Hyde Park

Zatím nejpůsobivější rozhovor v Hyde parku, co jsem měl možnost vidět, byl s Honzou Šibikem (pro mě jménem dříve neznámý fotograf např. Reflexu, ale po tomto rozhovoru jsem konečně procitl:)a to jeho fotografie mi nejsou neznámé, jen mi nějak utekl:)). Celá konstrukce pořadu na bázi interaktivity live otázky např. z výstavy, poté z twitter, emailu, sms, případně facebooku. V podstatě kdokoliv se může na cokoliv zeptat a to dodává hyde parku na neopakovatelnosti a zajímavosti. (04.03.2010)

Pořadu jsem přišla na chuť nedávno a stále si zachovává svou kvalitu. Sice se vyhýbám dílům, které moderuje D. Takáč, protože mě svým ideologicko-nemastným-neslaným stylem irituje nebo uspává, ale někdy to zachrání jeho hosté, příp. dotazující se diváci (často přes jeho aktivní odpor). P. Kvapilová je jiný kafe, vnímavá a empatická, dokáže rozproudit i nevalného hosta. Telefonáty do živého vysílání mi občas dost vadí, zejména když se divák snaží povyprávět o svém životopise do 3. kolena, hovoří rozvláčně nebo mimo téma. Naproti tomu otázky z éteru bývají velmi dobré. Poslední, kdo mě velmi zaujal, byla Alžběta Jungrová, fotografka a pravnučka F. Peroutky, která velmi poutavě hovořila o své náročné práci v zemích, které se zmítají ve válečných či politických konfliktech. (22.06.2011)

Koncepčně velmi povedený typ pořadu, který funkčně pracuje s různými komunikačními médii, se navíc zabývá zajímavými a často velmi aktuálními tématy z různých kulturně-společenských prostředí. Když na Hyde park narazím při přepínání kanálů před usnutím, tak mě zaručeně probudí a rozpumpuje mi mozek k práci. Hosté jsou občas lepší, občas horší, ale celkově si tento publicistický pořad drží velmi vysoký standard. 85% (05.01.2012)

Hodně záleží na osobnosti hosta. Rovněž pak na tom, zda pan Takáč zrovna nemá "své dny" [někdy se totiž chová zcela neadekvátně: směsice podlézavosti, agresivity (často dané neznalostí) a dětinskosti (IMHO) připomíná M. Jílkovou]. Nicméně u večeře se takový typ pořadu snese (domácí žvýkání, tentokrát interaktivní). (14.01.2011)

Tento komentář je nepřehledný, místy možná tvoří nějakou pointu, ale koho to zajímá, když je tak nesnesitelné hledat ji pod nánosy. A také se vyjadřuje k věcem, u kterých si to předem nevytyčil. Tedy komentář je přesně takový, jak na mě působí Hyde park. ---------------- Tak z té interakce je mi místy poněkud mdlo. Někteří redaktoři hovoří tak rychle, že sotva rozumím, co vůbec říkají, a místy mám dojem, že ani oni sami to neví. Velmi absurdní je taková podívaná, kdy ve studiu sedí zajímavý host, jehož povídání by mohlo být hodně přínosné, ale rychle metoucí redaktor/ka na něj střílí jednu otázku za druhou - fejsbuk, chat, skype, fejsbuk, fejsbuk, chat, telefon - a odpovědi potom sestávají z několika slov nebo vět, dokud nedojde k dalšímu přerušení. Myslím si, že vzhledem k časovému presu nemají ve studiu tolik času protřídit přicházející dotazy od diváků, a proto občas ty položené jdou dost mimo mísu a neměly se tam vůbec dostat. Reformulace otázek redaktory, postřehy a doplňující otázky jsou více méně přesné a nosné. --------------------- Když budu reagovat na sledování pořadu na programu ČT 24 - ve studiu sedí proti sobě dva lidé, jeden se ptá, druhý odpovídá. Dotazy vznášejí diváci pomocí zmíněných a dalších způsobů, takže se často mění téma hovoru vcelku hodně a hlavně rychle, protože diváci nejsou publicisté a původního tématu se často drží jen vágně, není problém skákat od vozu ke koze. Ve spodní části obrazovky potom běží v liště zprávy, které se diskuzního tématu vůbec netýkají. V horní části potom probíhají psané reakce čtenářů na probírané téma. Do toho se na levé straně ještě objevuje napsaný dotaz, který redaktor, často jinými slovy, nahlas čte. Pro mě je takovýto formát kvůli přehlcenosti informacemi dlouhodobě nesledovatelný. (A to mi bude teprve dvacet.) -------------- Navíc mi celkově honba za nejrychlejšími a nejexkluzivnějšími informacemi, velmi dobře reprezentovaná neustálými živými vstupy do zpravodajských bloků, přijde dost směšná. Dělali si z toho srandu už Monty Pythoni v roce 69 a bohužel je to jenom horší. Ve studiu sedí obličej a řekne: "Dnes se někde něco stalo. Někde už čeká Vanesa Dočkalová, aby nám řekla víc. Vaneso, máš slovo." Na obrazovku skočí obrázek Vanesy jak stojí před setmělou křižovatkou a za ní se do kamery usmívá hlouček pubescentů. Vanesa řekne: "Ano, skutečně jsem někde, kde se něco stalo, a se štábem to celý den sledujeme a postupně vám toho řekneme víc." Kamera skáče do studia, kde hlasatel řekne: "Tak to byla Vanesa z velké dnešní události, Postupně vás budeme informovat o vývoji." A přejde k podobné další zprávě.--------------- Uf, to se mi ulevilo. Už to muselo ven. (31.08.2010)