Režie:
Woody AllenScénář:
Woody AllenKamera:
Darius KhondjiHrají:
Owen Wilson, Rachel McAdams, Marion Cotillard, Kurt Fuller, Mimi Kennedy, Michael Sheen, Alison Pill, Adrien Brody, Sonia Rolland, Léa Seydoux, Kathy Bates (více)VOD (1)
Obsahy(3)
Mladý pár Gil (Owen Wilson) a Inez (Rachel McAdams), který se má na podzim brát, přijíždí s jejími rodiči do Paříže. Gil je nevýznamným spisovatelem, který miluje Paříž a chtěl by se sem po svatbě přestěhovat. Ovšem Inez jeho romantickou představu nesdílí a nemyslí si, že toto město bylo ve 20. letech minulého století zlatým věkem. Jednoho večera jde Inez se svými přáteli tancovat a Gil se prochází noční Paříží. Jeho půlnoční zážitky mu odhalí Paříž v jiném světle a ovlivní nejen jeho budoucí život. Žije v iluzi, kterou lidé někdy trpí a domnívá se, že život ostatních lidí, by byl pro něho daleko lepší. (oficiální text distributora)
(více)Videa (9)
Recenze (1 343)
|| Scenár: Woody Allen | Hudba: Woody Allen | Produkcia: Letty Aronson, Stephen Tenenbaum, Jaume Roures | Distribúcia: Pathé (UK/France), Sony Pictures Classics | Štúdio: Mediapro, Gravier Productions | Rozpočet: 30 miliónov $ | Tržby: 107,100,000 $ || Pri tomto filme si človek uvedomí, že Allenove filmy sa jednoducho nedajú opísať alebo vyrozprávať. Musia sa vidieť. Žial, nič iné napísať ani nemôžem, pretože by to bolo spoileriodné, čo len podškráva kvalitu scenára a nevypočítateľnosti. Humor znamenitý jak vždy. A negatívum? Tiež nič nepoviem: prezradil by som aj tým príliž veľa :) Ps: McAdams, Cotillard, Brody úžasný, Corey Stoll fenomenálny. | Videno v Palace Cinemas Praha, Slovanský Dum, 22.9.2011 | ()
Velmi milý film. Není dokonalý a atmosférou podobné Purpurové růži z Káhiry se rovnat nemůže, ale sledoval jsem ho hodinu a půl s permanentním úsměvem, a to je třeba ocenit. Woody Allen ve scénáři jako by spojil kouzlo dvou svých krátkých povídek - Vzpomínek na dvacátá léta, v nichž líčí, co zažil s Hemmingwayem, Steinovou, Picassem, Toklasovou a dalšími, a excelentní Postavy Kugelmasse, jejíž hlavní hrdina začne díky iluzionistovi zahýbat manželce s paní Bovaryovou. Půlnoc v Paříži je příjemné pokoukání, které sice mohlo být propracovanější (hlavně pokud jde o onu knihu, kterou si Gil koupí a v níž si o sobě čte), jenže jeho myšlenka o touze žití v jiných dobách na úkor přítomnosti a hlavně jeho závěr je tak krásný, že skoro všechny výtky nakonec musely stranou. ()
Woody Allen si zaslouží poklonu, myslím, že kdyby prohlásil, že jde do důchodu, všichni by mu zatleskali za jeho kariéru a přáli mu už nějaký ten odpočinek. Jenže on je stále nejproduktivnějším tvůrcem a nutno podotknout, že ty filmy jsou stále dobré. Půlnoc v Paříži je příjemný a pohodový film, u kterého jsem se dobře bavila. Vynikající nápad, vlastně Woody tento žánr romantická komedie pojal zase trochu jinak a ono to vážně zafungovalo. Při odchodu z kina jsem si říkala, že bych nejraději hned sbalila kufry a jela hledat tu uličku v Paříži, kam každou půlnoc chodil i Gil. Výborné herecké obsazení, Owen Wilson mi tady strašně sedl, snad jedna z jeho nejlepších rolí posledních let. Rachel McAdams si svou postavu rozmazlené snoubenky vyloženě užívala, vrcholem však byl part Adriena Brodyho. Půlnoc v Paříži můžu doporučit, je to skvělý film na útěk od reality a pokud Woody bude točit i nadále tak příjemné filmy, tak vlastně ani nechci, aby do toho důchodu šel, protože vím, že alespoň jednou ročně bude film, na který se můžu opravdu těšit. ()
Rozhodně ne lepší než některá slavná díla Woodyho Allena, jenže pořád mnohem vtipnější než 90% toho, co se normálně pod označením komedie dostane do kin. Ze subjektivního úhlu pohledu mi navíc velmi sedělo i zasazení do 20. let, ke kterým chovám podobně vřelý vztah jako hlavní hrdina. A tato úměra 'čím více máte rádi dobu Cola Portera či Ernesta Hemingwaye, tím bližší vám bude Půlnoc v Paříži' platí nejspíše i obráceně; vtipy jsou totiž většinou postaveny na charakterech, díle nebo názorech historických osobností, které filmem projdou, a pokud člověk slyší slovo 'surrealismus' poprvé v životě, velký úspěch se očekávat nedá. Shrnuto, podtrženo: Woody Allen natočil v některých momentech možná scénáristicky lehce nedotažený film (především cestování časem by u š'touravého diváka vyvolalo množství otázek, protože ať už Gil v minulosti udělá cokoliv, přítomnost je neustále stejná), pořád je ale Půlnoc v Paříži jedna z nejpříjemnějších komedií, co jsem v kině za poslední rok viděla. A to rozhodně není málo. [MFF Karlovy Vary 2011] ()
Na první pohled není film ničím objevným, ale hlavní zápletka je orginální a zajímavá, k tomu si přičtěte velmi příjemnou atmosféru 20. let, decentní humor, denní a noční Paříž a dostanete slušnou 4* podívanou. Je vtipné pozorovat postavu Wilsona, ktera způsobem vyjadřování až nápadně připomíná režiséra Allena, možná, že Woody mohl obsadit do role sám sebe. Z vedlejších postav mě pobavil Adrien Brody alias Dalí, Marion Cotillard mi zase přišla velmi přesná. Za zmínku také stojí výtečný soundtrack, navíc krátká nahrávka Belle nuit, ô nuit d'amour, kterou zbožňuju už od filmu Život je krásný, v instrumentální podobě moc potěšila. Škoda jen, že až na několik výjimek jsem představené osobnosti neznal, jinak by se mi film líbil možná ještě víc. ()
Galerie (44)
Zajímavosti (25)
- Autor snímku Woody Allen uvedl, že nejdříve vznikl název filmu. Až poté teprve začal přemýšlet nad tím, o čem by mohl příběh být. (oje)
- Na jednom z plakátů k tomuto filmu je použita část obrazu Vincenta Van Gogha "Hvězdná noc" z roku 1889. (Slonik86)
- Kvôli pracovnej vyťaženosti musela herečka Jennifer Morrison odmietnuť rolu Inez (Rachel McAdams). (pancoyote)
Reklama