Srbský film

„Pořád seš umělec, jen prostě momentálně nezaměstnanej. A já jsem…tvůj anděl strážnej.“ Jenže i ten se může splést, a pak už jen bezzubě zírá, ehm…Filmu jsem se dlouho vyhýbal. Ale naskytla se mi příležitost ho zhlédnout a já do toho šel. Zprvu nenabízí nic až tak šokujícího, překvapilo mě spíš, že z čistě filmového hlediska to není žádný amatérismus, spíš naopak. Důraz je kladen na Milošovu otupělost, přesto už tu jsou jisté náznaky, a „milování“ se ženou ukáže, že ten démon tam někde uvnitř je. Po cca hodině ale přijde scéna, která…vše změní. Nejde jen o explicitnost, hnus a brutalitu. Jste svědky těch nejnižších, nejzvrácenějších animálních pudů, které v člověku někde hluboko spí a nikdo by je nikdy neměl budit. A tak u mě nakonec nepřevládalo zhnusení, jako spíš prázdnota a silně zneklidňující, nepříjemný pocit. Hodnotit pak takový film je těžké…já dám diskutabilní 2*. „Něco se ti nezdá?“ - „Já v podstatě nevím, co podepisuju. V čem to teda vlastně hraju.“ - „To ani nemáš vědět. Protože kdybys to věděl, nebudeš v tom tak dobrej…“ (10.10.2021)

Jo, extrém. Vysloužilý pornoherec Miloš dostane nabídku, která se dá těžko odmítnout. Pod vedením režisérského exota bude mět natáčet nevědomky co. Brzy začne tušit, do jakého humusu se upsal, ale to už bude samozřejmě pozdě na to něco změnit.../ Přes polovinu filmu nečekejte nic těžko stravitelného. Divák je hodně pozvolna znepokojován, než dostane ránu pěstí v podobě série různých zvráceností. Filmový humus vyloženě vyhledávám a tady se mi ho dostalo poměrně vrchovatě. Uznejte, co horšího vymyslet, než [SPOILER] prznění čerstvě vyrozeného novorozence, stětí mačetou přímo během pohlavního styku, udávení penisem skrz ještě krvácející část zubů zbavené čelisti, (nechtěné) znásilnění vlastní unesené ženy a malého syna, nebo vypíchnutí oka ztopořeným pyjem. [/SPOILER] A to byl jen výčet toho nejhoršího, násilných výjevů je tu více. Jasně, spousta z toho není žádná výjimečnost, jenže tohle není Troma. Tady to všechno uvidíte nepříjemně explicitně a bez trošky humoru. Tak bacha na to. Překvapivě jsem byl víc zhnusen nedávnými MARTYRS (dáno asi celkově depresivním/agresivním/psycho tónem snímku), ale toto je taky celkem silná káva. Konec byl vyloženě megatragický a tak mohl podle mě zapůsobit o dost silněji - toť asi jediná výtka. A ano, nepůsobí to jako úplná samoúčelnost - minimálně proto, jak slušně je to natočeno (i zahráno). Takže označení 'dobrý film' se mi tu zdá být na místě. Stejně jako 'solidní brutál'. Pochvala do Srbska. [podruhé viděno - Festival otrlého diváka 2011 - pecka] (20.07.2010)

Scénář: Aleksandar Radivojevic, Srdjan Spasojevic .. Oscilátor - od dvaceti k osmdesáti. Ani v jedné mezní pozici se však nedostává na maximum, ale kmitů k vymezené spodní hranici je přeci jen více než těch opačných. (25.11.2010)

„Odpad!“ nezvyknem dávať filmom s formálnymi a hereckými áčkovými parametrami. Ak sa tak stane, musí ísť o film, ktorý sám seba mimoriadne zhadzuje a robí všetko preto, aby som ho ináč ako „odpad!“ ani vnímať nemohol. Srpski film zabŕda do podobných tém ako Schumacherovych 8MM – psychika človeka pod deštruktívnym vplyvom extrémneho porna a borenia najhorších tabu. Na rozdiel od 8MM, ktorý s týmito háklivými témami pracoval opatrne, v rámci psychologického podkladu napínavej thrillerovej žánrovky, sa Srpski film vyžíva v ich prvoplánovom a buransky samoúčelnom podaní, a hrdo to považuje za svoju najväčšiu devízu. Majstrovské dielo vo filmovom zhmotnení sociálnej retardovanosti. (02.01.2011)

Co je moc, to je moc! Už jsem viděl ledacos jako například lítaní hlav, ruce, nohy, střeva, krev a podobné věci. Ale toto opravdu ne! Horor je to parádní, protože je tak nechutný, že se nedivím odpadům které lidé dávají. Já odpad nedám, poněvadž mě tento film dostal do kolen, tím jak byl zpracován, hlavním hercem, co musel zažít a nechutností, co v sobě Srpski film má. Jen se divím, že to hlavní herec zahrál tak výborně, protože jen tak někdo by na to neměl žaludek zahrát takovou roli, ale zahrané je vše výborně! Čekal jsem amatérské zpracovaní, ale místo toho jsem byl mile překvapen. Po druhé se nepodívám, poněvadž nemám dva žaludky a nejsem tak silný člověk. Upřímně být v roli hlavního hrdiny na konci udělám to samé a nebo si ustřelím hlavu. Srpski film = brutalita, nechutnost, krutost, perverz a krev! 6/10 = 60% (15.01.2011)