Srbský film

Přes veškerou svou kontroverznost se mnou Srpski film nehnul. Hojně komentovaná scéna s novorozencem je sice nechuť, jinak ale určená čistě pro odpuzující efekt; mnohem drsněji vyznívá ke konci filmu zjištění titulní postavy, do koho to vlastně strká péro. Závan něčeho jiného přijde až pár sekund před závěrečnými titulky - je fakt, že ať děláte cokoliv s kýmkoliv a jakkoliv, vždycky se najde někdo, kdo se tím bude dobře bavit. Pokud už jste na tenhle film narazili, doporučuji informační zhlédnutí. Nebo ne. (05.09.2010)

Jak srbští obdivovatelé markýze de Sade natočili svůj film aneb Komicky šokantní variace na 120 dní Sodomy ve věku snuffu. Čtenáři Sadeho nebudou překvapeni ničím, co se zde odehrává (možná některým bude chybět koprofilie, kterou markýz svůj slavný traktát hustě prokládá, ale něco holt muselo ven, aby celek působil efektivně). Vše, co je na filmu dobré, se odehrává zhruba v první třetině - tajemství, očekávání toho, co se na hlavního hrdinu šije, napětí... Potom, když TO propukne, je to zase jenom ten starý smutný příběh z 18. století, který si člověk dá jednou a pochopí navždy. Že ho pochopil i Srdjan Spasojevič je sice fajn, ale už to holt není žádná revoluce jako tenkrát, před nějakými dvěstědvaceti léty. Mimochodem, je zajímavé, jakou popularitu si Srbský film vysloužil u (některých) fanoušků (filmového) horroru. A jakou popularitu si vysloužili např. Martyrs. Pro mě osobně není utrpení skutečným smyslem horroru. Markýz de Sade a jeho dílo může v horroru fungovat jako symbol, ale utrpení samo o sobě bude jen těžko alfou a omegou horrorové tvorby. Srbský film má v sobě lecos sympatického, ale za podívaní nestojí. Stejně se na něj ale každý podívá už ze zvědavosti - tak jako já. :-) (31.07.2010)

Jaký zvrácený mozek mohl tohle natočit... Pasoliniho snímek Saló aneb 120 dnů sodomy je tímto u mě zapomenut - Srbský film je teď skoro jistě to nejodpornější, co jsem kdy viděl. Ne že by mě to nějak vyloženě šokovalo - spíš jen nechápu, jaký má smysl přivádět na svět takové filmy, a vlastně se i divím, že je to vůbec legální - navíc bych nebyl vůbec překvapený, kdyby se jednou někdo těma úchylárnama inspiroval, což je pro mě další důvod, proč mi ten film přijde nebezpečný. Nebavilo mě to a přišlo mi to prostě jen jako debilní slátanina, které chyběl nějaký nadhled či alespoň nějaké zdání filmařské invence - ten film mi přišel špatný ze všech možných hledisek (děsivé herecké výkony, stupidní scénář, příšerné dialogy - všechno fušeřina nejhrubšího zrna) a chci zapomenout, že jsem to kdy viděl. Ten film je zlá a odporná noční můra, která by se jednou tvůrcům mohla šeredně nevyplatit - zmíněný Pasolini by mohl vyprávět, jak tragicky sešel ze světa. (14.01.2017)

Co je moc, to je moc! Už jsem viděl ledacos jako například lítaní hlav, ruce, nohy, střeva, krev a podobné věci. Ale toto opravdu ne! Horor je to parádní, protože je tak nechutný, že se nedivím odpadům které lidé dávají. Já odpad nedám, poněvadž mě tento film dostal do kolen, tím jak byl zpracován, hlavním hercem, co musel zažít a nechutností, co v sobě Srpski film má. Jen se divím, že to hlavní herec zahrál tak výborně, protože jen tak někdo by na to neměl žaludek zahrát takovou roli, ale zahrané je vše výborně! Čekal jsem amatérské zpracovaní, ale místo toho jsem byl mile překvapen. Po druhé se nepodívám, poněvadž nemám dva žaludky a nejsem tak silný člověk. Upřímně být v roli hlavního hrdiny na konci udělám to samé a nebo si ustřelím hlavu. Srpski film = brutalita, nechutnost, krutost, perverz a krev! 6/10 = 60% (15.01.2011)

Tento film nie je ani tak nechutny, ako skor absolutne deprimujuci a vzbudzujuci vo vas pocity typu: Preboha, v akom zvratenom svete to zijeme?. To si povedzme hned na zaciatok. Ale na druhej strane musim skonstatovat, ze som cakala ovela, ovela vacsi hardcore, ktory nakoniec neprisiel, co som aj rada, pretoze takto som zvladla cely film bez ujmy na zdravi, hoci pri styroch scenach som si povedala, ze toto nie, to je uz prilis. A aby sme sa teda bavili o vypovednej a umeleckej hodnote... To je naozaj tazke, nikto z nas si z tohto filmu nazapamata fantasticku hudbu, skvelu pracu s kamerou, svetlom, sceneriami, ci vyborny vykon Sergeja Trifunovica alias Vukmira... Zapamatame si len ten drsny pribeh, a to doslovne od zaciatku do konca. A ked uz sme pri tom konci... Reziser nam da cez ksicht takeho facana, ze dovidenia. Zle sny z tohto filmu mat nebudem, ale rozhodne mam na dve, tri hodinky o com rozmyslat a pri tom rozmyslani si asi pustim Bambi :) (18.07.2010)