Srbský film

Jak srbští obdivovatelé markýze de Sade natočili svůj film aneb Komicky šokantní variace na 120 dní Sodomy ve věku snuffu. Čtenáři Sadeho nebudou překvapeni ničím, co se zde odehrává (možná některým bude chybět koprofilie, kterou markýz svůj slavný traktát hustě prokládá, ale něco holt muselo ven, aby celek působil efektivně). Vše, co je na filmu dobré, se odehrává zhruba v první třetině - tajemství, očekávání toho, co se na hlavního hrdinu šije, napětí... Potom, když TO propukne, je to zase jenom ten starý smutný příběh z 18. století, který si člověk dá jednou a pochopí navždy. Že ho pochopil i Srdjan Spasojevič je sice fajn, ale už to holt není žádná revoluce jako tenkrát, před nějakými dvěstědvaceti léty. Mimochodem, je zajímavé, jakou popularitu si Srbský film vysloužil u (některých) fanoušků (filmového) horroru. A jakou popularitu si vysloužili např. Martyrs. Pro mě osobně není utrpení skutečným smyslem horroru. Markýz de Sade a jeho dílo může v horroru fungovat jako symbol, ale utrpení samo o sobě bude jen těžko alfou a omegou horrorové tvorby. Srbský film má v sobě lecos sympatického, ale za podívaní nestojí. Stejně se na něj ale každý podívá už ze zvědavosti - tak jako já. :-) (31.07.2010)

Těžko hodnotit. Na jednu stranu si o tom můžeme myslet, že to mohl zplodit jen nějakej magor, na druhou stranu to můžeme brát jako film posunující hranici natočitelného dál. A že se tady k týhle druhý skupině řadí nejeden (úchylnej) uživatel. Mně ten film teda moc nenadchnul, tak 2/3 to je docela uspávající, nevzalo mě to a ani ta závěrečná "ostrá" třetina mě nijak nedostala. Co je moc, to je moc. Někteří uživatelé (ne všichni), co na to vypěli ódy, jsou dle jejich kometáře značně pošahaní, s takovejma individuama bych se znát teda nechtěl... 45% (02.05.2012)

Nelze jinak, než žasnout. Srpski film rozmetal bariéry stravitelného vkusu „pornografie“ a povýšil chlípnou zvrácenost na roveň avantgardního díla. Prolínající se sekvence z důrazností vybičují vjemy, až na sám vrchol; nejsem schopná odtrhnout zrak. Přerušení je citelně bolestivé, proto nepřestávej! Pulsující hudba s ostře nabroušenými hroty, zařezávajícím se jako skalpel do ochablého masa omámeného drogou podkresluje, až neúnosnou perverzitu. Lascivní výjevy sekundují s drásající brutalitou, která se narůstající intenzitou stává jakýmsi uměleckým výtvorem choré, přesto však geniální mysli. ---- Dodatečné vyjádření: určené těm, kteří jsou ochotni si tato slova, přečíst(případná odezva vítána). Neberme se tak vážně ! Tvůrci jistě nezamýšleli předhodit chtivým konzumentům jen syrovou, perverzní brutalitu(možná taky ano, to je na každém), která je vyjádřena formou pro mnohé „nestravitelnou“. Spíš lze vnímat Srpski film, jako účelovou provokaci, nebo také jako určitý mezník, či připomínku na „krutá zvěrstva“ páchaná na civilistech za války v dnes již rozdělené Jugoslávii. V prvé řadě by tato témata měla rozdmýchávat vášně! A ne, pohoršovat se nad postoji „některých uživatelů“ a poukazovat na míru úpadku jejich lidských hodnot, když, jen považte; jsou schopni shlédnout ukázku toho „nejodpornějšího“ co kdy Srbové vytvořili, bez znechucení, a ihned tento „škvár“ rezolutně neodsoudit. Neuvěřitelné! A ještě dalekosáhlejší troufalosti se dopouští, když nezatíženi předsudky vyjádří svůj osobní názor, což je jim naštěstí umožněno, za to díky. Tím, že preferuji žánr „horror“, tak se přece nestávám automaticky „degradovaným článkem čsfd“. Není to jen o neskrývané rivalitě, ale hlavně o vzájemné komunikaci, to především.(13. 8. 2010) (04.08.2010)

Tak je TEN Srpski film za mnou. První hodinka sice trochu nezáživná, ale závěrečné rozuzlení ji z větší části ospravedlňuje a vynahrazuje. Scény, které si dnes jen málokdo dovolí, jsou servírovány ve velmi chutné formě a fanoušci žánru musí být spokojeni. I já bych byl plně uspokojen, nebylo-li by v závěru tolik zbytečných přemrštěností, které výrazně pokazily celkovou atmosféru a místo zhnusení přišel spíše výsměch a srazil celý film na kolena. Ale co. I když je na kolenou, pořád je dobře použitelnej. Na pět to prostě neni, to by byla holá pozéřina, takže čtyři bez nároku na zmírnění trestu. (18.10.2010)

Srpski film je jedním z kousků, který se do naší distribuce zřejmě nikdy nedostane. Obsahuje totiž nebývalé množství explicitních scén, několik detailních záběrů na pohlavní orgány (mužské i ty ženské) a především nikdy předtím neviděného násilí prováděného zvláště na ženách a dětech. Jedná se hlavně o snímek, který ignoruje veškeré meze, namísto toho boří absolutně všechna tabu. Překvapením bylo pro mě co se kvalit týče. Hudba se vám vysloveně zažere pod nehty, kamera diváka nešetří, takže ani v těch nejhnusnějších záběrech neuhýbá a díky scénáři pak samotný příběh neskutečným způsobem graduje k famóznímu finále. Prostě síla! Sice se tenhle film nebude v recenzích i diskuzích tak často citovat a skloňovat jako například Cannibal Holocaust, ale díky široké základně hororových diváků se dozajista brzy stane kultovní záležitostí. Více v mé recenzi zde. (26.07.2010)