Hledá se táta a máma

Formát seznamovací reality-show patří k jedněm z mých nejoblíbenějších, takže jsem na tuhle věc reagoval se zvýšeným zájmem. Výběr protagonistů v aktuální sérii mě dosti šokoval - takové defilé zoufalců se skutečně jen tak nevidí. Někteří z nich jsou dokonce tak beznadějné případy, že mi je jich spíš líto, a měl bych skoro tendenci se divit, proč se lezou ztrapňovat do televize - kdybych ovšem dávno nevěděl (dle zkušeností s pořady typu Prostřeno nebo Výměna manželek), že někteří lidi na toto prostě nemají dost soudnosti, a ani jim nedojde, jak moc se znemožní. Bohužel mi ale přijde, že potenciál formátu zde není využitý v úplnosti, a už druhá epizoda, kterou jsem zhlédl, mě strašně nudila. Koukat na to asi budu dál, ale čím dál víc mi do toho vstupuje moje dlouhodobá averze k veškeré primácké produkci jako takové, která ráda dělá na diváky různé habaďúry - nejistota, co v tom pořadu je autentické a co inscenované, je u mě hlavní překážkou, která mě připravuje o to, aby to bylo moje čisté guilty pleasure - bohužel (plus ta zmíněná nuda z toho, jak se tam nic zajímavého vlastně neděje). (01.11.2017)

Reality show? Ne. Spíš totální sračka, na kterou se prakticky nedá dívat. A když už, je vám ze všech těch "osamělých" tatínků a maminek pořádně zle. Samozřejmě to není kvůli jejich osamělosti a snaze najít vhodného partnera (nějaké mizivé procento osob, které do pořadu šli nalézt skutečnou lásku tam asi bude), ale hlavně z jejich keců, chování a očividného exhibicionismu. Pokud si někdo z diváků opravdu myslí, že se dá pomocí televize a s celým národem (nebo alespoň jeho částí) za prdelí najít skutečnou lásku, pak je stejně naivní, jako ti opravdu upřímní soutěžící. (02.12.2010)

Naprosté odvržení myšlenky tradiční rodiny a základního soukromí a studu, které by mělo být vlastní každé lidské bytosti. Nejsmutnější je, že všichni účastníci pořadu jsou přihlášeni, alespoň tuším, dobrovolně. --- Ve filmu Vratné lahve zazní věta, z které je patrné, že u žehlení je možné dívat se na cokoliv a organismus při této činnosti přetrpí sebevětší brak. Není tomu tak. (23.10.2011)

Nevím proč, ale když už tu televizi zapnu, tak u toho vydržím (vesměs) až do konce. Už jenom proto, že někdo dává na odiv svou omezenost prostřednictvím televizní obrazovky. Jednoznačně nejlepší jsou ty napudrované, nastrojené situace. Je to kouzelně přežvýkané pro malé mozečky, které doufají, že také jednou někoho najdou. Ideálně na bílém koni. (05.06.2010)

Reality show Hledá se táta a máma, ať už její první, druhé nebo třetí pokračování, je nádhernou ukázkou již zlidovělé věty „Freude, Freude, Freude, vždycky na tě dojde.“ Je přímo nádhernou ukázkou psychologie a jejího působení v praxi. Plně se tedy můžu ztotožnit s komentářem uživatele heyda. Velmi zajímavý je i Déjà vu efekt v druhé a třetí řadě této TV show. Myslím si, že odpad! si v žádném případě nezaslouží. Minimálně je to naprosto skvělý zdroj pobavení... Například věta Honzy Žítka: "Prosím tě, hrozně ti tu vržou dveře" mě dostala do kolen. :o) (25.01.2011)