Mamánek

Pozitivně mě překvapila Marisa Tomei, která měla šmrnc a působila po celou dobu velice příjemně. Naopak z Jonaha Hilla se mi tady zvedal kufr a na Reillyho jsem v duchu křičel, aby ho už nějak uzemnil, protože byl vyloženě na pěst. Pár humorných záblesků se tu sice objevilo, ale jako komedii bych to snad ani neoznačoval. Navíc hudební i vizuální stránka stály dost za prd. U mě se to v žádném případě nemohlo dostat na víc než 60 %. Oblíbená část- Johnovo rozesmání Molly v posteli v noci po odchodu syna (14.02.2011)

Nechápu, co ti Američani na tom jejich trapnym "pivě" značky Budweiser vidí. Serou to do každýho filmu. Když pak na ten film koukám a zahlídnu tuhle značku, okamžitě jsem na film nasranej. Tenhle tejden se mi to stalo hnedka dvakrát: Fighter a tenhle film. Chápu, že si potřebujou udělat značku ve světě, ale to do prdele nechápou, že Budvar je jenom jeden? Nebo mají za potřebí ukázat, že jsou něco víc, když je jejich pivo věčně nalezlý v jednom americkým filmu za druhým? Kromě toho v tomhl ještě s naprosto příšernou kamerou, která se do nějakýho průměrnýho dramatu vůbec nehodí. Kdybych měl na co koukat, snad to hnedka ze začátku přepnu. To byla fakt hrůza. Pak se to trošku zlepšilo, ale stejně tam byla ta pachuť toho Budweiseru, takže se mně to nakonec ani pořádně netýkalo. Ten film byl nudnej, nezajímavej a s naprosto odpornou kamerou. (07.02.2011)

První polovinu filmu jsem se bál, že nebudu mít sílu to dokoukat. Takovou dostával John C. Reilly sodu. Nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo. Otázkou zůstává, jestli je to dobře, nebo špatně. Tento film, tuto komedii, vám mohu doporučit, pokud budete mít doma klid sami pro sebe a nic vás při sledování nebude rozptylovat. Mohlo by se stát, že byste tuto zajímavou komedii opravdu nedokoukali. Jezdil jsem u toho na trenažeru. Zítra doporučím film kamarádce, která vychovává sama malého kluka, protože maminka jaksi není schopna. (11.07.2011)

Hezká, pomalu a skromně se nesoucí romantická dramakomedie, o zvláštním vstupu osamělého chlapíka do velmi pevně provázaného vztahu matky a syna. První devizou jsou herci. Reilly je výjimečně i sympatický, Hill vysekl osobitého problematického jedináčka a Marisa Tomei je moc pěkná ženská. Sranda to místy taky je, ale jinak spíše taková vážnější oddychovka, tak příjemně lidsky působící, bez nějakého zbytečně vyhroceného finále. Věčně ’schodovitě’ přibližovácí/oddalovácí kamera se možná mohla trochu uklidnit, ale to je detail. A citově vydírán jsem si nepřišel - blbost. (17.12.2010)

John (John C. Reilly) má problém s navázáním kontaktu - většinu žen odpudí dříve, než se s nimi vůbec dokáže začít bavit. A tak se stále ochomýtá kolem své bývalé manželky a jejího nového muže. Až jednou jej vezmou na party, kde potká podobně ztřeštěnou Molly (Marisa Tomei), se kterou si hned padnou do oka. Jenže to má jeden háček - Molly má dvacetiletého syna, který jiného muže ve společné domácnosti nesnese... Těšil jsem se na bláznivou komedii plnou naschválů, které si oba soupeřící kohouti budou provádět, a tak jsem logicky trochu zklamanej. Spíše než komedie je tento film o drama o komplikovanosti lidských vztahů, ve kterém se jen asi dvakrát trochu pousmějete. Po herecké stránce nemám filmu ani moc co vytknout - Marisa Tomei vypadá stále dobře, Johna C. Reilly mám rád, a Jonah Hill hraje svoji roli rozmazleného spratka taktéž dobře. Celkově jsem se ale chvilkama nudil.. (02.06.2011)