Sherlock Holmes: Hra stínů

Být Gájem, po tomhle sbalím prachy a vypadnu! Vypadá to, že od té Madonny skutečně něco pochytil a od docela slaboduché, ale snesitelné jedničky mu ta nenápadná vyrážka na žaludu přerostla do třetího stádia. Toto je na hlavu postavené, dementní blábolení pokročilého syfilitika a velká, hnědá, páchnoucí hromada na hrobě mého oblíbeného spisovatele, které z žumpy nevytáhlo ani Bobíkovo charisma. Trojka se prý má jmenovat Scot Pilgrim proti Sherlocku Holmesovi a má to být zásadní manifest assbookové degenerace. Ryčí už udajně zvedl dávky kokainu a pilně pracuje na scénáři. Větší půlku už má hotovou poté, co náhodně vytrhl čtyři stránky z Psa Baskervilského, vytřel si s nimi prdel a prstem rozkreslil dechberoucí akční scénu s čínskými karatisty končící zhroucením Eiffelovky. (13.04.2012)

Obrovské zklamání. Po brilantním prvním Sherlockovi jsem čekala další parádní film plný akce, napětí.. A ono to tak vlastně bylo;výborné záběry, bitky, občas nějaké ty hlášky, takže kde je problém? Rozhodně v příběhu. Ten mě naprosto, ale naprosto nebavil a ještě v půlce filmu jsem si nebyla jistá, o co vlastně jde a jestli vůbec vydržím do konce. K tomu, jak to dopadlo s Irene se raději nevyjadřuji, protože to bylo pěkně odbyté. Celá zápletka je překombinovaná, vedlejší postavy totálně nezajímavé a jakoby toho bylo málo, humoru ubylo. Párkrát jsem se, myslím, pousmála. A to nádherná výprava ani pár zábavných šarvátek mezi Watsonem a Holmesem bohužel nevyrovná..Slabší tři *. (09.05.2012)

Berlínské vánoční intermezzo 2. Na počátku bylo slovo... mého muže, že nastal čas si taky jednou udělat večer bez společnosti potomka, o kterého bude pro tu chvilku vzorně postaráno, a zamávání dvěma lístky v ruce. Ritchieho předchozí výlet do holmesovského revíru se mi líbil, takže jsem projevila vzorně nadšený manželský souhlas. Ovšem zážitek z filmu v mnohém připomínal film samotný, přinejmenším v osudu nevěsty, která trčí v tmavé barabizně v Anglii, zatímco novomanžel si užívá líbánky v Evropě s někým úplně jiným. Hra stínů hraje stejnou hru jako řada sequelů, tudíž se oproti jedničce tlačí na pilu s dvojnásobnou silou, aniž by toho jaksi bylo tolik k přefiknutí. Pokud už v jedničce hrála zápletka druhé housle a ženské postavy byly víceméně zbytečné, tak zde si nevrzne ani zápletka, ani Irene s Mary (dámy prominou). Budiž. Homoerotický subtext přestal být subtextem, protože nazývat subtextem něco, co vás mlátí kladivem do hlavy, je trochu nepatřičné. To mi taky nevadilo, spíš naopak. Ale že se steampunková buddy-cop commedy zvrhla v pseudobondovku tak infantilní, že jsem co chvíli kontrolovala svůj hrudník v současnosti dosahující velikosti F (Fuj, to jsem se lek), jestli mi náhodou nepropukla samovolná laktace, to mi vadilo nemálo. Abych jenom nekritizovala, tak trio Downey-Law-Fry je k sežrání, ačkoli tradici, že v každém Ritchieho kousku se některý z bratří Holmesových svlékne, bych s dovolením omezila na Sherlocka, protože Downey v tomto ohledu přece jen smyslům lahodí víc, a jednotlivé scény, kupříkladu etuda s jedním mezkem pro bratra Sherlocka, jsou zábavné víc než dostatečně, jenom se nemůžu zbavit dojmu, že celek vykazuje podezřelou podobnost s ježčím gulášem, který přišel Holmesovi s Watsonem ve filmu tak k chuti, protože šťavnaté kousky remízují s flaksami a co chvíli si zapíchnete bodlinu do patra. Přežít se to dalo, ale musím bohužel konstatovat elementární fakt, že v době, kdy se na obrazovku vrátila druhá série Sherlocka pro 21. století, mi přijde tahle šachová partie Holmes kontra Moriarty, kde střelcům cuká prst na spoušti, koně jsou splašení, dámy se ocitají mimo šachovnici, věže se bortí v prachu a pěšci netuší, která bije, krapet zbytečná. Tentokrát to bohužel byl pat, Guyi, ale třeba se odveta vydaří líp... (05.01.2012)

Sherlockova hra stínů ve mě evokuje pocit, že Guy Ritchie se definitivně zaprodal zábavnímu průmyslu, nedočkáme se nápaditého scénáře, absurdního humoru ve znatelném množství, ani jiskřivé, vtahující zápletky. Děj se snaží působit megalomansky, jenže není schopen vzbudit patřičný divácký zájem - Moriarty je nevýrazná karikatura a jeho ďábelský plán je pro nás vzdálený a neosobitý. Film je spíše sled poměrně dynamických a dobře natočených scén, ve kterých se za každé situace snaží bavit Robert Downey. Jako povrchní, odpočinková zábava to stačí, občas uvidíme pěkné zpomalovačky, efektní bitky a do toho nějakou geniálně promyšlenou vychytávku. Ano, takový film nenudí, ale jméno Sherlocka Holmese si zasloužilo víc. 6/10 (02.05.2012)

Můj největší problém s tímto filmem byl jeho příběh. Příběh je slepenina snad všeho, ale bez většího smyslu. Bylo mi úplně jedno, co se zrovna ve filmu děje. Film se snaží působit chytře, ale ve výsledku je to celé strašně překombinované. Ty nicneříkající utahané dialogy mě po hodině už neskutečně otravovaly, dokonce jsem se v jednu chvíli přemáhala, jestli se dodívám do konce. Humor taky moc nefungoval a vlastně i to škádlení dvou hlavních hrdinů mezi sebou, na kterém stál celý první díl, mi už tady vůbec nesedělo. Robert Downey Jr. zachraňuje, co se dá, ale i on je středobodem několika trapných momentů (celá hrozná pasáž ve vlaku). Nemůžu upřít filmu jeho řemeslné kvality, na ten všudy přítomný digitál už jsem si zvykla, film obsahuje spoustu režijních nápadů a právě za to asi přidávám tu třetí hvězdu. Především za scénu v lese, která je jistě vrcholem filmu a taky za snahu o jistou osudovost (byť to ve finále stejně moc nevyšlo). Měla jsem už problém s prvním dílem, ale ten beru jako takový neškodný oddechový průměr, druhý díl je o dost slabší a třetí díl už nejspíše vynechám úplně. Velmi slabé 3* (15.04.2012)