Sherlock Holmes: Hra stínů

Sherlock Holmes: Hra stínů je dost specifický film. Sherlock v podání Roberta Downeye Jr. je taková kombinace solidní britské solidnosti a Jacka Sparrowa z Pirátů z Karibiku. Celé je to pak hozené do naprosto brutálně naklipované akční zábavy, která má hromadu, ale opravdu hromadu akce, která je natočena tak zvláštním způsobem, že někomu vysloveně sedne a někdo z ní bude maximálně otrávenej. Já ale musím říct, že jsem si to neuvěřitelně užil. Robert se mi potvrdil jako skvělý herec, který v sobě má glanc humoru a vážnosti...a umí britský akcent :) Jude Law také nezklamal a stejně tak Noomi Rapace, která mě docela překvapila, jak rychle se po úspěchu trilogie Milénium dostala za hranice Švédska. Jediná chyba, kterou tento film má je pak příběh, který vlastně vůbec není zajímavý. Vlastně je o ničem. To podstatné v tomto filmu je hlavně ta akce, kterou jsem si ale já osobně v kině naprosto užil. (16.01.2012)

Přes všechnu tu samoúčelnost, která mi v příbězích Sherlocka Holmese příliš nesedí, snahu vytvořit nového geniálního-alfa-samce z Downeyho Juniora, a velkolepě stylizované scény, z kterých čiší digitál, je druhý díl povedenější zábava. Pomáhá tomu především kvalitní záporák, kterého Jared Harris zvládá díky svým úchvatným hlasivkám... Díky němu nebudete řešit mnohé detaily, které v příběhu nesedí nebo ty skoro až fantasy (švýcarský zámek v horách?! konec?) scenérie a scénáristické vykličky. Po (krásně stylizovaných) titulcích mám na jazyku sladkokyselou pachuť, v které se podle mě Ritchie jako režisér začíná ztrácet a film chvílemi až často připomíná "slepenec nejšílenějších nápadů, co jsem našel doma v šuplíku", ale tentokrát mu to s přivřením jednoho okna odpouštím. Vždyť tady vás oberou o všechno, hlavně o tu pěknou šálu, s kterou jste přišli...:) (22.04.2012)

Čeho jsem se nejvíc obával před tím, než jsem viděl jedničku, se zde objevilo v plné parádě. Jednička je sice místo detektivky dobrodružný velkofilm, ale skvěle šlapající a po celou dobu bavící skvěle natočenou akcí a vkusným humorem. Tvůrci sice z Holmese a Watsona udělali hláškující akční hrdiny, nezbavili je však Doyleovské aury a původních charakterů. Dvojka působí spíše jako nepovedená variace na Indiana Jonese, příběh (i na poměry popcornových blockbusterů) značně skřípe a ačkoli jsou některé akční scény velmi zajímavé (ve vlaku, přestřelka v lese), většina z nich se zvrhává v digitální onanii. Robert Downey jr. a Jude Law jsou pořád velmi slušní (i když z jejich ryzích postav už toho moc nezůstalo), s ostatními je to horší - Noomi Rapace to sice sluší a snaží se, nemá však co hrát, Stephen Fry působí skoro až rušivě a Jared Harris připomíná spíše venkovského bezelstného strejdu, než krále všech padouchů Moriartyho. Odlehčené vtipné scény (např. Sherlockovo domácí mimikry) dopadly nejlépe, i když opakování některých fórů (Watsonův pes) mě už štvalo. Tak za těch pár scén, dva sympaťáky v hlavních rolích a pistoli Mauser dávám 40%. (11.04.2020)

Kdokoliv tvrdí, že je Sherlock Holmes: Hra stínů nedivácký film, asi nikdy žádný nedivácký film neviděl. To už bychom mohli za nedivácký film považovat asi úplně každé dílo, které si trochu víc, než je obvyklé, pohrává s rozvržením syžetu a fabule, ať už tak činí naprosto zbytečně, jako třeba v The Social Network, nebo to má naopak určitou funkci, jako třeba v Občanu Kaneovi. Hra stínů samozřejmě naprosto ve všech ohledech odpovídá postupům uplatňovaným Hollywoodem již několik desetiletí, Hollywood ostatně málokdy vyprodukuje něco, co by se tamější tvorbě výrazněji vymykalo, a tento snímek není žádnou výjimkou. Divák se konec konců dočká odpovědi na všechny své otázky (ne, že by to bylo v Hollywoodu nutností, to není, jen reaguji na domněnky o nediváckosti filmu). To pochopitelně neznamená, že je scénář bez chyb a nikde nedrhne. To bohužel také ne. Hlavně u postavy cikánky (Noomi Rapace) je cítit, jak moc je její postava v celém filmu nadbytečná a "uplatnění" se dočká až v samém závěru - do té doby má sloužit jen jako potěcha pro oko mužského diváka. (10.03.2012)