Den zrady

Další z řady filmů, které na půdorysu dramatické atmosféry amerických prezidentských voleb rozehrávají úvahy o morálce, loajalitě a odpovědnosti. Známá pravda, že jedna chyba přitahuje další a na jednu malou zradu se nabalí sněhová koule narůstajících nemravností, které jsou k neunesení, se zde zobrazuje naprosto věrně a uvěřitelně. Děj se odehrává prakticky pouze mezi pěti postavami, což film činí příjemně přehledný a soustředěný. Faktograficky je zajímavý vhled do prostředí týmu poradců, který je méně známý než svět samotných prezidentských kandidátů. (05.07.2012)

Režisér i herec Clooney se snažil ukázat, že není tolik důležitý samotný výsledek, ale cesta k němu. A také to, co stojí v pozadí za tím vším. Pro koho to ale celé je? Musí vás zajímat zákulisí politiky a musíte si na webu občas rádi lovit různé konspirační teorie a zároveň dobře vědět kdo je tajemný „muž s cigaretou“ z Akt X, jinak by jste se měli Dnu zrady spíše vyhnout. (08.12.2011)

Další z řady Clooneyho příspěvků, poukazující na nešvary současné politiky, se tentokrát vydal cestou Michaela Claytona, což znamená perfektně uhlazené kravaťáky s vysokým koeficientem amorálnosti v těle, obrazovou strohost a diváckou nevolnost ze všech postav, které ve snímku projdou i jako křoví. [PS: Gosling kraluje, jen tak dále.] (05.01.2012)

Přiznám se, že tyhle filmy z amerických předvolebních a volebních kampaních o všech těch guvernérech, nerozhodnutých senátorech a voličích nejsou zrovna šálek mého čaje. Pro mne byl zde klíčovým Seymour Hoffman. Neznám, opravdu neznám film, kde by on hrál a mně se nelíbil. Tak jsem to zkusil. Začátek je pro diváka šokem, je totiž třeba aby se rychle zorientoval v obou kandidátech a jejich teamech. To krapet nudí,všechna ta jména, plakáty, pobíhající lidé.... Jenže pak se jde ke konkrétnímu problému a otázce loajality a zde už je to opravdu zajímavé. O tom, že politika je svinstvo se tu asi nemusím rozepisovat (platí obzvlášť pro nás v ČR). Ono je to tak ale všude. každý na začátku slibuje dobro, ale už během voleb se uchyluje k podlostem a intrikám... Jak řekl ve filmu jeden z poradců: ,,Už jsem viděl spustu senátorů ve volbách polykat prach ze země jen proto, že se neuchýlili ke špinavostem jako jejich soupeř ''. Clooney je tímto evidentně znechucen jako většina z nás a stálo mu to jak za produkci tak za režiji. Znovu se potvrzuje, že je nejen charismatický hezoun a dobrý herec, ale i dobrý režisér. U mne je to za 4 volební hlasy. * * * * (08.09.2013)

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)