Plivu na váš hrob

Nefunkční exploitačka s příšerným vizuálem. Tvůrci se topí v bezradném omílání násilnických klišé, což je u podobně primitivního námětu docela problém. Herecké výkony nemá cenu rozebírat - ve filmu se střídá bolestný řev s násilnickým a pokud už přijde na něco jiného, je to polovystrašený kukuč utrápené pipiny. Myšlenka nekorektní a brutální pomsty už dnes zdaleka není tolik kontroverzní, jako byla kdysi, díky čemuž je celý příběh znuděným čekáním na cokoliv neotřelého (a ono pořád nic). Špatné triky pak veškeré gore choutky zavraždí úplně. Co si budeme povídat - v živočišném jádru si všichni přejeme, aby holka všem těm sviním nakopala zadky. A dál? Samo o sobě to při tak slabém zpracování nestačí. (25.02.2011)

Remake zakázanej kultovej kruťárny z 87 dnes už nemá čím prekvapiť, pretože jeho rape and revenge story je tým najlineárnejším čo sa dá v tomto žánri nájsť, žiadna odbočka, žiadne prekvapko, žiadne vzrušenie (iba ak z jednoduchých krutých pascí), len solídne remeselné spracovanie čo k predchádzajúcej tvorbe režiséra je priam malým zázrakom. (22.01.2011)

Kdo po mně kamenem, já po něm (ztvrdlým) chlebem aneb psychický teror a mnohonásobné znásilnění odměněno očistnou koupelí s louhovou pěnou, něžným mazlením s doteky vran, jemným zástřihem toho přebytečného v oblasti genitálií a dlouhotrvající anální rozkoší zakončenou vyvrcholením přímo do srdce.. Tuctové, nepříliš chytré první dvě třetiny a ta poslední jen představuje samoúčelnou torturu bez pocitu zadostiučinění, po které vlastně nevíte, kdo tady byl perverznější úchyl. I na S.Butler jde vidět, jak ji ta role nejde příliš přes pysky a že členové štábu ji jen k něčemu přivázali objekt pomsty, ona přišla na scénu, udělala šplouch, pích nebo šmik a šla si zase za vizážistkou přežehlit vlasy. Jiný remake, Poslední dům nalevo, u mě vítězí na celé čáře a já tímto lehce jedovatě spit on your movie, pane Monroe.. (09.01.2012)

Bezúčelné násilie a brutalita sú dnes bežnou záležitosťou v céčkových filmoch, v ktorých je táto forma prezentácie podpriemerného príbehu jediná možná alternatíva, akou možno zaujať aspoň úzku časť zvrhlého publika. A keď som klikol na doterajšie Monroeove príspevky do filmovej knižnice, tak som bol presvedčený, že tento bude ďalším podobným. Do rúk sa mu však dostal kvalitný materiál, ktorý dokázal dotiahnuť takmer na úroveň psychothrillerov typu Funny Games, či dokonca Straw Dogs. Úvodných pár minút nasvedčovalo tomu, že celý film sa bude ťahať s typickými žánrovými klišé, ale s prvým náznakom napätia už atmosféra nepoľavila, naopak každou minútou sa stupňovala a príbeh ponúkal plno výnimočných momentov. Stredná časť ma takmer rozkrájala a so záverečnou časťou, keď som hlavnej hrdinke držal päste viac ako všetkým našim národným reprezentáciám, som úplne spokojný. Po dlhom čase som sa napríklad nepozastavoval nad nezmyselným konaním postáv, ako je to v podobných filmoch pravidlom. 85%. (23.01.2011)

Velké překvapení a je až k neuvěření, že právě film který mi zpočátku tak nesedl, si nakonec vybojoval plný počet! V úvodu se skupinka venkovských duševních mrzáků nevybíravě vyřádí na atraktivní hlavní hrdince. To proběhlo s jedním velice důležitým zvratem a proto se také v části, kdy se do hry vloží šerif, má pozornost zvedla stonásobně. Následná pomsta však nikdy v žádném příběhu nebyla uspokojivější. Mučení i vraždy jsou velice nápadité a kupodivu i diváka zvláštně pohladí po duši. Oceňuji také brnknutí na strunu mystična a vysvětluji si tím i zdánlivé nelogičnosti, kdy například slečna sama manipuluje s dvojnásobně těžkými mužskými těly a zavěšuje do nejrůznějších pozic. Uvědomte si totiž, že až do konce není zcela zřejmé, zda incident skutečně přežila a nevrátila se jenom jako duch plný zloby a pomsty. (12.05.2022)