Kvůli mně přestane (E08)

Nedávno jsem uklízel špajz a sám jsem se divil co všechno za zavařené poklady jsem tam našel. Některé kompoty dle nálepek na sklenicích pamatovaly jednoho až dva prezidenty zpět... Samozřejmě jsem jejich požívání neriskoval, byť to pohledem skrze sklo vypadalo vcelku tvar držící a chemicky stabilní byť barevnosti mdlé. Nějak podobně asi uklízeli v archívu na Kavčích horách a i tam zřejmě někdo vymetl i s pavouky nějaké ty pozakutálené filmové kotouče. Na rozdíl ode mně se to ale ČT hned rozhodla testnout na divácích. Jinak si nedovedu vysvětlit, že tohle je tento týden již druhá TV inscenace z osmdesátek jdoucí odpoledne natvrdo ve vysílání. Alkoholismus byl v osmdesátkách problém. Chlast byl celkem dostupný a ožralové vadili soudruhům méně než nějací chartisté a jiná pakáž. A co jiného krom chození do hospody a jezdění na chatu (pokud bylo kam) se v tom normalizačním kompostu dalo dělat (různé schůze, brigády a akce Z nepočítám)?! Samozřejmě to mělo dopady na pracovní proces, socialistickou rodinu, výkony jednotlivců, ale ukazováky varovně vztyčovali hlavně lékaři. Snad jako jakýsi návodný film kam až to může zajít vzniklo i tohle. Do téma alkoholismu již filmaři mocně tnuli i v minulosti - vzpomeňme Hubačův Ikarův pád se skvělým Menšíkem v hlavní roli z roku 1977. Tady je zápletka vcelku banální. Martina chodí s Jardou a ten je notor. Jarda jí má rád, chce si ji vzít, ale jakmile zavětří starorežnou či jiný destilát jde Martina stranou i slib, že s pitím přestane. Roden (Jarda) ze začátku neskutečně přehrával svoji opilost a vůbec všechny výkony včetně Haničince a Galatíkové byly děsně mdlé, takové ryze televizní ve stylu té doby. Zajímavé to začne být až s nástupem protialkoholní léčby pod Vedením skvělého Přeučila, kde se Roden vzpamatoval a začal konečně hrát. Děsivé byly i výkony herecké party z hospody, kdy jsem nevěděl zda to civilno bylo zahráno tak dobře, nebo naopak to bylo tak blbé rovnou bež špetky hraní. Nejlépe svého opilce zahrál pan Teplý, kterému se i oči leskli a já si nebyl jist, jestli fakt není ožralej. Bylo to vářně dokonalé! K tomu všemu pekelná syntetizátorová hudba jako podkres. Na závěr člověk musí nutně zaúpět, když se podíval na tehdejší výbavu našich domácností bledě modrou kuchyňskou linkou počínaje a strakatými tapetami obýváku konče.. :-). Nějakou výpovědní hodnotu ve své době film asi měl, dnes už to celé působí velmi archaicky byť strašák alkoholismu obchází lidi dál navzdory režimům... Paradoxem největším je, že to byla po revoluci právě paní Cibulková tedy filmová Martina, kdo v reálu alkoholu propadl. Naštěstí u ní to zdá se dopadlo dobře. Přeji jí vydržet. Dávám tedy za tři skaláry z akvaristiky. * * * (19.03.2018)

Musím konstatovat, že jediný, kdo se choval pochopitelně, byl otec alkoholik. Ostatní pohádkové bytosti se chovaly spíše jako přirození. Naprosto vše chápající Augusta, Roden obklopený opičí láskou rodičů-dohazovačů, bandou pivních kámošů, jejichž jediným cílem je svést ho na scestí, a Cibulkovou štítící se alkoholu tak, že by se raději nechala popravit, než by požila byť jen hlt. Všemu nasazuje korunu Hadrbolcová, která sice chce pro dceru asi to nejlepší, ale vždy udělá spíše opak. (09.02.2013)

