konci, ale i na tom malym prostoru zahrál asi víc, než všichni ostatní dohromady. Jo a pak mě ještě zaujala Přeučilova epesní přehazovačka. Bych chtěl docela vidět, jak s timhle chodil po ulici, když foukal vítr. (14.12.2011)

Notorici už dneska nikoho neberou. Notorik = hloupý člověk. Roden mně do role ochlasty nepasoval, není to ten typ. Ke všemu vypadal naprosto kulturně a vymydleně. To Jan Teplý, to byl panečku autentický notor! Ten páchl alkoholem i přes obrazovku. Jak toho dosáhl, nechápu. Prostě bravurní výkon. Další úsek, který mě bavil, byly scény z hospody. Roden obklopený opileckou omladinou, v níž se skvěl Pavel Vítek v montérkách, byl vskutku delikátní obraz té doby. A pak Zverimex a v něm plno akvárií. Kdyby to zůstalo takhle nějak posazeno, bez zásahu rodičů stiženého páru, i když mě moc nezaujalo uchopení role Vilmou Cibulkovou, byl by to poměrně vtipně archaický náhled na jepičí problémy jedné doby. Jenže v tv hře jsou Galatíková, Haničinec, Hadrbolcová, tedy herecké osobnosti, a najednou příběhu překážejí a přibouchli dveře zábavnosti, trapnosti, vtipnosti. Najednou se v těch uměloblbých archaických kulisách má rozvinout děsně dramatický příběh, kterému má vévodit pochopení, laskavost, tedy syžet, který pomůže dostat alkoholika na očistnou cestu. Dramatická složka ve filmu nefunguje. Adamec tedy nabízí dvě roviny. Mládež je socialisticky bezstarostná, neinternetová, nesmartově mobilní, je montérková, tesilová a účesově šwarckopfově kreativní, kdežto rodiče se můžou posrat, že u svého synátora byla ve skříňce mezi oblečením nalezena flaška s alkoholem, když mu máma v jeho nepřítomnosti nesla do jeho pokojíčku uložit vyžehlené košile. Tak to je neskutečně dramatické a hodné Přeučilova psychologického rozboru. Samozřejmě mám z té inscenace prdel, brát vážně ji opravdu nešlo. Prostě to už v dnešní době nemá koho oslovit. 5/10 (20.03.2018)