Den zrady

v prvej polovici sa cudujete, ze kde su tie vsetky reci o tom, aka je politika tvrda a je len pre bezchrbtakov, ale v druhej polovici dostanete presne to, co od politiky cakate. Z dvoch miluckych chutnuckych ludi sa razom stanu bezcharakterne bestie, ktore si idu presne, to znamena cez mrtvoly, za svojim cielom. A ano, o tom je politika. Dlho mi tu chybal dobry politicky filmik, uz od cias skveleho serialu West Wing. Som rada, ze som sa dockala. Ustredne trio, plus Rachel boli vyborni, dialogy absolutne skvele a hudba takisto nezaostava. (12.12.2011)

// Tenhle film v člověku roste a co víc, s každým dalším shlédnutím vyplouvají na povrch nové a nové maličkosti, detaily, kterých jsem si třeba já napoprvé nevšiml a jsou to právě tyhle věci, které ve finále mění můj dojem. Neřekl bych ani tak pro zasvěcené, jako spíše pro zainteresované, takoví lidé si ho užijí nejvíce - a já jsem nyní rozhodně zainteresovaný, nejen v politice, ale v životě a dost často tvrdých pravdách, kterým zkrátka dříve nebo pozdějí člověk čelí obecně. O tom je Den Zrady, o tom je všechno. (25.08.2013)

Podobně jako Kandidát nebo Barvy moci, ukazuje i Den zrady, co v televizních zprávách neuvidíme a o čem si v novinách málokdy přečteme. Dává nahlédnout do zákulisí, poznat muže a ženy, díky jejichž precizně vybalancovaným výrokům typu „nejsem nikdo, jsem kdokoliv“ působí jiní mužové a jiné ženy navenek tak přesvědčivě a důvěryhodně. Demystifikační proces přitom nekončí odstraněním dekorací a větším zájmem o přípravu než o ostré vystoupení (podobně jako Moneyball ukazuje namísto samotných zápasů jejich „programování“). Scénář napsaný podle divadelní hry Farragut North vykresluje politiku za užití rychlých slovních výměn jako nepříliš férové žonglování s cennými informacemi. Vzhledem ke stávající informační přesycenosti však nevítězí ten, kdo ví víc, ale ten, kdo s fakty dokáže lépe manipulovat a využívat je ve svůj prospěch. Důvěra, přátelství a jiné klíčové pojmy z hodnotových žebříčků ztrácejí na významu, neboť je zřejmé, že mnohem snáz něčí zájem získáte, pokud mu (byť jen v přeneseném významu) dáte nůž pod krk. Den zrady zohledňuje roli všelijakých poradců ještě více než dřívější volební dramata a z navenek mocných guvernérů a senátorů dělá pouhé mediální konstrukty, závislé a manipulovatelné. Film možná zachází ve spoléhání na sílu slov příliš daleko – je zrežírován vcelku neinvenčně a podceňuje moc obrazů, ale díky elitní herecké skvadře mne stejně nesmírně bavil. Herci jsou bez výjimky výborní a vyváženost jejich výkonů v souladu s fungováním politiky znemožňuje stanovit zřetelnou dělící čáru mezi padouchy a poctivci. Ocitáme se mimo dobro a zlo, ve světě, kde je vše relativní. Tahle nečitelnost a nejistota, komu věřit, vyvolá pocit beznaděje, čím podle mne film splnil svůj účel a George Clooney svou občanskou povinnost. 80% Zajímavé komentáře: Marigold, StarsFan, ScarPoul, Fancipal, ZkuKol, Adm.Nelson (23.01.2012)

Clonney je precizní. Všechny linie jsou propracované do nejmenšího detailu, Gosling hraje výborně (letos má hodně dobrý rok) a Clooneyho bych volil i já. Tahle šachová partie se skvěle sleduje. Ponaučení z příběhu je však takříkajíc moc klasické a tak DEN ZRADY nepřináší kromě dokonale zvládnutého dramatu nic převratého. (28.12.2011)

Zajímavá podívaná do zákulisí americké volební kampaně. Jak vidno, i z idealisty se nakonec stane bezskrupulózní pragmatik. Ostatně, jinak to asi ani nemůže dopadnout, má-li člověk přežít ve světě, v němž politici žonglují se slovy, jako je čest, poctivost, spravedlnost a důstojnost, přičemž pravý význam těchto slov již dávno zapomněli... (14.04.2014)