Něco jako komedie

Trochu jsem se musela nutit k dokoukávání, nijak výrazně mě neoslovily herecké výkony, ani žádné kultovní hlášky se nekonaly, děj to nemá téměř žádný, ale stejně se mi to celkem líbilo a název tomu vlastně odpovídá-vtipné je to jen místy a trochu. Taková odpočinková úsměvná záležitost z psychiatrické léčebny, kde vlastně nejde o žádné drama, ani komedii. Těžko se takový film zařazuje, ale oceňuju originální nápad-hlavně tedy prostředí.S hlavním hrdinou jsem občas soucítila (ony i ty malicherné problémy někdy člověku vážně zatopí),líbila se mi postava Bobbyho,který je tak trochu nejchytřejším z celé "psycho"rodinky, jinak byli zajímaví i Muqtada, který nikdy nevylézal z pokoje nebo Noelle se sebevražednými sklony. Režisér nijak netlačil na pilu,takže se žádných sociopatických výlevů nedočkáme, bohužel by to chtělo přibrat trochu toho humoru nebo naopak dramatu,takhle film neví,čím být.Ale určitě se jedná o zajímavý film.. (06.03.2012)

Snímek je to sice pomalý, jeho rozjezd je až unavující, leč inspirativnost mu nelze upřít. Jsem si nyní naprosto jist, že v rámci zachování zbytků duševního zdraví je nutné příští dovolenou strávit v blázinci. Nikdo tam po mně nebude nic chtít, doktoři budou na vrcholu blaha z mého zájmu o jakoukoli hru, jídlo bude v danou hodinu čekat na svém místě a pokud si budu chtít zařvat MUHUMUHUHÉÉÉÉÉ!, tak to nikomu nebude připadat divné. I na zemi může být RÁJ. (02.03.2012)

Milý a prostý tisící sluníčkový odvar Přeletu, přesto sympatičtější než 999 jeho zbylých epigonů, možná protože střízlivost, protože nevtíravost a protože patrná absence snahy o hluboký téma. I proto ale zase bohužel jednoduchost a pomíjivost, na jazyku setrvá fajn dozvuk chvilku a rozum se ještě o něco dýl čertí, protože žádný Emmy Roberts prostě po blázincích nevysedávaj. Suma sumárum fajn film na čistou hodinu a půl lebedění a příjemnýho pousmívání. (25.07.2014)

Jo, dneska bych tomu dal pět, ať si říká kdo chce co chce. Někdy se mi zdá, že uměním je i vidět správný film ve správný čas. A to se mi s It's Kind of a Funny Story povedlo a od toho tady filmy jsou. Jako celek to pro mě fungovalo - kreslený vložky, Vanilla Ice song a lá 2011, dialogy, tempo... Plus fantastický výkon pro mě zcela neznámého Keira Gilchrista (*1992), kterému role skvěle sedla. Thumbs up. Favourite quote: "Instead of trying to trace maps of Manhattan, why dont you just make up your own maps, of imaginary places." (07.10.2011)

Tady nazev opravdu odpovida, fakt je to jen tak lehce vtipny. Sem tam se povede nejaka humorna scenka nebo hlaska, obcas udela nejakej magor neco vtipnyho, ale jinak to je normalni drama o klukovi v depresi. Je to podany takovou civilni, prijemnou formou, reziser nijak netlaci na pilu, i kdyz to bliti si moh odpustit. Herci jsou taky docela v pohode a prekvapil a zaroven zklamal me Zach. Prekvapil v tom, ze nehraje svyho klasickyho dementa a nepobiha tam ve spodkach a docela mu hrat vaznejsi postavu jde, takze me presvedcil, ze jako herec precejen urcity kvality ma. No a zklamal ze stejnyho duvodu, neni to to vtipny hovado, ktery by bavilo celej film. Celkove sice ne nuda, obcas se zasmat da, ale na vic nez 3* to fakt neni. (04.03.2011)