Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Ramses, princ ve starém Egyptě, se za vojenského cvičení seznámí s krásnou Židovkou Sárou a stanou se z nich milenci. Proti princi intrikuje velekněz Herhor, protože mu vadí Ramsesův zájem o státní záležitosti – mohl by oslabit vliv kněží a zamezit jim dál hromadit poklady na úkor státu. Ramses se chystá dobýt Asýrii, aby tak obohatil svoji zemi, zatímco kněží se s Asýrií potají paktují. Mladý Ramses vyrazí v čele armády potlačit vzbouřené libyjské pluky, když ho zastihne zpráva o smrti otce faraóna a zavraždění Sáry a jejich malého synka. Ramses se rozhodně reformovat zemi a zabavit kněžím obrovské poklady, které schovávají v labyrintu. V situaci, kdy se Ramses rozhodne využít vojsko a vzít svatyni útokem, se proti němu velekněz Herhor postaví se zcela netušenou zbraní: těsně před zatměním Slunce začne v promluvě k vojákům a vzbouřenému lidu vzývat boha Amona. Přírodní jev, který vzápětí nastane, lidé chápou jako důkaz boží nemilosti. Nastává panika, faraón však další boj nevzdává… (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

dopitak 

všechny recenze uživatele

Jak tohle natáčeli zrovna Poláci a kde proboha? Aha, Uzbekistán to jistí. Základní kostým - natřít ksicht a tělo šedou. Problémem Faraona není nic jiného víc než stopáž. Jako výpravný příběh neuspěje tak jak by chtěl, jako historický epos je příliš mělký a zabírá krátké časové období, jako napínavý film nemá čím napínat. Pokud se nenatáčelo v teplých krajích, motivaci pánů Jerzyho a dalších nechápu. Erotika sice krátká, ale vítaná. ()

NinonL 

všechny recenze uživatele

Prusovo dílo jsem bohužel nečetla, ale příběh mladého pokrokového faraóna se mi líbil. Je to též film o střetu světské a církevní moci, kdy klér přerůstá panovníkovi přes hlavu a ten řekne dost. Film má skvělou výpravu, ale i obsazení. Jerzy Zelnik jako mladý faraón Ramses i jeho dvě milenky, židovská a asyrská, se ke svým rolím velmi hodí. ()

Reklama

d-fens 

všechny recenze uživatele

ocenenia : Oscar 1967 - Nominácia na najlepší zahraničný film ◘◘◘◘ MFF Cannes 1966 - súťažný výber ◘◘◘◘ Slabšie 4*, a to určite nie za výborné spracovanie, ale za pre mňa dosť nejasné (alebo možno jasné, ale potom neprijateľné) posolstvo..... a keď som sa dočítal, že pôvodné literárne dielo od Boleslawa Prusa bolo obdivované Stalinom, tak neviem neviem, či časom neznížim na 3* :) http://en.wikipedia.org/wiki/Pharaoh ()

liquido26 

všechny recenze uživatele

Náročný a vyčerpávající spektákl, který má po vizuálně stránce jen málo chyb, obsahuje některé dokonale působivé scény (zatmění slunce například), ale příběh je děsně zdlouhavý a užvaněný. Polština mi tam vůbec neseděla. No a na rozdíl od jiných kolegů jsem neměl pocit, že se dívám na hollywoodský spektákl. Do něj to mělo hodně daleko. Nevím no, na jednu stranu to bylo realističtější, ale na mě ta chladná a odtažitá atmosféra prostě nepůsobila. ()

majo25 

všechny recenze uživatele

Jedná sa o pozoruhodný veľkolepý film, veľkolepý svojou výpravou, kulisami i davovými scénami. Až sa nechce veriť, že film s takouto historickou tématikou a aj veľkoleposťou vznikol v Poľsku. Technicky je tiež na vysokej úrovni, v tomto smere aj spolu so stavbami v pozadí mu možno len málo čo vytknúť. Škoda preto, že dej posobí strnulo, má pomalé tempo a spolu s dlhosiahlou stopážou viackrát nudí. Zachraňuje to celková atmosféra, ale aj niektoré sporo odeté Poľky. ()

Galerie (22)

Zajímavosti (7)

  • Téměř po každé noci, ale i v průběhu dne, byly filmové rekvizity zasypány pouštním pískem a scéna se musela i několikrát denně obnovovat. (ČSFD)
  • Převážnou většinu komparzu tvořili obyvatelé Uzbekistánu, kteří se po malých úpravách nejvíce podobali starým Egypťanům. (ČSFD)
  • Podmínky pro natáčení byly často velmi kruté. Teplota přesahovala i 60 stupňů. (ČSFD)

Reklama

Reklama