Režie:
Richard FleischerKamera:
Ernest LaszloHudba:
Leonard RosenmanHrají:
Stephen Boyd, Raquel Welch, Edmond O'Brien, Donald Pleasence, Arthur O'Connell, Arthur Kennedy, Barry Coe, Ken Scott, James Brolin, William Redfield (více)Obsahy(2)
Agent CIA Grant pomůže československému vědci Janu Benešovi utéct do Spojených států. Avšak tam Beneše málem zabijí nepřátelští agenti a vědec zůstane v kómatu s poraněným mozkem. Americká armáda má eminentní zájem na tom, aby Beneš žil. Vědec totiž zná způsob, jak vyřešit problémy spojené s novým vynálezem, použitelným v armádě i v lékařství. Tím vynálezem je schopnost zmenšit věci i lidi na velikost mikrobu a dopravit je například do lidského těla. A právě to nyní tým specialistů udělá. Grant se musí jako bezpečnostní dohled přidat ke čtyřem odborníkům, kteří jsou ve speciální ponorce dopravení injekční stříkačkou do Benešovy tepny. Jejich cílem je proniknout do vědcova mozku a tam laserem uvolnit nebezpečnou krevní sraženinu. Jenže brzy nastanou nečekané problémy. Pro výpravu miniaturních vědců začíná závod s časem, s Benešovým imunitním systémem i s neznámým sabotérem… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (82)
Na svou dobu velice pěkná sci-fi a hlavně zábavná a lehce poučná. Mínusem je Donald Pleasence. Ne že by byl špatný, je to prvotřídní záporák, a to je právě ten problém. Po pár minutách vám je jasné, kdo je tajný záškodník. A také škoda Rachel, která je sice velice půvabná, ale hereckého prostoru moc nedostala. ()
Príbeh sám o sebe moc nenadchol - často až príliš jednoduché, priamočiare, s vopred jasným rozuzlením, ktoré má prísť v závere (min. čo sa toho záškodníka týka)... No na druhú stranu film má na svoju dobu slušne zvládnuté trikové efekty, peknú kameru, výpovednú hodnotu v podobe bohatých informácií o biológii ľudského tela a nádhernú Rachel Welch. Aj keď myslím, že jej herecké umenie je trocha nadhodnotené, teda minimálne v tomto snímku. Lepší priemer. 65/100 ()
Já tedy nevím, jakým dojmem film zapůsobil na diváky v době svého vzniku, ale mě dnes nadšením zrovna nenaplnil. A nešlo jen o trikovou složku, která dnes vypadá vážně chabě, protože i triky si musely projít svým vývojem (a já mám pro to pochopení); tím, co mi opravdu vadilo byl velice slabý příběh. Scénáristé se v tomto případě opravdu nevytáhli, takže mě děj po celou dobu hlavně nudil a při každém dalším vysouvání a zasouvání nulového modulu už jsem skřípal zuby v tichém zoufalství. Alespoň trochu mě z nudy vytrhla přítomnost československého odborníka na zmenšování armádních svazků i skutečnost, že se členem posádky ponorky stane klaustrofobik, ale pak už se jen nezáživně putovalo a u toho jsem se bavit prostě nemohl. Všechny akční scény byly navíc natočeny takovým způsobem, že postrádaly jakékoli napětí, takže můžu zodpovědně prohlásit, že tento výlet už nikdy nepodniknu. Jediným opravdu zajímavým momentem byl první boční pohled na Proteus; ihned mě napadlo, jestli je podoba s Me 163 čistě náhodná. / Poučení: Pozor! Až ti někdo někdy řekne, že by se ti chtěl dostat do hlavy, může to myslet doslovně. ()
Tahle „scifárna“ možná v době vzniku dokázala na tehdejší publikum zapůsobit, u současného diváka je však tato šance mizivá. Jestli bych měl jmenovat alespoň něco, kvůli čemu se má na tenhle film smysl dívat (i když ho rozhodně nedoporučuju), byl by to Donald Pleasence a alespoň po nějakou část stopáže docela solidní detektivní složka filmu hledající sabotéra ve vlastních řadách, to je bohužel vše (ok, pánská část publika by si ještě teoreticky mohla přidat Raquel Welch v upnuté kombinéze, ale popravdě řečeno, spíš mě ty detailní záběry na ni nutily k úsměvu, než aby ve mně vyvolávaly nějaké choutky). A vůbec celý film na mě působil víc směšně než jakkoliv napínavě nebo nějak zvlášť zajímavě, až ať už šlo o slabé triky (i na tehdejší dobu), scénáristické berličky (zvláště náhlé prosvícení myslí obou vojenských pohlavárů mě málem sundalo ze sedačky) nebo pojetí času (ještě bych snad byl ochotný přistoupit na to zpomalené odpočítávání v lidském těle, i když opravdu jen s velkým sebezapřením, ale v žádném případě ne tomu, které probíhalo v laboratoři). A jako Čech nevím, jestli se mám stydět za hloupost tvůrců nebo naopak být potěšen tím Benešem (asi jenom někdo hodně naivní může tvrdit, že pojmenování postavy po našem druhém prezidentovi byla úplná náhoda). V každém případě to vidím pouze na 2*, docela slabota. ()
Asimov novelizoval scenar (nikoli naopak, jak by se mohlo zdat) a snazil se napravit velke chyby na konci, ktere film srazi dolu. Jinak je ale namet velmi zajimavy a i technicke zpracovani lze po 40 letech brat jako velmi kvalitni, ne nadarmo za ne dostali oscara. Film si primo rekl o spoustu predelavek a parodii, od daleko komedialnejsiho Innerspace, po Simpsnovi (skoda, ze Rachel nebyla rozleptana kombineza steje jako Marge). A nesmim zapomenout na velmi povedenou stejnojmenou hru na Spectru. 65% ()
Galerie (98)
Photo © Twentieth Century-Fox Film Corporation
Zajímavosti (16)
- Pulsujících efektů dosahoval vrchní kameraman Ernest Laszlo použitím sotisfikovaných mnohobarevných světel za průsvitnými dekoracemi. (Epistemolog)
- Režisérovi Richardu Fleischerovi se při práci na filmu velice hodila krátká lékařská příprava, kterou absolvoval na vysoké škole. (ClintEastwood)
- Ve scénáři byla i závěrečná scéna, v níž si doktor Beneš (Jean Del Val) už nepamatuje na svůj princip miniaturizace. Nebyla však nakonec použita. (Terva)
Reklama