Celkem věrně zachyceny počátky alkoholismu u 18letého Jardy. Jeho milá Martina má ale otce těžkého alkoholika, tak je na každé Jardovo pití velmi alergická. Následují sliby, sliby a sliby a Jarda pořád selhává. Do věci se vloží jeho rodiče, kteří se ho snaží zachránit všemi možnými způsoby. Po dobrém i po zlém. Jenže Jarda má kamarády z práce, a na těch mu záleží mnohem víc. (04.05.2020)

Jeden z mnoha filmů o "démonu" alkoholu strašně sráží poněkud neuvěřitelný chování naprostý většiny postav. A taky některý situace jsou vyhnaný úplně do extrému. Se skutečnym životem tohle nemá moc společnýho. Týpek požádá buchtu o ruku a když si na oslavu naleje druhýho panáka, tak ona na něj už kouká, jak kdyby si před ní šlehnul herák. A u pátý skleničky se hystericky rozbrečí a je jí okamžitě jasný, že je to alkoholik a vostře mu nadiktuje, že už nikdy v životě si nesmí dát ani kapku alkoholu, jinak bude konec. A ten blbec jí to samozřejmě slíbí. Já bych s takovou krávou vyrazil dveře. Jinak celý je to o tom, že týpek se občas napije, jeho buchta ho pokaždý nachytá a dá mu kopačky. Týpek a jeho rodiče jí jdou potom překecávat, že už se víckrát alkoholu ani nedotkne, ona mu odpustí a za chvilku se to opakuje znova a znova a znova a bohužel to ani nemá žádnej pořádnej konec... Jinak Karel Roden měl odkoukat od Jana Teplýho, jak má zahrát někoho pod vlivem. Když Roden hrál vožralýho, tak to vypadalo, jak když vožralej hraje střízlivýho. Ale s ohledem na to, že to byl Rodenův debut, tak se celkově se svou rolí vypořádal se ctí. Stejně tak i Vilma Cibulková. Z ostatních herců mě zaujal jenom zmiňovanej Jan Teplý. Ten má sice ve filmu jednu krátkou scénu na začátku a pak jednu krátkou scénu na konci, ale i na tom malym prostoru zahrál asi víc, než všichni ostatní dohromady. Jo a pak mě ještě zaujala Přeučilova epesní přehazovačka. Bych chtěl docela vidět, jak s timhle chodil po ulici, když foukal vítr. (14.12.2011)

Televizní inscenace staršího data, ale s tématem, který osloví i dnes. Stokrát vyslovená klišé, že už konečně přestane, naprosto nekritičtí rodiče, hlavně matka, která by již měla vědět jak to chodí, když žila s alkoholikem. Možná je hra trošku až moc ukázková, lehce přitažená za vlasy. Ale proč ne. Asi je to také dost rozvleklé, pomalé. Ale autoři si dali opravdu hodně záležet, aby se ve snímku objevily téměř všechny hlavní rysy závislosti na alkoholu...po prvním napití dokonalá ztráta kontroly, schovávání flašek za prádlem, pití s kamarády v hospodě, pivo není alkohol, dám si opravdu poslední, už jsem přestal a není to těžké a vůbec nemám chuť! atd. No, tento mladý muž má ještě dlouhou cestu než si uvědomí co se děje, pokud si to uvědomí.Ale ten craving, když vidí pít stěhováka u nich doma! Avšak chlapík narazil na nesprávnou partii, která již má značnš přecitlivělé anténky na problémové pití po zkušenostech s otcem, tak opravdu reaguje na jedno pivo jakoby si šlehl heroin. Otec Martiny jako zasloužilý piják je ve své roli naprosto kouzelný. Nemám námitek proti tomuto filmu, ale bohužel již nemá přílišnou výpovědní hodnotu pro současnou generaci, která vyžaduje svižnější děj. Já si naopak ráda zavzpomínám na staré socialistické snímky s takovou tou škrobenou a zpomalenou atmosférou. (16.02.2013)