Panství Downton

52/52 Popularita tohoto seriálu je příliš velká na to, abych nebyla skeptická. Viděla jsem už mnohé velké dobové seriály, mezi ty nejlepší počítám Salón Eliott, který se nese v podobném duchu jako Upstairs, Downstairs, samozřejmě. Pro někoho, kdo si myslí, že v Downtonu objevil cosi nového, je to poněkud frapantní, ale když si odmyslím ten všeobecný hype, zůstane vcelku sledovatelná show o tom, co se děje nad schody a pod schody. Znovu si projdeme tím vývojem v britské společnosti po roce 1912 a pokud vydržíme, prožijeme i četná dobrodružství bouřlivých 20. let, která samozřejmě nebyla tak bouřlivá, jak by člověk doufal, že. Ale od toho máme zase jiné příběhy, situované mezi střední třídu nebo uměleckou smetánku kontinentální Evropy nebo Severní Ameriky. (18.02.2019)

Snad protože je mi začátek dvacátého století odjakživa ve filmové či seriálové řeči něčím nevysvětlitelně blízký, snad protože Julian Fellowes dokáže tvořit charaktery tak, že jim od pilotního dílu fandím z plných sil, snad protože můžu některé z nich téměř nenávidět a po příchodu postav nových právě ty staré objevovat v nových rovinách a žasnout nad vývojem jejich charakteru. Snad pro to všechno je tohle velkolepé panství snovým, uplakaným, rozesmátým a zkrátka dokonalým místem, které mi ve všech labužnicky vypulírovaných šesti sezónách přijde snad nejpřitažlivější seriálovou lokací. Od nejmenších každodenních starostí po světovou válku. Od hlavy rodu po nejposlednější služku. Láska na první pohled. (09.10.2017)

první série --- Precizní příspěvek do žánru seriálových melodramat spojuje povrchnost kostýmních epopejí s precizně vystavěným moderním vyprávěním. Ačkoli příběhy zpravidla neobsahují žádné vyloženě dramatické konflikty či nervy drásající zvraty, vyprávění proměňuje nekonečné dialogové pasáže do série důmyslně gradujících sekvencí. Scénář přejímá postupy soudobých thrillerů s mnohočetnými deadliny a souběžně se vyvíjejícími liniemi, ale aplikuje je na v zásadě bezstarostný a titěrnými třenicemi prodchnutý život nižší šlechty a služebnictva. "Downton Abbey" představuje ideální průnik moderní aktualizace a tradičních postupů - na jednu stranu přichází se sofistikovaným vyprávěním, ale současně se drží osvědčených charakterových vzorců. Nicméně z ideologického hlediska se jedná o v zásadě proradně konzervativní dílo, které pohled na aristokracii zdánlivě zlehčuje a místy až zesměšňuje, ale současně idealizuje tvrdý třídní systém a prezentuje ho jako oporu společnosti - jakási sociální nerovnost s lidskou tváří. Prostě všichni kromě zavilého gaye a staropanenské megery se můžou přetrhnout, aby svým svatouškovským lordům a dámám udělali první poslední. A jak se mají všichni rádi a táhnou za jeden provat napříč sociální propastí. Prostě stejně jako si Východoevropané zpětně se slzou v oku idealizují komunismus ostalgickými projekty jako "Vyprávěj", tak i Angličané s kombinací klapek na oči a růžových brýlí oslavují život v systému sociální nerovnosti. ----- První série měla novum ve spojení kostýmního melodramatu s dobovým historickým kontextem, který dával konfliktům postav zdání naléhavosti. V druhé sérii přišla válka, která konečně do světa panského sídla vnesla osudovější problémy. Třetí série představuje návrat do zajetých kolejí, jenže mechanismy maskující precizní vykonstruovanost dialogů a dramaturgie už tentokrát nefungují. Líbezná fasáda je pryč a zůstává jen jedna velká habaďůra, která si sama svou vycizelovaností podráží nohy. S čtvrtou sérií již padá i veškerá předchozí midcultová noblesa a ke všem neduhům předchozí série se navíc přidává přímočaré soapoperové citové vydírání, když scénárista nechává hned několik postav (v čele s Annou, z níž se definitivně stala až sadisticky trýzněná figura) drasticky trpět, aby tím vytvořil zcela vágní zdání dramatičnosti, a babrá se v tom napříč všemi díly. ----- 1. série - 7/10, 2. série - 8/10, 3. série - 5/10, 4. série - 3/10, 5. série - 3/10, 6. série - 3/10 (02.12.2011)

Rosamund Pilcher: Downton Edition. Tohle přirovnání je bohudík jen jedním aspektem tohoto seriálu z edvardovské éry. Postavy žijící na venkovském panství sice řeší problémy jak vystřižené z červené knihovny, ale výborný scénář, herecké výkony a dokonalá hudba povyšují celý seriál na vytříbené drama. Downton je ensámblový seriál v pravém slova smyslu, protože každý herec dostane svůj prostor a taky ho řádně využije. Seriál navíc věrně dokumentuje sociální poměry v tehdejší Anglii. Je možná škoda, že příběh neukončili 1. řadou. 2. řada totiž postrádá drajv té první. Hlavní premisou je tentokrát 1. sv. válka, což je filmově docela dost vyčerpané téma, které nenabízí nic nového. Nekonačná romance Mary a Matthewa je taky na facku. Downton Abbey ale musím nechat jedno, a to je, že si své diváky dokáže udržet, i já jsem totiž podlehla jeho kouzlu. (16.10.2011)

Důvod, proč jsem se na něj začala dívat je jednoduchý a u mě dosti obvyklý, i když vím, že vůbec ne chvályhodný... Velmi správně… Herec v jedné z hlavních rolí. A důvod, proč se mi seriál tolik líbil? Jistě, že týž... ;-) No a pokud budete mít zájem zjistit více, nahlédněte do mého deníčku, kde naleznete i podrobné hodnocení jednotlivých řad. První řada byla lepší druhé, a čtvrtá horší třetí, tak jen doufám, že ten pokles nebude v další pokračovat a nadšení, s nímž jsem sledovala seriál v úvodu nebude vystřídáno rozčarováním či dokonce pozastavením jeho sledování… Seriálu Řím taky stačily jen dvě série, a jak tak pozoruju osudy ostatních původně zdařilých seriálů, díky Bohu za to… (10.09.2013)