Mamánek

První polovinu filmu jsem se bál, že nebudu mít sílu to dokoukat. Takovou dostával John C. Reilly sodu. Nakonec všechno dopadlo tak, jak mělo. Otázkou zůstává, jestli je to dobře, nebo špatně. Tento film, tuto komedii, vám mohu doporučit, pokud budete mít doma klid sami pro sebe a nic vás při sledování nebude rozptylovat. Mohlo by se stát, že byste tuto zajímavou komedii opravdu nedokoukali. Jezdil jsem u toho na trenažeru. Zítra doporučím film kamarádce, která vychovává sama malého kluka, protože maminka jaksi není schopna. (11.07.2011)

Zo začiatku to vyzeralo celkom zaujímavo, napokon to bolo ale dosť slabé, miestami až úplne podpriemerné. Myslel som si, že to bude celkom schopná komédia, keďže John Reilly a Jonah Hill väčšinou dokážu rozpútať celkom dobrú zábavu. Ale tu to tak bohužiaľ nebolo - tých vtipných situácií alebo rozhovorov tu bolo dosť máličko. Čo sa týka príbehu, tak Cyrus bol naozaj strašne nesympatický a za žiadnu cenu sa nechcel s niekym deliť o priazeň svojej mamičky. Takže všetko čo robil, bolo svojim spôsobom citové vydieranie. Aspoň, že na záver sa akosi uvedomil, keď videl že vlastnú mamu potopil do depresie a trápenia. Ale celkovo ten film nestál za veľa, na čom má veľkú zásluhu aj tá nevydarená kamera, ktorá pôsobila občas dosť amatérsky. (03.09.2013)

Komedie? KOMEDIE? Občas by lidé, označující žánry filmů, zasloužili pořádně našvihat přes koule (či jiné tělesné orgány nezávisle na pohlaví). Při pohledu na Marisu Tomei by si člověk hned vymyslel nějaké záchvaty úzkosti a noční můry, jen aby ho poňuňala v náručí. Skvěle obsazené romnantické drama. Reilly, Hill, Tomei i Keener podali výborné a vzhledem k tématu a rozsahu filmu adekvátní výkony a všichni čtyři byli přímo potěšením. Hrozně se mi líbilo, že konec nebyl nějak extra gradován až do neúnosných (a dramaturgicky líbivých) výšin, ale zůstal hezky uvěřitelně lidský. Cyrus je prostě příjemným pohlazením. (19.04.2018)

Já bych tomu tlustoprdovi rozbil držku a jazyk mu přejel buldozerem. Já už pro takový lidi mám i název je to tzv. "syndrom Kalousek" stačí toho člověka vidět a už mám zkaženej celej den. Komediální mě to teda ani moc nepřišlo, možná občas v dialozích, ale celkově bych to viděl spíš někam do romantiky s dramatickým přelivem. Vynikající výkon tady předvedla především Marisa Tomei, to je panečko baba s velkým B. Větší zážitek z filmu kazila kamera, přišlo mě to jako kdyby kameraman právě objevil smysl zoomu a režiser na něj následně uplatnil heslo "a co kameramani, mají si s čím hrát? " (07.02.2012)

Reillyho mám rád. Opravdu. A to až tak, že se kvůli němu podívám i na film, který ve mě na první pohled vyvolává rozpaky. A tak jsem musel překousnout velice uondaný filmový start. Asi takový, jako když by se mu vůbec nechtělo, jako by si říkal "Budeme hrát? Má cenu dělat nějakou zápletku? Kdo první vstane a začne ji dělat? Já ne, ne ne, ještě nejsem dost odpočatý, ať na to jde...". Nakonec se to ale dá do pohybu a svižnost plus nějaké ty sympatie získá až s příchodem rozložitého Hilla a jeho her. Poté už si to film šine celkem známými cestičkami a tak jako John i divák dojde nakonec k poklidu duše. (16.02.2011)