Bastardi

Jak to zpívá Katapult? „Co děti? Mají si kde s acetonem hrát..?“ Ožehavé téma současnosti, které by se dalo shrnout jedinou otázkou položenou rodičům: „Myslíte si, že příčinou nevhodného chování vašeho dítěte je neznalost jeho aktivit ve volném čase, nebo váš celkový nezájem o jeho výchovu?“, načež odpověď je jasná: „Nevím a je mi to jedno.“ Nejspíše dobré autorské úmysly odeslány neskutečně amatérskou filmařinou do horoucích pekel neplánované komičnosti - na obálce známka s maestrem Rytmusem a jeho tisíci variacemi slova "jebat" a razítko hereckých výkonů místy i hluboko pod úrovní ordinačních telekolovratů. Vyučovat na této přípravce vazební věznice Igor Hnízdo, odloží neškodnou rákosku, vytáhne z pouzdra u opasku zbraň a se slovy: „Zlatý Rosenheim.“ vyšle ve směru invektivy z úst vypouštějícího výkvětu naší budoucnosti pár včeliček o tělíčku ráže 6.35… (04.04.2011)

Učitel versus žáci. To je bitva, která zřejmě nemůže mít v tomto filmu vítěze, respektive ať vyhraje jedna či druhá strana, tak to vždy bude za cenu velkých obětí a nečistého svědomí, s nímž bude muset vítězná strana bojovat. Film Bastardi je z mého pohledu film velmi zvláštní, okamžitě mě vtáhl do děje a já jen s napětím sledoval celý příběh, který skutečně neměl hluchá místa a u něhož jsem se ani chvilku nenudil. A kvalitami tohoto příběhu jsem byl příjemně překvapen o to víc, že jsem nikdy netoužil tenhle film nějak extra vidět a zhlédnul jsem ho vlastně jen díky tomu, že na žádné jiné TV stanici v tu dobu nic zajímavějšího nebylo k vidění. Tím pádem je patrné, že jsem od filmu ani neměl žádná přehnaná očekávání, ale o to více jsem si ho užil. Film mě přenesl do zvláštního světa problémových dětí, kteří v lepším případě nevěnují kantorovi ani tu sebemenší pozornost, v tom horším případě neváhají dokonce učitelovi fyzicky ublížit. Nevím, nakolik je základ filmu reálný a jestli se toto skutečně někde na školách děje, ale já jsem byl celým příběhem fascinován a zároveň šokován. Rozhodně se jednalo o zajímavý film, na který hned tak nezapomenu a který si dle mého názoru zaslouží nadprůměrné hodnocení, takže uděluji čtyři hvězdy. (10.09.2012)

Jednička Bastardů je kultem hned z několika důvodů. Magnusek ukazuje, proč se jeho jméno stalo synonymem pro tragickou filmovou produkci. Herecká sestava je složená výhradně z gerontů, ochotníků a neherců. Snaha o společenský apel se tvůrcům ihned rozpadla pod rukama. Výsledkem je tak rasistická odysea a hlavně nechtěná komedie, protože jediné, co tam funguje, jsou vulgární hlášky mladistvých. (23.10.2011)

Ano, já vím, že na některá témata je třeba upozorňovat, a že to, do něhož prstem šťourají Bastardi, patří k těm nejpopulárnějším... Ale hergot, proč musel vzniknout tak superblbý film? I ta růžová ordinace (v níž, jaká náhoda, účinkuje velká část zde viděné herecké chásky) vypadá víc filmověji než tahle zrůdnost. Herci i "herci" buď nehrají nebo přehrávají, scénář si někdo patrně vymyslel během desetiminutové přestávky... A tak bych mohl pokračovat dál a dál. Mám rád skupinu Krucipüsk, a tak mě k Bastardům přilákala hlavně účast jejího (rovněž totálně nehrajícího) frontmana Tomáše Hajíčka. Teď bych ale nejraději zapomněl, že tam byl. Tu jeho jednu pořádnou píseň, která ve filmu zazní, jsem si měl raději pouštět jen z CD. Humus, přátelé. Jo a hraje v tom i naše POMO. (04.11.2011)

Na český poměry hodně neobvyklej a zajímavej film, bohužel filmařský totálně zabitej - i televizní filmy bejvaj často na o hodně lepší úrovni. Každopádně snímek u mě při sledování vyvolával touhu vraždit a to je dobře. Herecký výkony "dětí" (smradů) byly celkem dobrý a spratkovitost sem jim věřil. Další plus za houmlesáckýho Hájíčka, kterýho sem skoro nepoznal! Námět dobrej, scénář lehce na piču. A to znásilnění mohlo bejt delší, ani sem se u něj neudělal. (03.04.2011)