Panství Downton

52/52 Popularita tohoto seriálu je příliš velká na to, abych nebyla skeptická. Viděla jsem už mnohé velké dobové seriály, mezi ty nejlepší počítám Salón Eliott, který se nese v podobném duchu jako Upstairs, Downstairs, samozřejmě. Pro někoho, kdo si myslí, že v Downtonu objevil cosi nového, je to poněkud frapantní, ale když si odmyslím ten všeobecný hype, zůstane vcelku sledovatelná show o tom, co se děje nad schody a pod schody. Znovu si projdeme tím vývojem v britské společnosti po roce 1912 a pokud vydržíme, prožijeme i četná dobrodružství bouřlivých 20. let, která samozřejmě nebyla tak bouřlivá, jak by člověk doufal, že. Ale od toho máme zase jiné příběhy, situované mezi střední třídu nebo uměleckou smetánku kontinentální Evropy nebo Severní Ameriky. (18.02.2019)

Čítam tu niečo o sofistikovanom rozprávaní, ktoré využíva thrillerové prvky, čítam tu o dokonalej kostýmovej dráme, o distingvovanosti a inteligencii, vidím tu štvor- a päťhviezdičkové hodnotenia svojich obľúbených užívateľov a nestačím sa diviť. Ešte že mám naliaty svoj čaj... Pochopím, keď to povie taký JFL, tomu zmäkol mozog pri organizovaní festivalu brakových filmov, ale takýto všeobecný chválospev som nečakal. A možno som mimo ja. Istý čas som uvažoval či všetky tie telenovelovité postupy v podobe totálne prepiatych reakcií postáv, brakových zvratov (zafačovaný, vraj mŕtvy "kvázi-brat" sa po rokoch objaví na prahu domu a potom zmizne), manipulácií zlodušských rozmerov (komorníkova manželka a jej snaha zničiť manželovi život) a prekvapivých odhalení, nie sú myslené ako vtip. Ale zistil som, že nie. Zistil som, že to je vlastne len sofistikované rozprávanie, ktoré využíva thrillerové prvky. Za takýto eufemizmus by v politike priam vraždili. Dobre, milo ufrflaný konzervativizmus a ludizmus Maggie Smithovej mi bol extrémne sympatický, vlastne len kvôli nej som to vydržal pozerať do štvrtej série. Ona jediná so svojimi hodnotami vlastne stála v skutočnom konflikte a v opozícii voči prichádzajúcej dobe. Ale od Britov by som predsa len čakal trochu viac, najmä po skúsenostiach s Ivoryho adaptáciami Forsterových románov alebo s Návratom na Brideshead a Ságou rodu Forsytovcov. Dowton Abbey tu naozaj vychádza len ako hra na distingvovanosť, suchosť, inteligenciu a aristokratické hodnoty, pretože v jadre je to číro obchodnícka a okatá snaha zaujať diváka všetkými dostupnými a najmä vulgárnymi a šťavnatými prostriedkami. Ak by bola snímka zasadená do ružových záhrad alebo argentínskych plání, všetci by okamžite rozdávali odpady. Pokiaľ by niekto mal chuť na tematicky (zánik starého sveta šľachty a nástup sveta nového) a žánrovo (kostýmová melodráma) sčasti podobné diela, akurát bez "moderného" a "sofistikovaného" rozprávania, odporúčam mu Viscontiho Geparda a Ivoryho Súmrak dňa. Viem, nie sú to seriálové rodinné ságy, pracujú s inými naratívnymi postupmi, ale platí, že hovoria prakticky o tom istom a lepšie - pretože aj svojou formou sprítomňujú niečo z odchádzajúceho sveta a nerobia z toho len trápny, telenovelovitý spektákel. Nuž a potom je tu iný súčasný seriál, ktorý taktiež sleduje reakcie aristokracie na meniacu sa dobu, a to v spojení s rodinnými problémami - The Crown (a áno, aj v tomto prípade ide o trochu iný žáner). (02.09.2021)

Miluju dobová dramata, miluju Anglii a miluju i její historii - takže se mi DA nemůže nelíbit. Pravdou ale je, že zpočátku cesta k zamilování si jej byla vcelku trnitá. Atmosféra je podmanivá, ale první díly nejsou až tak nadprůměrné a poslední epizody třetí série jsou chvílemi dosti nezáživné. Dovedu si představit, že kdyby se jednalo o další dítko BBC, bylo by to ještě o kus lepší a propracovanější. Služebnictvo mě ale nesmírně baví - konečně seriál, kde neběhají jen jako němí, ale mají své sny, mozek, city a ambice. A v čele s intriky Thomase a Mary je to hodně zábavná podívaná. Přestože mi tahle soap opera učarovala, jedná se o naivní pohádku; vztahy mezi panstvem a služebnictvem se i historikům zdají směšné a je pravda, že občas se načapu, jak nedůvěřivě vrtím hlavou, když se jeho milost až příliš zajímá o zájmy služebnictva. :) Jak jinak bychom ale mohli milovat lady Mary nebo Lorda Granthama, že ano. (25.04.2013)

