Surfařka

Třetí snímek o surfování, který jsem viděla. Můžu říci, že zatím nejlepší, jelikož mě vážně dojal a po celou dobu jsem měla na krajíčku a "husinu" po celém těle. Všichni herci podali skvělé výkony, samozřejmě, že nejtěžší roli měla AnnaSophia Robb, ale zvládla ji naprosto skvěle. Rozhodně můj pohled na celý film umocňuje více i to, že je podle skutečné události a hlavně fotky a záznamy na konci snímku, jsou také rozhodující. Rozhodně obdivuji pravou Bethany Hamilton, jelikož takovouhle odvahu, kuráž a sílu nemá téměř nikdo, obzvlášť v jejím věku. (01.04.2012)

Točit filmy se sportovní tématikou je vždycky ošemetné- málokdy se totiž vyhnete nánosům patosu, nejapným metaforám (ehm šestý smysl surfařů) a hlubokým moudrům. Přesto je pro mě tenhle svět vždycky lákavý a už nesejde na tom, jestli se dotýká fotbalu (Goal! 1), hokeje (Hokejový zázrak), skateboardingu (Legendy z Dogtownu) anebo v tomto případě surfingu. Příběh Bethany Hamilton zná určitě spousta lidí, byly toho plné noviny i v naší zemičce, ta holka zasluhuje samozřejmě velký respekt a uznání. Respekt a uznání však zasluhuje i její představitelka AnnaSophia Robb, která nám od výtečného "Bridge to Terabithia" roste nejen do krásy (už to není žádná malá Leslie, ale sexy kočka), ale i do první herecké ligy. I díky její účasti v tomto filmu jej hodnotím čtyřmi hvězdičkami (přestože by bylo určitě co vylepšovat). (25.07.2011)

První půlhodinu jsem si spolu s těmi mladými, dokonalými křesťany netrpělivě kladl otázku, jaké že to má vlastně Bůh záměry s tou nezletilou blonckou, šerednou jako čelní pleš a krepová pokožka paní Huntové, a hlasitě se modlil, aby už jí konečně žralok ukousl tu hnátu. A byl jsem vyslyšen, abych si mohl zbytek filmu spolu s těmi mladými, dokonalými křesťany klást otázky, proč jí, kurva, ještě z toho ramenního kloubu nezačala rašit fungl nová končetina, jak to ten strejda Jeremiáš v tom žalmu 29:11 vlastně myslel, a hlasitě se modlit, aby už mi konečně přestala mávat před ksichtem tím pahýlem, nastoupila na tu parasurfiádu a na mě přestaly z obrazovky stříkat ty tuny hnusného patosu. A hle!! Najednou jsem prozřel a pochopil! Bůh ji ukousl ruku, aby mohla v Thajsku učit malé, kýčovité ťamany sjíždět Tsunami a krájet banán jednou rukou! Alelujá! Takže má opravdu v úmyslu náš prospěch a ne neštěstí! Navíc jsem se i nesmírně poučil! Drcnete li do kikiny bez levé ruky z pravé strany, docela hezky si nabije držku!! Jen jedno mi neustále vrtá hlavou a snad mi některý z místních zoufalců pomůže: Je to možná tím, že jsem byl strašlivě koncentrován na to, abych se neududil xmrti, ale kde přesně jste tam viděli ty "pěkné holky" ??? (11.08.2011)

Málem jsem přidal čtvrtou hvězdičku jen díky druhé čtvrtině, která prostě byla naplněná emocemi jako v poslední době žádný jiný sportovní film. Všechno ostatní tu už však několikrát bylo, schéma sportovního filmu (ať už podle skutečných událostí nebo podle výmyslů scénáristů) se téměř vždy musí zákonitě opakovat a je jen na filmovém štábu, jak k látce přistoupí a zda-li ukáží i něco jiného než něco stokrát provařeného. Sean McNamara sice natočil svůj doposud nejlepší film (při pohledu na jeho filmografii to není vůbec překvapivé), ale krom druhé čtvrtiny a vcelku podařeného hereckého projevu Kevina Sorba (a ano, i Dennis Quaid byl výraznější než ženské představitelky) jsem na této rutinní letní filmařině neshledal nic výjimečného. Navíc Thajské intermezzo hrálo až moc okatě na city a já osobně AnnuSophii moc nemusím. O malý kousanec nad průměrem. (12.11.2011)

„Život je podobný jako surfování. Když se ocitnete v zóně dopadu, musíte hned zase vstát, protože nikdy nevíte, co vám přinese další vlna. A když máte víru, je možné všechno, úplně cokoli.“ - Bethany Hamilton. Houževnatost téhle malé a celkem křehké dívenky mě zatlačila do křesla. Tady se snad dá jen smeknout klobouk. Filmové zpracování skutečného příběhu sice má své mouchy, dobře o nich vím, přesto hodnotím vysoko. Je dobré to nevzdat a prát se dál, ať se člověku přihodí v životě cokoli.. (31.01.2017)