Tah pěšcem

Něco o Bobbym Fischerovi. 1) Snad každý génius je současně v něčem deficitní - velmi často je to v sociální inteligenci, ve sklonu k paranoie či schizofrenii a podobně. C´est la vie._____ 2) Každý životopisný film, který má obsáhnout větší životní rozpětí, trpí jakousi výpovědní insuficiencí - prostě je to víc dokument, než skutečný film. Nezbytná selekce toho, co ukáže, vede ke zjednodušení a zploštění výpovědi. Přihoďte subjektivní vnímání tvůrců (co oni považují za důležité, jejich volba herců a atmosféry) a vznikne dílo, které lze označit za inspirované životním příběhem toho či onoho, ale určitě ne za popis jeho života._____ 3) Platnost obou uvedených skutečností názorně předvádí film Tah pěšcem._____ 3) Celkem přehledné info k věci uvádí česká Wifi._____ 4) 39letý Tobey Maguire (Fischer) vypadal mladě a svěže. (10.12.2020)

Parafráze na jeden velmi vtipný meme říká, že největší problém s šachy může pocítit člověk, když si uvědomí, že šachům se věnují stovky let stovky lidí s mnohem větším IQ, kteří je tisíce hodin studují a studují. Když proti nim vytáhnete někde pěšcem, konstatují: "Ááá, bulharské salto." Když jim seberete koně střelcem, zahlásí: "Au, začátečnická chyba, takhle zahrát francouzskou variaci na Belkovičovu ponožku. Ve 37. tahu jasný mat." A Bobby Fischer byl ještě dál, tak o tři parníky, nedostižitelný génius a naprosto nesnesitelný blázen najednou. Tenhle film vypráví celkem známou historii islandského klání, které mělo světový, a to herní i geopolitický, význam samo o sobě. Chce zároveň ilustrovat nesmírně komplikovanou a šílenou mysl a osobnost R. J. F., který měl přinést USA slávu v době těsně poté, co v USA vypukla aféra Watergate a Nixon vedl jinou paralelní politickou "šachovou partii", a to s novináři z The Washington Post. Maguire se snaží podivínství a aroganci Fishera nějak zobrazit, ale zároveň z něj čiší jakýsi zvláštní druh občasné roztomilosti, který z pravého šachisty dle mého názoru moc nečišel. A ačkoli Bobbyho jako šachistu nesmírně obdivuji, lidsky to byla asi neuvěřitelná osina v zadnici (přestože někdy vtipná), která zavdává tomu, že člověk soucítí se Spasským, Sovětem, čemuž napomáhá i sympatický výkon Lieva Schreibera. (04.09.2022)

Nakonec se z toho vyklubalo poměrně slušné, i když celkem zapomenutelné sportovní (?) drama. Jestli se to opravdu událo nějak podobně, tak to tedy byl americký šachový génius Bobby Fischer pěkný dáreček (egoistický paranoidní excentrik, jedním slovem "psychouš"), navíc v takto politicky vypjaté době v partii proti Sovětům. Nicméně mě zamrzelo, že (asi kvůli laickému filmovému publiku, ale těžko se divit) z šachovnice skoro nic nevidíme, nějaké strategie a souvislosti nepoznáme a proč že to šlo o mistrovský tah (hru), kterému i Spassky zatleskal, si můžeme leda zpětně dohledat na wikipedii. (01.02.2016)

Šachisté jsou určitě zajímaví lidé a v určitém smyslu geniální. Skoro si člověk říká, proč úsilí věnují jen do hry. Tvůrci filmu "Pawn Sacrifice" udělali to, co bylo potřeba. Natočili historickou událost zajímavě, a to jak z pohled postav, tak i z pohledu jejich šachového souboje, kdy ten je v závěru skutečně strhující. (22.12.2015)

Nejsem žádný šachový fanoušek, ale příběh nejslavnějšího amerického šachisty všech dob se mi líbil. Hlavně jeho démoni, kteří ho provázeli celý život a s přibývajícím věkem a slávou čím dál tím víc. Tobey Maguier hraje svou roli dobře, stejně jako jeho hlavní sovětský soupeř Boris Spasskij v podání Liev Schrebera. (13.06.2018)