Nabídněte si lahodný britský černý čaj s mlékem a staňte se členy či členkami panství Downton, ať už se budete cítit lépe mezi těmi nahoře či dole. Snad vám přiroste k srdci stejně jako mně a bude vám zatěžko ho opouštět. Seriál se odehrává na počátku 20. století a hýří tedy šarmem a elegancí a i přes všechny nevídané novinky, kterým se postupně otevírají dveře, se lpí na osvědčených tradicích. Jak už zde bylo zmíněno, tento seriál svou úrovní vybočuje ze všech těch, co se v poslední době objevují, plných vulgarit a intimních scén. Žádný z obyvatel Downtonu si nezasluhuje, abych si ho neoblíbila, neboť se všichni projevují lidsky a nemyslím si, že by byly černobílé. Nevidím důvod, proč bych měla hanět druhou sérii, neboť mi nepřišla ničím odlišná od té první, takže pokud jste si Downton v první sérii skutečně oblíbili, dle mě se těch dalších nemusíte bát. (25.03.2012)

Úchvatný historický seriál s příchutí červené knihovny. 1)  Atmosféra doby se mi zaryla hluboce pod kůži. Nejlepší je v první řadě, později jsou už staré zlaté časy rozmělněny válkou a poválečnými společenskými změnami. Tato "konzervativní idylka" (gudaulin***) je vzpomínkou na časy, kdy šlechta šlechtí a služebníci slouží, všechno je jak má být a lidi jsou šťastni._____ 2)  Jasně, že vím, že to tak většinou nebylo a ani být nemohlo. A je to snad důvod, proč bych měl podobné výtvory odmítat? Pohádky taky sleduji s chutí a se zájmem, i když vím, že tak to v životě nechodí. Konec konců i na Ženu za pultem koukám s nostalgickou vzpomínkou, přestože stylizace (jinak řečeno lživost) díla doslova bije do očí. Ale řekněte, nebylo by krásné, kdyby to bývalo takhle bylo?_____ 3)  Dějově bohatý scénář (bravo, pane Fellowesi) si hravě poradil i s nejrůznějšími překážkami (například odchod Dana Stevense ze seriálu), ačkoli chvílemi mi dějové zvraty přišly jen málo uvěřitelné. Ale o to přece nejde. Julian Fellowes stvořil svět plnokrevných postav, které máme rádi nebo nesnášíme, které někdy jednají podivně a nepochopitelně, ale i tak jsou nám blízké, protože jsou jako my, jsou lidské. Přijal jsem je do svého domova, bydlí tu s námi, a my se oplátkou trápíme a radujeme s nimi. Co by si mohl scenárista přát víc?_____ 4)  Nezapomenu na lady Mary a lady Edith s jejich věčnou vzájemnou válkou a nešťastnými láskami, šaramantního Matthewa Crawleyho i Toma Bransona a z paměti mi nikdy nevymizí neobyčejně charismatická Violet, hraběnka vdova, jejíž sarkasmy mě budou provázet mým dalším životem. Dolní patro zastupuje majestátní majordom Carson se svým ženským protějškem přísnou, i když útěšnou paní Hughesovou, svérázná paní Patmorová i přesvědčivě hloupá holka pro všechno Daisy a hromada sluhů, z nichž mimořádnou pozici zaujímá úskočný nafoukanec Thomas Barrow._____ 5)  U podrazáckého Thomase mě poněkud mrzí, že jeho homosexualita je svázána s mizerným charakterem, i když chápu, že tím scenárista chtěl zdůraznit, jak ostrakizace působí na povahu člověka._____ 6)  Pěkné herecké výkony odvádějí 62letý Jim Carter (majordom Carson), 57letá Lesley Nicolová (kuchařka Patmorová) či 76letá Maggie Smith (hraběnka vdova)._____ 7)  Ani na přitažlivé kluky nezapomenu. Výrazný 26letý Theo James (Turek Pamuk) se sice objeví jen na pár minut, ale zamotá hlavu mnohým po několik řad. 28letý Dan Stevens (Matthew Crawley, dědic panství) v průběhu let tloustne a hubne, ale šarmu mu to neubírá. Rovněž 29letý Ir Allen Leech (šofér Tom Branson) stojí za zmínku. A pak  je tu 24letý Thomas Howes (sluha William), 24letý Ed Speleers (sluha Jimmy), 25letý Michael C. Fox (sluha Andy) a 22letý Matt Milne (sluha Alfred)._____ 8)  Věk protagonistů uvádím k roku prvního výskytu v seriálu._____ 9)  Viděl jsem všech šest řad. (19.03.2022)