127 hodin

Danny Boyle zraje jak víno a po velmi strhujícím snímku Milionář z chatrče, přichází s další nadílkou. Tentokrát z prostředí skal a drsného Utahu. Strhující příběh, který lze sledovat jen s jedním nádechem. Výborná kamera a vynikající výkon Jamese Franca (životní role). Velice originální 94 minutové napětí v řemeslné slasti. (10.02.2012)

Na tenhle druh filmů moc nejsem, ale tenhle se mi fakt líbil. Vyloženě bych tady sice nevychvaloval herecký výkon Franca, ani další tolik vyzdvihované atributy filmu, ale spíše jeho psychologii, psychologii hlavní postavy a to, že i když měl Boylle pouze dva způsoby, jak příběh divákovi přiblížit, tedy vizual a audio, podařilo se mu to naprosto dokonale. Divák (alespoň ten vnímavější) doslova cítí emoce hlavního hrdiny, cítí bolest, trpí žízní s ním a podléhá změnami vědomí, tolik typických pro takto extrémní životní situace. Samotný závěr je pak vygradován do emocionálního orgasmu, který nese jednoduché, ale naprosto základní poselství pro všechny živé bytosti ..."Přežít... a nikdy se nevzdat!!! ..." (14.05.2011)

Příběh na středně dlouhý novinový článek nebo na dokument NBC (který natočili). O pitomci, který si navršením několika hloupostí na sebe trochu zaslouženě přilákal smůlu. A jelikož se z toho dostal dostatečně nechutným způsobem, stal se senzací, a samozřejmě zbohatl (to jako fakt hodně). Pak se vzhledem ke scénářové krizi rozhodli vyždímat téma i filmem. A díky bravurní filmařině a mírným švindlem to jakž takž natáhli na celovečerák. Akorát nechápu jeho smysl (teda krom vejvaru pochopitelně). Na survival příručku je to trochu monotematické :) (17.11.2011)

127 hodin utrpení se tu kříží se 127mi hodin oslavy života. V televizi, na internetu, v novinách...všude se setkávám se zmarem, zvráceným osudem, smůlou a neštěstím. Všude k mně přichází zprávy o tom, jak lidi vzdávají svůj život, jak nechtějí žit, jak přemýšlí nad špatnými věcmi a jak se ty špatné věci dějí a noviny o nich píší. Pořád a dokola se tak setkávám s negativními informacemi, které špatně působí na mozek. Možná ne pokaždé, ale jednou za čas to prostě dolehne. A pořád dokola! Jenže potom příjde Danny Boyle, chvíli před Oscary mi ukáže film, který vypráví o pravém opaku a já na poprvé nevím, co si o filmu myslet. Teď už to vím. Lépe natočenou oslavu života jsem ve filmu prostě ještě neviděl, jestli jsem vůbec někdy nějakou viděl, protož zmar a prohra si to čoudí ke dveřím každého z nás ze všech směrů. Danny Boyle je pan režisér a mám strach, že to s těmi Oskary bude mít nesmírně těžké. Podle mě by si ho tento film zasloužil daleko více, než Milionář z chatrče. Rozhodně Vás překvapí například fakt, že film není točen a la home-made, ale právě naopak naprosto regulérním způsobem. Jo...a závěrečný výběr skladby? Nádhera, která se z filmu nezapomíná a v tomto případě se naopak ještě hodněkrát připomene. Nádhera! Dost možná už teď film roku. (31.01.2011)

7620 minut je k rozporuplnému přijímání obecenstvem svým naturelem doslova předurčeno, protože zkušený evropský šéfkuchař Boyle tentokrát vaří bez diskuze z vody. Sice v nádherné kuchyni, v těch nejmodernějších hrncích a na nablýskaném sporáku, ale pořád jen z obyčejné H2O, jejíž chuť už dopředu dobře znáte. Přelívá ji z menší nádoby do větší, uvádí do bodu varu, ochlazuje, cedí a míchá, mlha reminiscencí a halucinací se vznáší k digestoři, ale požadovaný chutný pokrm stále ne a ne přijít. Když už se člověku začne v hlavě cynicky přehrávat jistý song od Buty a chce varovat před cestou do muslimských zemí, kde absence některých částí těla může značit zlodějskou minulost, zjeví se závěrečný videoklip o touze nevzdat se, bojovat a žít a vy najednou zjistíte, že si Chef Danny k tomu vaření pustil z rádia nádhernou hudbu islandských Sigur Rós a posunul tím zase vše do trochu jiného rozměru. Jo, jo, naladit na rádiu ve správný čas tu správnou stanici, to on uměl vždycky na jedničku.. Když tak nad tím s odstupem času přemýšlím, nevím, zdali by někdo dokázal, i přes všechna ta negativa, natočit příběh Arona Ralstona líp, protože Nolan by tam chtěl mít lucidní sny o netopýrech, Fincher točí zásadně v noci a Kubrick je už na všechno moc mrtvý.. (21.07.2011)