Obřad

Hrozně mdlej vymýtačskej horor. Já ty vymýtačský asi nemusím tak nějak obecně, ale třeba pár Vymýtačů Ďábla mi přišlo celkem obstojnejch a lepších než tohle. Lepší než tohle je snad i Krvavá sklizeň. Problém je, že v Obřadu není vůbec žádnej zajímavej nápad, pokud nepočítáte jako originální myšlenku hlavního hrdinu, co pochybuje (!!!) o svojí víře, no ho hó, to tady ještě nebylo! Do toho pár triviálních záběru na posedlý, trocha much, žab a koček, no prostě všechno, co je profláklý a nudný. K tomu všemu je hlavní hrdina dost nevýraznej a jeho osudy mě absolutně nezajímaly, Braga lepší ale taky zrovna neoslňuje. Že se tam mihnul Hauer považuju za plus, ale jeho role byla tak malá, že byla spíš takovým pár-sekundovým vytržením z otupění. Většina mýho skóre jde Hopkinsovi, kterej to uhrál nadmíru dobře, ale tady se snad ani nemusel tak snažit. Nemá cenu sledovat. (10.01.2012)

Ač sir Hopkins jako neortodoxní exorcista spaluje žáby v kamnech, přijímá telefonní hovory vprostřed obřadu a spojovacím materiálem na rekonstrukci kůlny se nechává zásobovat od posedlých pacientů, bylo pošetilostí si myslet, že utáhne všechno sám. Když pominu Řím a C.Hindse, jsou ostatní pouhým komparsem, hustota atmosféry vykazuje spíše sestupnou tendenci a pak je tu sterilní práce scénáristy, za kterou by zasloužil přes hlavu posledním vydáním vatikánské organizační směrnice Rituale romanum. Håfström je bez diskuze zručný řemeslník, ale vstoupil do něj zlý démon. Netřeba na Švéda cákat svěcenou vodu, přikládat krucifix na čelo a kurtovat ho k režisérské židli, aby prozradil jeho jméno. Já jej znám… Říká si Hollywood… (05.08.2011)

Typická "håfströmovská" rutina, kterou čas od času pročísne závan atmosféry a dobrého hereckého výkonu (finální vymítání), ale jinak kde nic tu nic. Colin O'Donoghue nemá charisma a ke všemu má svoji postavu napsanou tak hloupě (dvě hodiny sleduju, jak lidi dělají psí kusy, ale pořád si budu kecat svoje), že budete kulit oči v sloup častěji, než kolikrát se ve filmu vyhánějí čerti. A že se to děje sakra často. 5/10 (03.09.2011)

Na rovinu - raději mám filmy, jako je Vymítač ďábla či Omen. Přesto mě Obřad zaujal - výkonem A.Hopkinse, skvělou hudbou - příkladná ponurost a smyčcové přívaly chvílemi připomínaly filmy historické, fantasy, ale i Coppolova Draculu a působivou kamerou. Smysl pro detail, jenž se v rostoucí nabídce akčních a překotně střihaných filmů vytrácí, šerosvitná kamera, Řím plný tajemství a stupňující se pocit ohrožení. Hlavní hrdina, student Michal, se neochotně a s obtížemi nechává přesvědčit o věcech mezi nebem a zemí. Tvůrci však jako by sami nevěděli, zda točit film fantastický, nebo se snažit o maximální reálnost. Sám divák je pak chvíli co chvíli přesvědčován, že vládce pekel existuje, aby vzápětí viděl, že nejspíš není, a znovu dokola. Škoda nevyužití některých motivů - například kočky jsou v Římě všudypřítomné, ale jen tak pobíhají. Přitom odpradávna jsou spojeny s magií a ďáblem. Horror ne, mysteriozní psychologické drama ano. (18.08.2011)

Chtěla jsem se zdržet komentáře, nejsem dostatečně fundovaná v oboru, ale přesto si pár slov nakonec nebo na začátek?neodpustím. Z pozice strachu, jak nám byl film naservírován, nemůžu popřít nic z toho, o čem se zde jednalo. Jako totální laik v naboženských praktikách pozoruju stejně ujetou tendenci znázorňovat ďábla jako hnusáka, jenž kleje, je metamorfózní, má odporné nehty a přeje všemožným zvrhlostem, jako si představovat srandovního nafouklého ufouna v zeleném s tykadlama. Obojí je hluboce zakořeněné a není síly, spíš ochoty nějak to změnit. Proč taky, když propaganda funguje jak má a vše se děje ve prospěch něčí vyšší mocnosti. Já si teda víc než cokoli jiného představuji démona i samotného satana jako nádhernou přitažlivou bytost s těmi nejlepšími úmysly. Každopádně jsem chytřejší o význam slova exorcismus. (30.12.2012)