Den zrady

Američané o své zemi a své politice. Chtít změnit svět je jedna věc, dostat k tomu možnost a přitom se držet svých pevných morálních zásad, věc úplně jiná. Pro ne-amerického diváka je tu chlad primárek a "trochu jiného světa", ale z jinak jde o precizní pevnou režii a velmi celistvý film. O hereckých hvězdách včerejška i zítřka ani nebudu mluvit a raději si znovu projdu pár scén, které dokazují, že rychlý střih a dynamická kamera nejsou v dnešní době povinností. Zajímavější souboj morálka/svědomí versus vítězství/touha tu dlouho nebylo. (26.01.2012)

George Clooney ve svých režisérských počinech už nejednou dokázal, že mu rafinovanost není cizí a politická sonda se tak pro něj zdála doslova lahůdkovým soustem. Já ale zůstávám zklamaný a nutno přiznat, že dost zaražený z toho, že tentokrát se žádná rafinovanost nedostavila. To, že se bude rýpat do nejvýše postavených státníků, jsem čekal, ale že se ve druhé polovině půjde skrz průhledné zvraty ke ztrátám iluzí a zlomeným srdcím, je krok až příliš na jistotu. Nechat diváka nahlédnout do těch nejrychlejších slovních kulometů a pak polevit směrem k moralitě je zkrátka menší zrada. (04.02.2012)

Politické ťahanice, intrigy a špinavé hry tých, ktorí ťahajú za nitky. Skvelý scenár, pod ktorý sa podpísali ostrieľaní parťáci a ktorí premietli na plátno herci s vyšperkovanými výkonmi. Mal som pocit, že aj posledný komparzista hral akoby mal vo filmu hlavnú rolu. Túto tému, s tak nadupanými hercami a s tak neskutočnou gradáciou deja, by som dokázal pozerať ešte hodinu navyše. A i keď je to miestami trošku prekombinované, tak to bolo vcelku uveriteľné. Samozrejme, že to nie je typická mainstreamovka a som rád, že podobné fajnotky ešte stále vznikajú a že sa pod ne radi podpisujú také zvučné mená. 80%. (19.08.2013)

Realistické politické drama čelí vždy nelehkému úkolu, a to jak rozestavit figurky na šachovnici, aniž by při tom divák usnul, ba naopak, aby jevil zájem a byl plně ve střehu, až se začně mohutně šachovat. Den zrady využívá charismatické herce, zejména excelentního/excelujícího Ryana Goslinga, intriky a čestnost podivně se překrývající s křivostí. Přesto je třeba připustit, že z první poloviny spadne čelist asi jen málokomu. Promyšlenost scénáře se začne na plno projevovat až v polovině druhé, vše do sebe zapadne, pointy krásně vyplují na povrch a z filmu se stává velice trefná rekonstrukce reálného politického světa. George Clooney nenatočil žádnou nadčasovou bombu, úrovně povyku vyvolaného Duelem Frost/Nixon nedosáhne, ale mě uspokojil v podstatě stejně dobře (resp. chvalitebně)! 7/10 (02.01.2012)

Den zrady mě sice nepobavil jako Signál, ani nedojal způsobem, jakým to dokázaly Ženy sobě (zasvěcení vědí), přesto má kvalitu, kterou by mohl rozdávat. A já se znovu ptám akademické obce, jestli náhodou nedošlo k záměně filmů Den zrady a Děti moje? Tohle je totiž skvěle propracované drama, z filmařsky vděčného politického prostředí, v němž ani tak nezáleží na výsledku závodu, jako spíš na průběhu jednotlivých etap. Gosling u mě po toporném Driverovi složil úspěšný reparát, George bych v přímé volbě z fleku volil příštím českým prezidentem, a Rachel... Stážistky jí podobné jsou snad jediným dobrým důvodem, proč být politikem. (24.02.2012)